„Přiznám se, že když vidím dnešní mladé lidi ve věku, jako jsme byli tenkrát my, tak si myslím, že by nedošli ani do Maďarska, ani by nepřežili celé týdny ve stanu v čekání na náborové důstojníky, o samotném výcviku ani nemluvím. Obnovení aspoň několikaměsíčního základního povinného branného výcviku pro mladou populaci by mělo ohromný pozitivní a všestranný přínos pro společnost,“ říká válečný veterán Emil Boček.
Děti často sedí, nehýbou se a tloustnou. Ministerstva proto spojují síly |
Problémy v hodinách tělocviku nedávno přiznal i středoškolský učitel a asistent na FTSV UK Kamil Kotlík, když se na dřívější panelové diskuzi mluvilo o známkování výchov na školách. Podle Kotlíka je dnes patnáct až dvacet procent dětí na středních školách z různých důvodů z tělocviku uvolněných.
Česká unie sportu na setkání se sportovními trenéry, lékaři, zástupci armády nebo aktivními sportovci upozorňuje na to, že se skoro třetina dětí v České republice potýká s obezitou. Přibývá rodičů, kteří volný čas svých ratolestí neřeší a raději je pouští k počítači, televizi nebo tabletu.
Tělocviku je na školách strašně málo a v dospělosti je to znát
„Nedostatečný pohyb má pak za následek, že v prvních třídách přibývá dětí s vadami řeči, poruchami pozornosti, řada z nich je méně manuálně zručná a má častěji potíže při psaní a čtení,“ uvedl bývalý profesionální basketbalista a sportovní ředitel basketbalové federace Michal Ježdík, který se zaměřil také na problém, kdo nebo co zabíjí kreativitu u dětí.
Současně podle sportovních odborníků zmizela spontánní hra dětí na ulici. Podle předsedy Unie českého sportu Miroslava Jansty jsou za tím dva faktory, objektivní a subjektivní.
„Je tu vývoj společnosti, která je zahlcená informacemi a technologiemi, což pociťují také děti. Pak je tu také častý rozpad rodin, až polovina manželství se rozvádí, děti nemají pozitivní vzor. No a nakonec je tu zánik správního orgánu ve sportu, i když organizace ČSTV (Český svaz tělesné výchovy, pozn. redakce) formálně existovala i po roce devadesát,“ vyjmenovává Jansta.
Podle Jansty by bylo na školách potřeba minimálně pět hodin tělocviku, aby se trend zastavil. Nemusí být všechny povinné, ale je potřeba přidat hlavně v nižších ročnících, kde se návyky budují a stávají se součástí běžného života.
Uchazeči loňska
|
Rekruti tloustnou a neumí plavat
Během náboru do řad profesionální armády neprošla drtivá většina uchazečů lékařskou kontrolou nebo fyzickými testy. Ty se skládají z vytrvalostních a silových disciplín. Dvanáctiminutového běhu a sedy – lehy za jednu minutu. A tady podle náčelníka tělovýchovy generálního štábu armády ČR Miroslava Jebavého rekruti nejčastěji pohoří.
„Při náboru nových rekrutů se stále výrazně projevuje úbytek provádění spontánních tělovýchovných aktivit. Snižuje se úroveň aerobní vytrvalosti, nedostatečné je zvládnutí plaveckých dovedností a všímáme si také nadváhy, úbytku svalové hmoty nebo nárůstu tuku v těle,“ říká Jebavý.
S tím souhlasí i bývalý trenér české hokejové reprezentace, který nyní působí jako její šéftrenér a manažer Slavomír Lener. Podle něj se pohybová gramotnost lidí v Česku, potažmo Československu, změnila.
„Dříve lidé chodili, běhali, plavali, skákali, lyžovali, bruslili a hýbali se s míčem. Všichni naši spolužáci toto uměli, kluci i holky. A to dneska není. Proč? Protože chybí spontánní pohyb. Doba je jiná a nevrátíme ani to, že jsou počítače, tablety, mobily a další. Obrovskou rezervu ale vidím v tom, že školy mají prostory na multifunkční hřiště, případně na jejich rozšíření a aby tam děti sportovaly. Ale ne pod dohledem trenéra či učitele, ale samy,“ uzavírá Lener.
