Letopočet 1919 byl v automobilovém světě rokem vzniku dvou legendárních automobilových značek, které i přes velké odlišnosti spojoval v době mezi válkami inovativní přístup a snaha o vývoj spolehlivých vozů dostupných širšímu okruhu zákazníků. Není bez zajímavosti, že se nejvýraznější postavy výrobců Tatra a Citroën – Hans Ledwinka a André Citroën – narodily shodně v únoru 1878 a v tomto měsíci by tak oslavili své 141. narozeniny. Společného toho měli ovšem mnohem více.
Automobilku Tatra není potřeba dlouze představovat. Základ jí položil výrobce kočárů , který vznikl v roce 1850 v Kopřivnici (tehdy Nesseldorf). Firma se ovšem až do roku 1919 jmenovala Nesselsdorfer Wagenbau Fabrik (NWF) a podařilo se jí připsat si několik zajímavých počinů. Po Mercedesu a Peugeotu jde o třetího nejstaršího výrobce sériových automobilů na světě a vůbec první automobilku v tehdejším Rakousku-Uhersku. Když se po osamostatnění Československa stala z Nesselsdorfu Kopřivnice, přišly na řadu diskuse o novém názvu automobilky.
Kdyby Tatra testovala v jižních Čechách, jmenovala by se Šumava?
Ten vznikl v jedné z tatranských krčem na počátku roku 1919, když zde v horách konstruktéři testovali brzdy nového vozu. Již v březnu mělo 10 automobilů dodaných armádě na dveřích nápis Tatra. Prvním modelem, který dostal oficiální pojmenování Tatra, byla Tatra 10, nešlo ale o nový model, jen o trochu vylepšené NWF U. Věhlas továrně přinesly až pozdější modely nerozlučně spjaté s velkou postavou značky Tatra, Hansem Ledwinkou. O něm ale ještě bude řeč.
Šípové ozubení ve znaku
Druhým “stovkařem” roku 1919 je světoznámý francouzský Citroën. Na rozdíl od Tatry vznikla tato automobilka skutečně v tomto roce, přestože firma také existovala již dříve – jako výrobce munice a strojírenských zařízení – převážně kol s šípovým ozubením, jejichž symbol má Citroen dodnes ve znaku. O automobilce Citroën bylo napsáno již mnoho, takže každý fanoušek této značky ví, že právě před 100 lety byl představen její první vůz – pojmenovaný prostě jako Model A.
Mohlo by vás zajímat: Nejlepší řidiči jezdí Citroenem, nejhorší v BMW, říká britská studie
iZdroj fotografie:
Letopočet 1919 byl v automobilovém světě rokem vzniku dvou legendárních automobilových značek, které i přes velké odlišnosti spojoval v době mezi válkami inovativní přístup a snaha o vývoj spolehlivých vozů dostupných širšímu okruhu zákazníků. Není bez zajímavosti, že se nejvýraznější postavy výrobců Tatra a Citroën – Hans Ledwinka a André Citroën – narodily shodně v únoru 1878 a v tomto měsíci by tak oslavili své 141. narozeniny. Společného toho měli ovšem mnohem více.
Automobilku Tatra není potřeba dlouze představovat. Základ jí položil výrobce kočárů , který vznikl v roce 1850 v Kopřivnici (tehdy Nesseldorf). Firma se ovšem až do roku 1919 jmenovala Nesselsdorfer Wagenbau Fabrik (NWF) a podařilo se jí připsat si několik zajímavých počinů. Po Mercedesu a Peugeotu jde o třetího nejstaršího výrobce sériových automobilů na světě a vůbec první automobilku v tehdejším Rakousku-Uhersku. Když se po osamostatnění Československa stala z Nesselsdorfu Kopřivnice, přišly na řadu diskuse o novém názvu automobilky.
Kdyby Tatra testovala v jižních Čechách, jmenovala by se Šumava?
