Témata
Reklama

Nový hangár pro údržbu letadel na ruzyňském letišti

Společnost Czech Airlines Technics (CSAT), což je dceřiná společnost Letiště Praha, která má na starosti údržbu a oprav letadel, otevřela na letišti v Praze-Ruzyni nový hangár určený pro traťovou údržbu letadel. Při té příležitosti uspořádala tiskovou konferenci s následnou prohlídkou nového i stávajícího hangáru.

Úvodem připomeňme, že letecké opravárenství v Praze-Ruzyni má více než devadesátiletou tradici, v podstatě od doby, kdy byla v roce 1923 založena společnost ČSA. Tato oblast je v současné době předmětem činnosti zmíněné společnosti Czech Airlines Technics, která vznikla v roce 2010 vyčleněním z technického úseku národního dopravce. O dva roky později se stala součástí skupiny Český Aeroholding a od října 2018 se v důsledku fúze jejím jediným akcionářem stala společnost Letiště Praha. Aktuálně ve společnosti pracuje více než 800 zaměstnanců, přičemž o letadla zde pečuje více než 400 vysoce kvalifikovaných leteckých mechaniků, avioniků a dalších odborníků. Není přitom neobvyklé, že profese leteckého mechanika se dědí z otce na syna i po několik generací.

Reklama
Reklama
Reklama

Základem je dlouhodobá spolupráce s leteckými společnostmi

Takováto tradice jednak představuje obrovské know-how, ale na druhou stranu je také velkým závazkem. „Pracujeme ve velmi konkurenčním prostředí a tlak na náklady je zde enormní,“ uvedl na tiskové konferenci Václav Řehoř, předseda představenstva společnosti Letiště Praha, a. s. Údržbou letadel se totiž jen v Evropě zabývají více než čtyři desítky společností. „Tomu se dá čelit jedině zvýšením produktivity práce a tlakem na profitabilitu.“ I to bylo důvodem ke stavbě nového hangáru, označeného písmenem S. „Investice do výstavby nového hangáru, speciálních strojů, IT technologií, podvozkových sad, ale i do vybavení další stojánky pro těžkou údržbu jsou klíčové pro zvyšování naší konkurenceschopnosti na trhu údržby letadel,“ uvedl k tomu pan Řehoř.

Po převzetí společnosti CSAT bylo nutné změnit především obchodní strategii. Do té doby totiž přibližně 70 % zakázek tvořily opravy letadel ČSA, zbytek opravy v rámci tendrů soutěžených na minimální ceny. Jako správná cesta se ukázala snaha o uzavření dlouhodobých víceletých kontraktů s leteckými společnostmi. Ty v současnosti představují více než 80 % zakázek a díky jim si také společnost může dovolit investovat do svého rozvoje. „Ekonomické výsledky i zájem o vysoce kvalitní služby ze stran aerolinek potvrzují, že je nastaven správný směr. Za několik let se nám podařilo transformovat společnost do plně nezávislé organizace, která nabízí komplexní služby celé řadě významných zákazníků,“ dodal Václav Řehoř. K těm patří taková zvučná jména, jako Finnair, Germania, Transavia Airlines nebo NEOS, samozřejmě nechybějí České aerolinie a Travel Service.

Pohled na část hangáru F, v němž probíhá těžká údržba letadel.

Organizace údržby

Údržba letadel se dělí na těžkou a traťovou. Těžká údržba probíhá vždy v hangáru a zahrnuje pravidelné předepsané revizní prohlídky, náročnější opravy, modifikace letadlových systémů a konstrukcí, výměny motorů, výměny podvozků a modifikace interiérů kabiny. Letadlo je v rámci oprav rozebíráno a pracuje se striktně podle postupů předepsaných jeho výrobcem. Traťová údržba může podle potřeby probíhat také v hangáru nebo přímo na letištní ploše. Provádí se pravidelně, například na denní nebo týdenní bázi, ale i nepravidelně. Během ní probíhá celková kontrola letadla, doplnění provozních kapalin, odstranění drobných závad a dochází také ke kontrole jednotlivých částí letadla, při které se zhodnotí, zda je letadlo v pořádku a je způsobilé k dalšímu letu.

