Cesta: Titulní stránka > Chci si zařídit
Vstupné a provozní doba na webu Turistického informačního centra Most
Dominanta města, nachází se na vrchu Hněvín
Prostory opevnění jsou volně přístupné, vyhlídková věž, restaurace, dílna magistra Edwarda Kelleyho
Dostupnost: pěšky, automobil, kolo, MHD - BUS (pouze ke stanici "Zahražany", poté pěšky podle ukazatelů)
Mostecký hrad byl postaven na Zámecké hoře (Hněvínu). Archeologický průzkum prokázal pozůstatky hradeb již v 9. století, ale kamenný hrad postavili zřejmě Hrabišicové, majitelé Mostu, ve 12. století. Václav I. vytvořil z Mostu město královské a z hradu sídlo župana.
Ve 13. století byl hrad Václavem II. zastaven Braniborům, v době sporů Václava IV. se šlechtou připadl hrad Míšeňským. Teprve v roce 1406 získal Václav hrad zpět. V roce 1459 se dostal hrad do rukou Jiřího z Poděbrad na základě chebské mírové smlouvy. Syn Jiřího z Poděbrad Jindřich prodal v roce 1480 hrad Benešovi z Veitmile a v roce 1482 se konal v Mostě slavný sjezd saských knížat s králem Vladislavem. Zde došlo k narovnání vztahů Čechů a Sasů na mnohá léta.
Za vlády Rudolfa II. pobývali na jeho příkaz na mosteckém hradě alchymisté Angličan Edward Kelley a Řek Marek Mamugny. Rudolf přikázal měšťanům, aby o ně dobře pečovali, přičemž náročnost obou dobrodruhů způsobila městu značné výdaje. V roce 1595 prodal Rudolf II. hrad městu Most.
Z poměrně klidného držení hradu a jeho statků se Mostečtí těšili až do třicetileté války. V roce 1646 jej lstí Švédové dobyli a na Mostecké uvalili veliké pokuty a poplatky. Rok a půl císařské vojsko hrad obléhalo, ale ten zůstal v rukou Švédů. Ti ho drželi i po uzavření vestfálského míru. Vinu za své neštěstí kladli Mostečtí hradu, který svým významem vždy nepřítele přitahoval.
Císař Ferdinand III. proto povolil zbourání hradu, demolice začala v roce 1651. Zámecká hora zpustla, na úpatí byly vinice a zahrady. V roce 1879 byla postavena restaurace, v roce 1889 vyhlídková věž,kterou o rok později strhl vichr. V roce 1896 byl ustanoven spolek přátel Zámecké hory a začalo se se stavbou vyhlídkové věže. Ta byla dostavěna v září 1900.
Zážitková expozice o životě alchymisty Edwarda Kelleyho na hradě Hněvín
V sedmi zastaveních návštěvník poodkryje alchymistické kousky a triky, které dovedly Kelleyho až k císařskému dvoru. Zveme vás do dílny, kde si na vlastní kůži a vlastní rukou můžete vyzkoušet například zmizení královského města Mostu ze zemského povrchu, což dle pověstí v hodině své smrti proslulý mág městu předpověděl.
V dílně si také zkusíte pomocí stroje času teleportaci jejího majitele z místa na místo. Stejně jako Kelley i vy dokážete stvořit nádhernou ženu Sirael, či vyrobit kámen mudrců, který je zapotřebí k výrobě zlata. Na vlastní oči uvidíte mága v životní velikosti zrovna ve chvíli, kdy píše své slavné pojednání o kameni mudrců.
Nebudeme vám dále prozrazovat, co všechno dalšího v dílně Edwarda Kelleyho uvidíte, přijeďte se přesvědčit na vlastní oči, že zázraky mohou existovat.
Autorem celé zážitkové expozice, kde si návštěvník všechny exponáty ovládá sám pomocí speciálních mechanismů, je Josef Koráb, scénograf Městského divadla v Mostě. Provozovatelem je Turistické informační centrum Most.