Ten vznikl v jedné z tatranských krčem na počátku roku 1919, když zde v horách konstruktéři testovali brzdy nového vozu. Již v březnu mělo 10 automobilů dodaných armádě na dveřích nápis Tatra. Prvním modelem, který dostal oficiální pojmenování Tatra, byla Tatra 10, nešlo ale o nový model, jen o trochu vylepšené NWF U. Věhlas továrně přinesly až pozdější modely nerozlučně spjaté s velkou postavou značky Tatra, Hansem Ledwinkou. O něm ale ještě bude řeč.
Šípové ozubení ve znaku
Druhým “stovkařem” roku 1919 je světoznámý francouzský Citroën. Na rozdíl od Tatry vznikla tato automobilka skutečně v tomto roce, přestože firma také existovala již dříve – jako výrobce munice a strojírenských zařízení – převážně kol s šípovým ozubením, jejichž symbol má Citroen dodnes ve znaku. O automobilce Citroën bylo napsáno již mnoho, takže každý fanoušek této značky ví, že právě před 100 lety byl představen její první vůz – pojmenovaný prostě jako Model A.
Mohlo by vás zajímat: Nejlepší řidiči jezdí Citroenem, nejhorší v BMW, říká britská studie
Citroën Type A
Evropský Henry Ford?
Hlavní postavou automobilky byl André Gustave Citroën, technický vizionář a geniální marketingový stratég, ale také hédonista, gambler a alkoholik. Přestože byl skvělý obchodník, do podnikání se vrhal po hlavě a neváhal riskovat. Díky svým levným a konstrukčně jednoduchým vozům brzy vybudoval největší automobilku v Evropě a přezdívalo se mu “Francouzský Henry Ford”. Ve skutečnosti ale byli tito dva pánové osobnostně zcela odlišní. André Citroën byl židovského původu a rád si užíval života a měl velké sociální cítění, které se projevovalo například v péči o zaměstnance v jeho podnicích. Oproti tomu Henry Ford byl zarytý antisemita a obdivovatel Hitlera, který zastával spíše krajně pravicové názory a žil střídmým životem.
Génius z Rakouska
S historií značky Tatra je nerozlučně spjat v Rakousku narozený konstruktér Hans Ledwinka, který se narodil 14. února 1878, tedy ve stejný měsíc jako André Citroen (5. února 1878). Přestože továrnu Tatra dvakrát opustil, dvakrát se do ní opět vrátil a přinesl s sebou revoluční prvky, které se používají dodnes. Mimo jiné aerodynamický tvar karoserie a páteřový rám s nezávisle výkyvnými polonápravami (ten se ale využívá už jen pro nákladní vozidla) nebo masově používaný vzduchem chlazený motor.
Francouzský inovátor a jeho předčasná smrt
Také Citroen si přičítá inovace, které jsou používány dodnes – i přes rozporuplnou Citroënovu osobnost jde především o vztah k zaměstnancům – právě Citroën zkrátil tehdy obvyklou 12hodinovou pracovní dobu a zaváděl firemní prádelny, jesle a školky. Jako první také přišel s nápadem přidávat k automobilům uživatelskou příručku a servisní knížku. Jeho bezpochyby největším přínosem ovšem byla koncepce s vpředu uloženým motorem a pohonem předních kol. Paradoxně právě vývoj takového auta (Citroën Traction Avant) přivedl v roce 1934 jeho automobilku do konkurzu. Stres se podepsal na už tak podlomeném zdraví zakladatele firmy, a tak André Citroën umírá v roce 1935 na nádor v žaludku. Automobilku tak přebírá Michelin, jakožto největší věřitel, a již o dva roky poté ji díky úspěchu osudového modelu Traction Avant staví na nohy.
Citroën Traction Avant
Meziválečný hon za lidovým vozem
Před první světovou válkou byly osobní automobily spíše luxusním zbožím a výsadou bohatých. Za mořem ukázal Henry Ford svým Modelem T pocházejícím z roku 1908, že to tak být nemusí. Proto se po roce 1918 pouští mnoho výrobců do vývoje podobně koncipovaného vozu – jednoduchého a spolehlivého auta, které lze sériově vyrábět s nízkými náklady.