Hlavní údržbová sezona probíhá od začátku října do konce dubna či začátku května. V této době je totiž vytížení strojů nižší než v letní sezoně, a proto letecké společnosti plánují těžkou údržbu převážně na zimní měsíce.

Airbus A321 v barvách společnosti Germania. Zadní část letounu je schována v ocasním doku, který technikům tuto část letadla zpřístupňuje.

Těžká údržba

Organizace služeb poskytovaných společností CSAT je rozdělena do čtyř divizí: těžká údržba, údržba podvozků, traťová údržba a údržba letadlových celků. Těžká údržba představuje hlavní objem činností společnosti a přináší téměř polovinu tržeb. Probíhá v hangáru F, který byl postaven v 60. letech. V současnosti je zde k dispozici pět standardních linek pro těžkou údržbu a jedna linka pro drobnější údržbové práce prováděné v rámci těžké údržby. K dispozici je kompletní dílenské zázemí, které zahrnuje kompozitárnu, čalounickou dílnu, klempírnu, truhlárnu, sedačkárnu a lakovnu menších dílů. Prostorové poměry hangáru umožňují provádění revizí tzv. úzkotrupých letadel, která se používají spíše u středních a kratších letů. Revize podle náročnosti trvají od jednoho týdne až po cca 21 dní, resp. až 33 dní v případě současně prováděných modifikací. Během loňského roku zde bylo realizováno více než 120 zakázek těžké údržby na letadlech typu B737, A320 Family a ATR, přičemž podstatná část z nich byla provedena pro zahraniční zákazníky.

Těžká údržba letounu A320 společnosti Finnair. Zde probíhá mj. modernizace interiéru, která zvětší kapacitu letadla na úkor servisní části. Cestující také budou mít k dispozici internetové připojení prostřednictvím wi-fi.

Údržba podvozků

Další divize se stará o údržbu podvozků. Podvozky letadel musí být po 10 letech provozu podrobeny generální opravě, která zabere přibližně 30 dní. Aby letadlo nemuselo být na tak dlouhou dobu odstaveno z provozu, používají se náhradní sady podvozků, které se po dobu opravy zapůjčí zákazníkovi a po dokončení generální opravy se opět vymění za originální. Z důvodů zvýšení své konkurenceschopnosti společnost CSAT nedávno investovala do čtyř náhradních podvozkových sad pro Boeing 737 a další náhradní podvozková sada bude pořízena v roce 2019.

Dalším typem, který přilétá na těžkou údržbu do Prahy, je Boeing. Zde B737–700 společnosti Transavia Airlines
Zástupce tuzemského zákazníka – Airbus A319 společnosti ČSA v barvách Sky Teamu

Nový hangár pro traťovou údržbu

Traťová údržba je nově soustředěna do nového hangáru S, pokud tedy neprobíhá přímo na letištní ploše. Tým mechaniků CSAT poskytuje na pražském letišti své služby pro více než 85 % leteckých společností a kromě toho působí i na letišti v Bratislavě. „Traťovou údržbu letadel se snažíme rozvíjet nejen v České republice, ale i na Slovensku. Tyto služby poskytujeme širokému portfoliu zákazníků od pravidelných a nepravidelných letů až po vládní lety. V tomto segmentu se také staráme o mnoho typů letadel, jak o úzkotrupá, tak i o širokotrupá. Našim zákazníkům rovněž nabízíme otevření stanice s našimi mechaniky mimo Českou republiku nebo tzv. on-wing tým, který je připraven odletět do destinace kamkoli po světě a vyřešit na letadle případný technický problém,“ uvedl na tiskové konferenci Pavel Haleš, předseda představenstva Czech Airlines Technics.