Součástí stavebního komplexu je i vyhlídková věž, která byla v září roku 1900 dostavěna a slavnostně předána městu Most do užívání. Mostečtí obyvatelé tak získali rozhlednu, ze které mohli z ptačí perspektivy přehlédnout krajinu od úpatí Krušných hor až po výběžky Českého středohoří.
Její stavební sloh plně odpovídal romantickému cítění konce 19. století a vypovídá o snaze místních patriotů přiblížit dalšímu pokolení historii Zámecké hory (Zámecká hora je název kopce, kde stojí Hněvín). Její minulost byla velmi bohatá, ale konec 19. století ji zastihl v rozvalinách bývalého hradu, špatně přístupnou a neudržovanou. Zásluhou radního města Antonína Zeina docházelo postupně k zalesňování cest k vrcholu hory, která se tak stala opět místem živého zájmu Mosteckých. Koncem 80. let 19. století se ozývalo stále více hlasů, žádajících dostatečně vysokou vyhlídkovou věž, aby bylo možné přehlédnout Široký vrch a Ressl. Výzva na uspořádání sbírky pro postavení dvacetimetrové věže se nesetkala s patřičným ohlasem, a teprve rok 1889 byl svědkem prvního pokusu o její realizaci. Zasloužil se o to tesařský mistr Johann Franz, který zhotovil napodobeninu Eiffelovy věže, což byl desetkrát zmenšený pařížský originál. Mostecká miniatura byla dřevěná, výška dosahovala 25 metrů a měla tři patra. Slavnostní otevření se konalo 13. 10. 1889, ale již v lednu 1890 ji strhl mohutný vítr a úplně zničil.
Mostečtí se však nevzdali svého úmyslu mít na Zámecké hoře rozhlednu. V roce 1896 ustavili Spolek přátel Zámecké hory, jehož hlavním cílem opět vystavit vyhlídkovou věž a v historicky věrném stylu provést další zástavbu v místech, kde stával starobylý hrad. Práce započaly na podzim téhož roku skrývkou vysoké vrstvy trosek starého zdiva, aby byl získán potřebný stavební materiál na její postavení. V souvislosti s tím bylo rovněž odkryto zdivo staré tvrze, vnitřní hradní dvůr a základ podstavce velké kulaté věže. Ten posloužil jako základ pro novou vyhlídkovou věž. Zdivo bylo opraveno a již v průběhu roku 1898 na něm vyrůstala nová kamenná věž, která dosáhla výšky deseti metrů.
V následujícím roce byla navýšena o pět metrů a v roce 1900 došlo k dalšímu navýšení o pět metrů, čímž věž dosáhla definitivní vyzděné výšky dvaceti metrů. Její horní část a věžní krytina byla provedena glazurovanými cihlami ze šamotárny v Braňanech. Vyhlídkový prostor měl po svém obvodu osm oken a do věže vedlo pohodlné točité schodiště. Spolek přátel Zámecké hory byl se svou stavbou plně spokojen a svým následovníkům tu zanechal hmatetelný důkaz své činnosti.
Tímto stavebním počinem však historie a proměny rozhledny nekončí. V roce 1906 byla slavnostně otevřena zámecká restaurace a v souvislosti s tím bylo navrženo, aby rozhledna byla přestavěna a reminiscenčním slohem se přiblížila restauraci. Bylo doporučeno ji opatřit plošinou jako tzv. Bismarckovy věže. Z důvodu nedostatku finančních prostředků došlo k uskutečnění tohoto záměru podle A. Schwarzera až v roce 1911. Bylo sejmuto zastřešení vyhlídkové věže a nahrazeno osmihranným vyhlídkovým prostorem, který byl po celém obvodu dřevěný.
Po letech slávy však čekalo rozhlednu i období úpadku a to v důsledku I. a II. světové války. Vyhlídková věž byla využita k vojenským účelům a stále chátrala. Ani v pozdějších letech se neutěšený stav nezlepšil. Teprve v roce 1969 bylo přikročeno k první důsledné rekonstrukci a zatím poslední úpravy se týkaly výměny střešní krytiny , neboť stávající byla nahrazena mědí.
Vyhlídková věž na Hněvíně je zajímavou stavební památkou, která se stala již neodmyslitelnou součástí panoramatu města Most.