Citroën 2CV
Na tomto poli v Evropě jendoznačně vítězí Citroën, který doslova zaplavil starý kontinent svými dostupnými vozy, které nezaostávaly výbavou. Dalšímu rozmachu zabránila světová hospodářská krize v roce 1929 a také znárodnění továrny v Kolíně nad Rýnem nacisty. Přestože se Citroen této situaci postavil čelem a pustil se do vývoje moderního auta, které by zalepilo díry v tržbách, právě tyto investice mu definitivně zlomily vaz. Paradoxně právě „chudší příbuzný” modelu Traction Avant (i toho se ovšem vyrobilo neuvěřitelných 760 000 kusů), Citroën 2 CV neboli dobře známá “Kachna” se po II. světové válce stává jedním z nejrozšířenějších a neúspěšnějších vozů všech dob.
Plagiátor Ferdinand Porsche
Přestože se Tatra nemohla úspěchu Citroënu v meziválečné době rovnat, rozhodně měla k tématu “lidového auta” co říci. Lidový automobil Tatra 11 se prodával velmi dobře, a navíc předváděl obdivuhodné výkony. Spojoval v sobě právě výše zmíněné tatrovácké prvky – páteřový rám, proudnicovou karoserii a vzduchem chlazený motor – v tomto případě litrový dvouválec s výkonem 12 koní. Dalším úspěšným lidovým vozem byla známá “Hadimrška” – Tatra 57. Měla také páteřový rám, ale poháněl ji čtyřválcový motor typu boxer. V kopřivnické a vídeňské továrně se vyrobilo celkem 26 985 kusů.
Nicméně způsob, kterým Tatra a Hans Ledwinka ovlivnili směr, kterým se ubírala koncepce lidového auta, byl jiný. Inspirací pro Porscheho Volkswagen byla Tatra 97, elegantní sedan s aerodynamickou karoserií a vzadu uloženým vzduchem chlazeným čtyřválcem. Bohužel, právě pro VW Brouk představovala velkou konkurenci, a tak nacisté v roce 1939 její výrobu zastavili. O 22 let později, v roce 1961 zaplatil VW Tatře 3 miliony německých marek jako odškodné za ukradené patenty.
Citroën Type A
Evropský Henry Ford?
Hlavní postavou automobilky byl André Gustave Citroën, technický vizionář a geniální marketingový stratég, ale také hédonista, gambler a alkoholik. Přestože byl skvělý obchodník, do podnikání se vrhal po hlavě a neváhal riskovat. Díky svým levným a konstrukčně jednoduchým vozům brzy vybudoval největší automobilku v Evropě a přezdívalo se mu “Francouzský Henry Ford”. Ve skutečnosti ale byli tito dva pánové osobnostně zcela odlišní. André Citroën byl židovského původu a rád si užíval života a měl velké sociální cítění, které se projevovalo například v péči o zaměstnance v jeho podnicích. Oproti tomu Henry Ford byl zarytý antisemita a obdivovatel Hitlera, který zastával spíše krajně pravicové názory a žil střídmým životem.
Génius z Rakouska
iZdroj fotografie:
Letopočet 1919 byl v automobilovém světě rokem vzniku dvou legendárních automobilových značek, které i přes velké odlišnosti spojoval v době mezi válkami inovativní přístup a snaha o vývoj spolehlivých vozů dostupných širšímu okruhu zákazníků. Není bez zajímavosti, že se nejvýraznější postavy výrobců Tatra a Citroën – Hans Ledwinka a André Citroën – narodily shodně v únoru 1878 a v tomto měsíci by tak oslavili své 141. narozeniny. Společného toho měli ovšem mnohem více.