Právě pro potřeby traťové údržby se společnost rozhodla vystavět v areálu pražského letiště nový hangár, do něhož lze umístit jedno letadlo typu Boeing 737, Airbus A320 Family nebo ATR. Nový hangár označený písmenem S se nachází v sousedství stávajícího hangáru F a je primárně určen pro provádění nižších stupňů údržby letadel. Rozdělení údržby mezi dva hangáry je totiž procesně i časově efektivnější. V hangáru S lze navíc provádět i méně náročné práce v rámci těžké údržby, pokud nebude jeho kapacita plně využita pro údržbu traťovou.

Stavba hangáru S byla zahájena v září 2017 a dokončena byla na jaře letošního roku. Po kolaudaci a schválení provozu Úřadem pro civilní letectví byl nový hangár postupně zaváděn do provozu a během letní sezony úspěšně prošel zkušebním provozem. Díky přesunu traťové údržby do nových prostor se mohla rozšířit i kapacita těžké údržby letadel v hangáru F. „Počet linek těžké údržby jsme za poslední čtyři roky rozšířili ze tří linek na současných pět. I přes toto navýšení máme kapacitu hangáru F téměř celou vyblokovanou až na několik let dopředu,“ vysvětlil Pavel Haleš.

Slavnostní předání hangáru S do provozu. Pásku společně přestřihli Václav Řehoř, předseda představenstva společnosti Letiště Praha, a. s., a Pavel Haleš, předseda představenstva Czech Airlines Technics.
Tahač přiváží Airbus A319 společnosti ČSA do nového hangáru S k provedení traťové údržby.

Interiér hangáru S s tímtéž Airbusem A319

Údržba letadlových celků

Čtvrtá divize má na starosti údržbu letadlových celků a zajišťuje tak v rámci údržby letadel trvalou dostupnost potřebných komponentů. Jedná se o tzv. rotující letadlové celky, které zahrnují například vrtulové listy, toalety, různé generátory, počítače a monitory v letadle, ale i brzdy, kola, skluzavky nebo i kávovary. Jedná se o celou řadu dílů, které jsou součástí letadla. Letošní obchodní novinkou je zahájení prodeje spotřebního materiálu a náhradních dílů na letadla.

Traťová údržba zahrnuje celkovou kontrolu letadla, doplnění provozních kapalin, odstranění drobných závad i kontrolu jednotlivých částí letadla.

Plány do budoucnosti

Výstavbou hangáru pro traťovou údržbu plány společnosti nekončí. Výhledově se uvažuje o stavbě dalšího hangáru G, který by umožnil provádění údržby i velkých širokotrupých letounů, jako je například Airbus A330. Širokotrupé letouny se vyznačují dvěma uličkami mezi sedadly a minimálním počtem sedmi sedadel v řadě (v turistické třídě) a používají se převážně na linky na delší vzdálenosti. Šířka jejich trupu se pohybuje typicky mezi 4 a 7 metry. Aktuálně se pracuje na studii proveditelnosti uvažovaného hangáru a probíhá mapování potenciálu trhu.

Pavel Marek, Praha

pavel.marek@mmspektrum.com

www.csatechnics.com

Něco navíc.....

Časosběr z výstavy hangáru S 




Promovideo Czech Airlines Technics

Reklama
Vydání #12
Firmy
Související články
Než obr dosedne

Dva hangáry – jeden obrovský, architektonicky unikátní, druhý menší, zbrusu nový a též architektonicky výjimečný. A u nich potřebné zázemí. To je velmi stručně řečeno dnešní podoba sídla plně české společnosti Job Air Technic, kterou jsme měli možnost navštívit v severomoravském městě Mošnov.

Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Související články
3D v letectví pro rychlost i lehkost

Letošní leden znamenal zlom pro letecký průmysl. Společnost GE Aviation, která od roku 2008 působí v pražském Letňanském areálu, zde úspěšně dokončila první zkoušku doposud nejmodernějšího turbovrtulového motoru Advanced Turboprop (ATP), nově s názvem GE Catalyst.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Koroze napříč všemi obory

Mezinárodní konference Eurocorr, která každoročně přiláká k účasti tisícovku zástupců komerční i akademické sféry včetně nejvýznamnějších celosvětově uznávaných korozních inženýrů, řadu sponzorů a vystavovatelů z oblastí povrchových úprav a povlaků kovů, chemických úprav prostředí, elektrochemických protikorozních ochran, korozního monitoringu, inspekce a zkušebnictví a mnoha dalších, se letos v září díky Asociaci korozních inženýrů poprvé v historii konala v Praze.

Výroba otvorů v GT rozvaděči turbovrtulového motoru

Turbovrtulové motory řady H – konkrétně typ H80 – vyrábí GE Aviation Czech v pražských Letňanech již pět let a nalezneme je například v dopravníkovém letounu L410 či v zemědělském Thrush 510G. Turbovrtulový motor GE série H se skládá přibližně z 3 000 dílů. Od začátku roku se na výrobě částečně podílí také elektroerozivní hloubička Penta 1060 CNC.

Přidaná hodnota v technologii obrábění

V tomto příspěvku bych se rád vrátil ke své návštěvě japonské firmy Kyocera. V jednom z mých minulých textů (viz www.mmspektrum.com/170111) jsem představil unikátní systém řízení pomocí takzvaných améb, který vyvinul zakladatel firmy Kyocera Dr. Kazuo Inamori. Díky tomuto systému a japonské píli a umu se firma dostala na světovou špičku v řadě oborů. Na základě osobních zkušeností pak mohu prohlásit, že to platí také pro divizi řezných nástrojů. Například rychloposuvové frézy Kyocera vysoce překračují produktivitu, která je u nás i v Evropě standardní.

CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Češi v říši středu a snů

Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.

Simulátory nejen pro nácvik střelby

Simulace boje uprostřed válečného pole, střelba na terč či ostřelování nepřítelovy základny není pro SAVIT žádný problém. Tyto simulátory ručních palných zbraní určených pro výcvik vojáků, policie či například tajných služeb vyvíjí a vyrábí společnost Saab Czech ve Slavkově u Brna. Vedle simulátorů palných zbraní vyrábí tato společnost také např. simulátory pro nácvik jízdy ve vojenských vozidlech. Simulace jsou tak reálné, že autentické repliky zbraní mají dokonce i zpětný ráz a kabina vozidla se při jízdě opravdu naklání ze strany na stranu podle simulovaného terénu.

CNC stroje v rukou Italů

Kloubové kyčle a implantáty mohou pomáhat vám či vašim nejbližším. Jejich hladký chod podmiňuje chirurgicky přesné opracování, které garantují CNC stroje Haas.

Perspektivy asijských trhů

Čína se v roce 2009 stala největším výrobcem obráběcích a tvářecích strojů na světě a o dva roky později dosáhla své dosavadní největší produkce v historii v hodnotě 29,5 mld. dolarů. Od té doby tři roky po sobě dochází k postupnému poklesu až na loňský objem 23,8 miliardy dolarů v poměru 6:4 ve prospěch obráběcích strojů. Vzhledem k povaze čínského trhu obráběcích strojů a ochazování jeho hospodářství lze očekávat další pokles v produkci a spotřebě i v letošním roce 2015.

Made in Asia

Třináctý ročník výstavy China International Machine Tool Show se opět nesl v duchu změn, které v Číně delší dobu probíhají. Čeští škarohlídi se ve zprávách „radují“, že růst Číny v minulém kvartále zpomalil. A hned udávají čísla ze 7,4 na 7 procent. Zajisté katastrofální – sarkasmus. V tomto textu se dostaneme k některým aspektům i konkrétním objektům vystavované výrobní techniky, kterých si letos stálo za to všimnout.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit