Je to nejlepší sezona od roku 2005, libují si běžkaři v Brdech. Třeba na vrcholu hory Tok, tedy v nadmořské výšce 865 metrů nad mořem, je zhruba metr sněhu.

Jedinou nepříjemností, na kterou lyžaři upozorňují, je, že když se protahují zdejší asfaltové silnice, které tvoří část běžeckých tras, řidiči z nich radlicí většinou odhrnou téměř veškerý sníh. Bez ohledu na lyžaře. Ti si zhruba sto kilometrů tras prošlapávají sami.

Záplava sněhu má ale i odvrácenou stranu. Běžkaři už museli vyprošťovat ze sněhu pěší, kteří uvázli po pás v závěji.

„Zažil jsem už několik zoufalých lidí, kteří zapadli do závěje třeba na vrcholu Praha a byli na pokraji sil. S přáteli jsme je dostali ze závěje a k nejbližší asfaltové protažené cestě,“ popsal brdský lyžař Martin Douša.

Turisté jsou noční můrou pro běžkaře i kvůli tomu, že ničí lyžařské stopy. „Říkám jim, něco jste si zapomněli, pak upozorním, že si měli vzít sněžnice a oni vysvětlují, že tolik sněhu nečekali,“ vypráví Douša.

Příval sněhové nadílky potěšil běžkaře v Brdech. (2. 2. 2019)

„Všichni apelujeme, aby lidé, kteří jdou pěšky, nechodili do hřebenových partií nad 800 metrů, ničí lyžařskou stopu a pak se nedá na lyžích jet, navíc je to nebezpečné, protože mohou zapadnout a zůstat v závěji. Horská služba tu nefunguje,“ vylíčil Douša, který i přesto letošní rok považuje v Brdech za doslova pohádkový.

Sníh začíná ve výšce 650 metrů a pak čím se jde výš, tím je ho víc. Leží ho tu od 30 do 60 centimetrů, na vrcholech je i metrový polštář.

„Je to zima, na kterou jsme byli zvyklí za mého mládí. Když je sluníčko, jsou zde pohádkové výhledy na Brdy, nejhezčí jsou z vrcholů Tok a Jordán. Neexistuje tu masové lyžování jako na Šumavě, ale pohodové, v malém počtu lidí, bez bufetů. Tady si všichni musí vzít zásoby do batohu,“ vylíčil Douša.

„Teď je to nahoře na hřebenu jako v Krkonoších,“ popisuje běžkař, který se vydává do stopy dvakrát až třikrát za týden a má už za současnou sezonu v nohách stovky kilometrů.

„Musím jezdit i kvůli kamarádům a dalším lyžařům, protože co neprošlapeme, to nemáme. Přiložit ruku k dílu tu musí každý,“ líčí Douša, který s partou místních nadšenců léta udržuje v chodu i web pro lyžaře brdskastopa.cz, kde jsou trasy precizně popsány třeba Jiřím Vlčkem.

Hodilo by se prý ale více příspěvků od jiných, třeba i přespolních lyžařů, aby co nejvíce lidí vědělo, jak to ve stopách vypadá.

I když v pracovních dnech v Brdech ve stopě jezdí jen málo lidí, o slunečných víkendech prý bývají parkoviště na okrajích chráněné krajinné oblasti (CHKO), tedy v Orlově, Nepomuku, Teslínech či Míšově, plná.

„Po vzniku CHKO před třemi lety se slibovalo, že se budou stavět parkoviště, nějak se na to pozapomnělo,“ posteskl si Douša. V době náporu je totiž míst málo a lidé parkují, kde se dá.

A kam je nejlepší v Brdech vyrazit? Podle Douši je nejlepší trasa nazývaná Buď fit, která startuje v Nepomuku u Rožmitálu, pokračuje na vrch Malá Praha, na vrchol Praha do výšky 862 metrů nad mořem, následuje sedlo Svatý Jan, vrch Malý Tok ve výšce 843 metrů, Hradiště s výhledem z výšky 841 metrů.

Pak se musí lyžař vydat na vrch Brdce ve výšce 839 metrů. „Je to hřebenovka dlouhá tak 15 kilometrů. Lidé si ji mohou zkrátit na osm kilometrů, když pojedou z Hradiště kolem vrchu Plešec do Nepomuku, “ vylíčil Douša.

Ten doporučuje i takzvanou středobrdskou magistrálu, která startuje v Orlově. Z něj se jede na vrch Třemošná ve výšce 779 metrů, pokračuje se na Bohutínské sedlo, na místo zvané U Můstku, na vrchol Toku ve výšce 865 metrů. „Pak je možné pokračovat na vrch Houpák ve výšce 794 metrů ke starému vojenskému letišti u Zaječova, kde už končí sníh,“ popsal lyžař.

V Brdech se díky sněhu dá jezdit i freeridovým stylem

Letos se díky sněhové nadílce dá prý v Brdech jezdit i takzvaným freeridovým stylem na speciálních lyžích opatřených stoupacími pásy. Podle informací některých běžkařů byli adrenalinoví jezdci k vidění, jak sjížděli z vrcholu Toku.

„Skialpinismus se hodí spíš do vyšších hor, ale díky sněhovým podmínkám se dá letos vyzkoušet i v Brdech,“ uvedl Douša.

I když jsou Brdy rezervací, podle šéfa Správy CHKO Brdy Bohumila Fišera žádné škody příroda kvůli lyžařům zatím neutrpěla.

„Až na drobné odpadky, které tu po nich zbudou,“ sdělil Fišer. Těch je prý ale mnohem méně než v létě, kdy přijíždí víc turistů. I vjezdů autem do rezervace, což je v Brdech zakázané, je v zimě na rozdíl od letní sezony minimum.