Automobilku Tatra není potřeba dlouze představovat. Základ jí položil výrobce kočárů , který vznikl v roce 1850 v Kopřivnici (tehdy Nesseldorf). Firma se ovšem až do roku 1919 jmenovala Nesselsdorfer Wagenbau Fabrik (NWF) a podařilo se jí připsat si několik zajímavých počinů. Po Mercedesu a Peugeotu jde o třetího nejstaršího výrobce sériových automobilů na světě a vůbec první automobilku v tehdejším Rakousku-Uhersku. Když se po osamostatnění Československa stala z Nesselsdorfu Kopřivnice, přišly na řadu diskuse o novém názvu automobilky.
Kdyby Tatra testovala v jižních Čechách, jmenovala by se Šumava?
Ten vznikl v jedné z tatranských krčem na počátku roku 1919, když zde v horách konstruktéři testovali brzdy nového vozu. Již v březnu mělo 10 automobilů dodaných armádě na dveřích nápis Tatra. Prvním modelem, který dostal oficiální pojmenování Tatra, byla Tatra 10, nešlo ale o nový model, jen o trochu vylepšené NWF U. Věhlas továrně přinesly až pozdější modely nerozlučně spjaté s velkou postavou značky Tatra, Hansem Ledwinkou. O něm ale ještě bude řeč.
Šípové ozubení ve znaku
Druhým “stovkařem” roku 1919 je světoznámý francouzský Citroën. Na rozdíl od Tatry vznikla tato automobilka skutečně v tomto roce, přestože firma také existovala již dříve – jako výrobce munice a strojírenských zařízení – převážně kol s šípovým ozubením, jejichž symbol má Citroen dodnes ve znaku. O automobilce Citroën bylo napsáno již mnoho, takže každý fanoušek této značky ví, že právě před 100 lety byl představen její první vůz – pojmenovaný prostě jako Model A.
Mohlo by vás zajímat: Nejlepší řidiči jezdí Citroenem, nejhorší v BMW, říká britská studie
Citroën Type A
Evropský Henry Ford?
Hlavní postavou automobilky byl André Gustave Citroën, technický vizionář a geniální marketingový stratég, ale také hédonista, gambler a alkoholik. Přestože byl skvělý obchodník, do podnikání se vrhal po hlavě a neváhal riskovat. Díky svým levným a konstrukčně jednoduchým vozům brzy vybudoval největší automobilku v Evropě a přezdívalo se mu “Francouzský Henry Ford”. Ve skutečnosti ale byli tito dva pánové osobnostně zcela odlišní. André Citroën byl židovského původu a rád si užíval života a měl velké sociální cítění, které se projevovalo například v péči o zaměstnance v jeho podnicích. Oproti tomu Henry Ford byl zarytý antisemita a obdivovatel Hitlera, který zastával spíše krajně pravicové názory a žil střídmým životem.
Génius z Rakouska
S historií značky Tatra je nerozlučně spjat v Rakousku narozený konstruktér Hans Ledwinka, který se narodil 14. února 1878, tedy ve stejný měsíc jako André Citroen (5. února 1878). Přestože továrnu Tatra dvakrát opustil, dvakrát se do ní opět vrátil a přinesl s sebou revoluční prvky, které se používají dodnes. Mimo jiné aerodynamický tvar karoserie a páteřový rám s nezávisle výkyvnými polonápravami (ten se ale využívá už jen pro nákladní vozidla) nebo masově používaný vzduchem chlazený motor.
Francouzský inovátor a jeho předčasná smrt
Také Citroen si přičítá inovace, které jsou používány dodnes – i přes rozporuplnou Citroënovu osobnost jde především o vztah k zaměstnancům – právě Citroën zkrátil tehdy obvyklou 12hodinovou pracovní dobu a zaváděl firemní prádelny, jesle a školky. Jako první také přišel s nápadem přidávat k automobilům uživatelskou příručku a servisní knížku. Jeho bezpochyby největším přínosem ovšem byla koncepce s vpředu uloženým motorem a pohonem předních kol. Paradoxně právě vývoj takového auta (Citroën Traction Avant) přivedl v roce 1934 jeho automobilku do konkurzu. Stres se podepsal na už tak podlomeném zdraví zakladatele firmy, a tak André Citroën umírá v roce 1935 na nádor v žaludku. Automobilku tak přebírá Michelin, jakožto největší věřitel, a již o dva roky poté ji díky úspěchu osudového modelu Traction Avant staví na nohy.
