„Děti jsou kvůli rodičům líné obrat i kuře.“ Školní jídelny vyhodí 230 tun zbytků denně

Co talíř, to zbytky. V kbelících končí každý den ve školních jídelnách asi 230 tun jídla. Ročně to pak odhadem vychází na nějakých 48 tisíc tun potravin, které přijdou nazmar. Na alarmující čísla upozornil spolek Skutečně zdravá škola (SZŠ), jenž se snaží tyto statistiky dostat do příznivějších čísel.

„Toto množství si můžeme představit jako 1600 plně naložených nákladních vozů Tatra o nosnosti 30 tun. Pokud by se nákladní auta postavila za sebe, tvořila by kolonu dlouhou 5,6 kilometru. Pokud toto množství přepočteme na porce o velikosti 500 gramů, tak se každý rok vyhodí 96 milionů porcí pokrmů,“ uvádí odborníci s tím, že rodiče každý rok platí za školní stravování svých dětí přibližně 7,5 miliardy korun. 2,5 miliardy korun (35 procent) tak končí v koši.

Spolek proto spolupracuje s řadou škol na projektu, který by měl plýtvání omezit. Výsledky zatím ale moc radostné nejsou. „Spolupracuje s námi 351 mateřských, základních a středních škol, z čehož 26 institucí vykázalo audit a ten se opakoval po několika měsících znovu. Změny tam byly, ale opravdu jen marginální,“ řekl Blesk Zprávám mluvčí SZŠ Tom Václavík. Situace se prý nezlepší, pokud se nezapojí i další instituce. 

„Nezaznamenali jsme zájem ministerstva školství, že by to chtělo nějak plošně řešit,“ postěžoval si odborník. Místo plnění spotřebního koše na každém jednotlivém talíři padají návrhy třeba na zavedení švédského bufetu.

Obědy zdarma jsou populismus, míní expertka. Zhorší se kvalita, naroste plýtvání

Expert: Za plýtvání můžou i rodiče

Václavík přitom upozorňuje, že vyhazování jídla rozhodně není chyba školních jídelen. „Velkou míru zavinění na tom mají rodiče, kteří děti vychovávají k plýtvání,“ míní expert. 

SZŠ se o problém podělilo s veřejností na sociálních sítích - spolek zveřejnil fotografie kbelíků plných odpadků a v textu upozornil na množství zbytečných zbytků. „Budeme vydávat další výzvu v březnu. Chceme hlavně, aby lidé pochopili, jak je velmi důležitá role rodiny,“ vyjádřil se k apelu Václavík.

Pod facebookovým příspěvkem o plýtvání jídla pak zazněly podobné názory. „Mnoho dětí si ani pro oběd nepřijde a raději si koupí mimo školu nějaké sušenky nebo chipsy. Rodiče by měli prioritně řešit, co rodina a děti jedí doma,“ píše například jeden uživatel. Děti se totiž učí návyky svých rodičů a vracet téměř plný talíř jim nepřijde zvláštní.

„Kuře se jim nechce obírat, radši si koupí sladkost“

Problém pak představují i chutě školáků. „Děti chtějí jen monotónní jídla jako buchtičky se šodó nebo rizoto. Fazole je nezajímají, když tam uvaříme fazole, sní je jenom můj Tonda, protože je zvyklý je jíst doma,“ postěžovala si Blesk Zprávám kuchařka z hotelové školy Marie Malíková. Ona sama prý nenávidí špenát, ale doma ho vaří, aby se její syn naučil jíst zdravější potraviny.

Spotřební koš kuchařkám nařizuje, aby do svačin a obědů zařazovaly určité množství mléčných výrobků, hovězího, kuřecího a rybího masa, luštěnin a zeleniny. „Knedlíky můžou být jen dvakrát do měsíce. Tolik oblíbená sladká jídla pak jen jednou měsíčně,“ říká Malíková a dodává, že takové kuře se většinou vyhazuje celé, protože děti nebaví jej obírat. 

Neskutečné plýtvání: V odpadu končí miliony tun sýrů a mléka ročně, další se „ztratí“

Reálně tak končí zdravě vyvážené potraviny v koši a školáci odchází nakupovat do obchodů poblíž. „Nespočítám, kolik kbelíků zbytků musí speciální placená služba ze škol odvézt a zlikvidovat, ale je to tak jedna třetina z vydaného jídla,“ zmínila kuchařka.

Tisíce tun jídla přijdou ve školních jídelnách nazmar | Reprofoto Facebook: SZŠ

Naučit děti rozumět problému přitom nemusí být podle odborníků taková dřina. „Studie ze zahraničí naznačují, že tato mladá generace je vnímavá k dopadům na životní prostřední a je ochotná měnit stereotypy,“ vyjádřila se docentka z brněnské univerzity Mendel Lea Kubíčková, která se tématu věnuje.

Univerzita rozjela v prosinci 2018 letákovou kampaň, která strávníky upozorňovala na to, kolik jídla se reálně vyhazuje a jaký to má dopad na životní prostředí. „Projevuje se tzv. omezená racionalita. Jdete do menzy, zaplatíte za jídlo a pětina jídla se vyhodí. To je, jak kdybyste si koupili pět párů ponožek a jeden pár po příchodu domů vyhodili,“ dodává.

Loni se do vzdělávání mladistvých zapojil i spolek Zachraň jídlo. „Měli jsme kampaň ‚Vyliž to', kdy měly děti posílat fotografie prázdných talířů. Také jsme jezdili do škol, kde jsme zadávali studentům různé úkoly, které jim měly napomoct pochopit stav okolo jídla,“ přiblížila Blesk Zprávám jedna z iniciátorek projektu Anna Strejcová. Děti tak do tříd nosily i statistiky z vlastních domovů, kde nechybělo ani množství vyhozených potravin.

Zbytky nejsou vhodné ani prasatům

Zbytky jídel se navíc podle vyhlášky EU nesmí použít jako krmivo pro zvířata. „Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmějí být používány zakázané látky a produkty, jako je restaurační odpad, mimo potraviny rostlinného původu,“ píše se ve vyhlášce. Nařízení vzniklo i z toho důvodu, aby se předcházelo šíření přenosných nemocí. Nehledě na to, že kořeněná jídla nemusí mít na zvířecí žaludek dobré účinky.

Na veřejnosti se ozývaly také hlasy, aby se zbytky po zmlsaných dětech přenechávaly bezdomovcům. To ale podléhá jiné vyhlášce EU o čerstvosti potravin pro lidské, ale i zvířecí užití. Problémem navíc není ani tolik to, že zbyde navařené jídlo, ale spíš to, že se vyhazují plné nedojedené talíře. 

Na sociální síti se ohledně zbytků strhla velká diskuze | Reprofoto Facebook: SZŠ