Citroën Traction Avant
Meziválečný hon za lidovým vozem
Před první světovou válkou byly osobní automobily spíše luxusním zbožím a výsadou bohatých. Za mořem ukázal Henry Ford svým Modelem T pocházejícím z roku 1908, že to tak být nemusí. Proto se po roce 1918 pouští mnoho výrobců do vývoje podobně koncipovaného vozu – jednoduchého a spolehlivého auta, které lze sériově vyrábět s nízkými náklady.
Citroën 2CV
Na tomto poli v Evropě jendoznačně vítězí Citroën, který doslova zaplavil starý kontinent svými dostupnými vozy, které nezaostávaly výbavou. Dalšímu rozmachu zabránila světová hospodářská krize v roce 1929 a také znárodnění továrny v Kolíně nad Rýnem nacisty. Přestože se Citroen této situaci postavil čelem a pustil se do vývoje moderního auta, které by zalepilo díry v tržbách, právě tyto investice mu definitivně zlomily vaz. Paradoxně právě „chudší příbuzný” modelu Traction Avant (i toho se ovšem vyrobilo neuvěřitelných 760 000 kusů), Citroën 2 CV neboli dobře známá “Kachna” se po II. světové válce stává jedním z nejrozšířenějších a neúspěšnějších vozů všech dob.
Plagiátor Ferdinand Porsche
Přestože se Tatra nemohla úspěchu Citroënu v meziválečné době rovnat, rozhodně měla k tématu “lidového auta” co říci. Lidový automobil Tatra 11 se prodával velmi dobře, a navíc předváděl obdivuhodné výkony. Spojoval v sobě právě výše zmíněné tatrovácké prvky – páteřový rám, proudnicovou karoserii a vzduchem chlazený motor – v tomto případě litrový dvouválec s výkonem 12 koní. Dalším úspěšným lidovým vozem byla známá “Hadimrška” – Tatra 57. Měla také páteřový rám, ale poháněl ji čtyřválcový motor typu boxer. V kopřivnické a vídeňské továrně se vyrobilo celkem 26 985 kusů.
Nicméně způsob, kterým Tatra a Hans Ledwinka ovlivnili směr, kterým se ubírala koncepce lidového auta, byl jiný. Inspirací pro Porscheho Volkswagen byla Tatra 97, elegantní sedan s aerodynamickou karoserií a vzadu uloženým vzduchem chlazeným čtyřválcem. Bohužel, právě pro VW Brouk představovala velkou konkurenci, a tak nacisté v roce 1939 její výrobu zastavili. O 22 let později, v roce 1961 zaplatil VW Tatře 3 miliony německých marek jako odškodné za ukradené patenty.
S historií značky Tatra je nerozlučně spjat v Rakousku narozený konstruktér Hans Ledwinka, který se narodil 14. února 1878, tedy ve stejný měsíc jako André Citroen (5. února 1878). Přestože továrnu Tatra dvakrát opustil, dvakrát se do ní opět vrátil a přinesl s sebou revoluční prvky, které se používají dodnes. Mimo jiné aerodynamický tvar karoserie a páteřový rám s nezávisle výkyvnými polonápravami (ten se ale využívá už jen pro nákladní vozidla) nebo masově používaný vzduchem chlazený motor.
Francouzský inovátor a jeho předčasná smrt
Také Citroen si přičítá inovace, které jsou používány dodnes – i přes rozporuplnou Citroënovu osobnost jde především o vztah k zaměstnancům – právě Citroën zkrátil tehdy obvyklou 12hodinovou pracovní dobu a zaváděl firemní prádelny, jesle a školky. Jako první také přišel s nápadem přidávat k automobilům uživatelskou příručku a servisní knížku. Jeho bezpochyby největším přínosem ovšem byla koncepce s vpředu uloženým motorem a pohonem předních kol. Paradoxně právě vývoj takového auta (Citroën Traction Avant) přivedl v roce 1934 jeho automobilku do konkurzu. Stres se podepsal na už tak podlomeném zdraví zakladatele firmy, a tak André Citroën umírá v roce 1935 na nádor v žaludku. Automobilku tak přebírá Michelin, jakožto největší věřitel, a již o dva roky poté ji díky úspěchu osudového modelu Traction Avant staví na nohy.
iZdroj fotografie:
Letopočet 1919 byl v automobilovém světě rokem vzniku dvou legendárních automobilových značek, které i přes velké odlišnosti spojoval v době mezi válkami inovativní přístup a snaha o vývoj spolehlivých vozů dostupných širšímu okruhu zákazníků. Není bez zajímavosti, že se nejvýraznější postavy výrobců Tatra a Citroën – Hans Ledwinka a André Citroën – narodily shodně v únoru 1878 a v tomto měsíci by tak oslavili své 141. narozeniny. Společného toho měli ovšem mnohem více.
Automobilku Tatra není potřeba dlouze představovat. Základ jí položil výrobce kočárů , který vznikl v roce 1850 v Kopřivnici (tehdy Nesseldorf). Firma se ovšem až do roku 1919 jmenovala Nesselsdorfer Wagenbau Fabrik (NWF) a podařilo se jí připsat si několik zajímavých počinů. Po Mercedesu a Peugeotu jde o třetího nejstaršího výrobce sériových automobilů na světě a vůbec první automobilku v tehdejším Rakousku-Uhersku. Když se po osamostatnění Československa stala z Nesselsdorfu Kopřivnice, přišly na řadu diskuse o novém názvu automobilky.
Kdyby Tatra testovala v jižních Čechách, jmenovala by se Šumava?
Ten vznikl v jedné z tatranských krčem na počátku roku 1919, když zde v horách konstruktéři testovali brzdy nového vozu. Již v březnu mělo 10 automobilů dodaných armádě na dveřích nápis Tatra. Prvním modelem, který dostal oficiální pojmenování Tatra, byla Tatra 10, nešlo ale o nový model, jen o trochu vylepšené NWF U. Věhlas továrně přinesly až pozdější modely nerozlučně spjaté s velkou postavou značky Tatra, Hansem Ledwinkou. O něm ale ještě bude řeč.
Šípové ozubení ve znaku
Druhým “stovkařem” roku 1919 je světoznámý francouzský Citroën. Na rozdíl od Tatry vznikla tato automobilka skutečně v tomto roce, přestože firma také existovala již dříve – jako výrobce munice a strojírenských zařízení – převážně kol s šípovým ozubením, jejichž symbol má Citroen dodnes ve znaku. O automobilce Citroën bylo napsáno již mnoho, takže každý fanoušek této značky ví, že právě před 100 lety byl představen její první vůz – pojmenovaný prostě jako Model A.
Mohlo by vás zajímat: Nejlepší řidiči jezdí Citroenem, nejhorší v BMW, říká britská studie
Citroën Type A
Evropský Henry Ford?
Hlavní postavou automobilky byl André Gustave Citroën, technický vizionář a geniální marketingový stratég, ale také hédonista, gambler a alkoholik. Přestože byl skvělý obchodník, do podnikání se vrhal po hlavě a neváhal riskovat. Díky svým levným a konstrukčně jednoduchým vozům brzy vybudoval největší automobilku v Evropě a přezdívalo se mu “Francouzský Henry Ford”. Ve skutečnosti ale byli tito dva pánové osobnostně zcela odlišní. André Citroën byl židovského původu a rád si užíval života a měl velké sociální cítění, které se projevovalo například v péči o zaměstnance v jeho podnicích. Oproti tomu Henry Ford byl zarytý antisemita a obdivovatel Hitlera, který zastával spíše krajně pravicové názory a žil střídmým životem.
Génius z Rakouska
S historií značky Tatra je nerozlučně spjat v Rakousku narozený konstruktér Hans Ledwinka, který se narodil 14. února 1878, tedy ve stejný měsíc jako André Citroen (5. února 1878). Přestože továrnu Tatra dvakrát opustil, dvakrát se do ní opět vrátil a přinesl s sebou revoluční prvky, které se používají dodnes. Mimo jiné aerodynamický tvar karoserie a páteřový rám s nezávisle výkyvnými polonápravami (ten se ale využívá už jen pro nákladní vozidla) nebo masově používaný vzduchem chlazený motor.
Francouzský inovátor a jeho předčasná smrt
Také Citroen si přičítá inovace, které jsou používány dodnes – i přes rozporuplnou Citroënovu osobnost jde především o vztah k zaměstnancům – právě Citroën zkrátil tehdy obvyklou 12hodinovou pracovní dobu a zaváděl firemní prádelny, jesle a školky. Jako první také přišel s nápadem přidávat k automobilům uživatelskou příručku a servisní knížku. Jeho bezpochyby největším přínosem ovšem byla koncepce s vpředu uloženým motorem a pohonem předních kol. Paradoxně právě vývoj takového auta (Citroën Traction Avant) přivedl v roce 1934 jeho automobilku do konkurzu. Stres se podepsal na už tak podlomeném zdraví zakladatele firmy, a tak André Citroën umírá v roce 1935 na nádor v žaludku. Automobilku tak přebírá Michelin, jakožto největší věřitel, a již o dva roky poté ji díky úspěchu osudového modelu Traction Avant staví na nohy.
Citroën Traction Avant
Meziválečný hon za lidovým vozem
Před první světovou válkou byly osobní automobily spíše luxusním zbožím a výsadou bohatých. Za mořem ukázal Henry Ford svým Modelem T pocházejícím z roku 1908, že to tak být nemusí. Proto se po roce 1918 pouští mnoho výrobců do vývoje podobně koncipovaného vozu – jednoduchého a spolehlivého auta, které lze sériově vyrábět s nízkými náklady.
Citroën 2CV
Na tomto poli v Evropě jendoznačně vítězí Citroën, který doslova zaplavil starý kontinent svými dostupnými vozy, které nezaostávaly výbavou. Dalšímu rozmachu zabránila světová hospodářská krize v roce 1929 a také znárodnění továrny v Kolíně nad Rýnem nacisty. Přestože se Citroen této situaci postavil čelem a pustil se do vývoje moderního auta, které by zalepilo díry v tržbách, právě tyto investice mu definitivně zlomily vaz. Paradoxně právě „chudší příbuzný” modelu Traction Avant (i toho se ovšem vyrobilo neuvěřitelných 760 000 kusů), Citroën 2 CV neboli dobře známá “Kachna” se po II. světové válce stává jedním z nejrozšířenějších a neúspěšnějších vozů všech dob.
Plagiátor Ferdinand Porsche
Přestože se Tatra nemohla úspěchu Citroënu v meziválečné době rovnat, rozhodně měla k tématu “lidového auta” co říci. Lidový automobil Tatra 11 se prodával velmi dobře, a navíc předváděl obdivuhodné výkony. Spojoval v sobě právě výše zmíněné tatrovácké prvky – páteřový rám, proudnicovou karoserii a vzduchem chlazený motor – v tomto případě litrový dvouválec s výkonem 12 koní. Dalším úspěšným lidovým vozem byla známá “Hadimrška” – Tatra 57. Měla také páteřový rám, ale poháněl ji čtyřválcový motor typu boxer. V kopřivnické a vídeňské továrně se vyrobilo celkem 26 985 kusů.
Nicméně způsob, kterým Tatra a Hans Ledwinka ovlivnili směr, kterým se ubírala koncepce lidového auta, byl jiný. Inspirací pro Porscheho Volkswagen byla Tatra 97, elegantní sedan s aerodynamickou karoserií a vzadu uloženým vzduchem chlazeným čtyřválcem. Bohužel, právě pro VW Brouk představovala velkou konkurenci, a tak nacisté v roce 1939 její výrobu zastavili. O 22 let později, v roce 1961 zaplatil VW Tatře 3 miliony německých marek jako odškodné za ukradené patenty.
Citroën Traction Avant
Meziválečný hon za lidovým vozem
Před první světovou válkou byly osobní automobily spíše luxusním zbožím a výsadou bohatých. Za mořem ukázal Henry Ford svým Modelem T pocházejícím z roku 1908, že to tak být nemusí. Proto se po roce 1918 pouští mnoho výrobců do vývoje podobně koncipovaného vozu – jednoduchého a spolehlivého auta, které lze sériově vyrábět s nízkými náklady.
iZdroj fotografie:
Letopočet 1919 byl v automobilovém světě rokem vzniku dvou legendárních automobilových značek, které i přes velké odlišnosti spojoval v době mezi válkami inovativní přístup a snaha o vývoj spolehlivých vozů dostupných širšímu okruhu zákazníků. Není bez zajímavosti, že se nejvýraznější postavy výrobců Tatra a Citroën – Hans Ledwinka a André Citroën – narodily shodně v únoru 1878 a v tomto měsíci by tak oslavili své 141. narozeniny. Společného toho měli ovšem mnohem více.
Automobilku Tatra není potřeba dlouze představovat. Základ jí položil výrobce kočárů , který vznikl v roce 1850 v Kopřivnici (tehdy Nesseldorf). Firma se ovšem až do roku 1919 jmenovala Nesselsdorfer Wagenbau Fabrik (NWF) a podařilo se jí připsat si několik zajímavých počinů. Po Mercedesu a Peugeotu jde o třetího nejstaršího výrobce sériových automobilů na světě a vůbec první automobilku v tehdejším Rakousku-Uhersku. Když se po osamostatnění Československa stala z Nesselsdorfu Kopřivnice, přišly na řadu diskuse o novém názvu automobilky.
Kdyby Tatra testovala v jižních Čechách, jmenovala by se Šumava?
Ten vznikl v jedné z tatranských krčem na počátku roku 1919, když zde v horách konstruktéři testovali brzdy nového vozu. Již v březnu mělo 10 automobilů dodaných armádě na dveřích nápis Tatra. Prvním modelem, který dostal oficiální pojmenování Tatra, byla Tatra 10, nešlo ale o nový model, jen o trochu vylepšené NWF U. Věhlas továrně přinesly až pozdější modely nerozlučně spjaté s velkou postavou značky Tatra, Hansem Ledwinkou. O něm ale ještě bude řeč.
Šípové ozubení ve znaku
Druhým “stovkařem” roku 1919 je světoznámý francouzský Citroën. Na rozdíl od Tatry vznikla tato automobilka skutečně v tomto roce, přestože firma také existovala již dříve – jako výrobce munice a strojírenských zařízení – převážně kol s šípovým ozubením, jejichž symbol má Citroen dodnes ve znaku. O automobilce Citroën bylo napsáno již mnoho, takže každý fanoušek této značky ví, že právě před 100 lety byl představen její první vůz – pojmenovaný prostě jako Model A.
Mohlo by vás zajímat: Nejlepší řidiči jezdí Citroenem, nejhorší v BMW, říká britská studie
Citroën Type A
Evropský Henry Ford?
Hlavní postavou automobilky byl André Gustave Citroën, technický vizionář a geniální marketingový stratég, ale také hédonista, gambler a alkoholik. Přestože byl skvělý obchodník, do podnikání se vrhal po hlavě a neváhal riskovat. Díky svým levným a konstrukčně jednoduchým vozům brzy vybudoval největší automobilku v Evropě a přezdívalo se mu “Francouzský Henry Ford”. Ve skutečnosti ale byli tito dva pánové osobnostně zcela odlišní. André Citroën byl židovského původu a rád si užíval života a měl velké sociální cítění, které se projevovalo například v péči o zaměstnance v jeho podnicích. Oproti tomu Henry Ford byl zarytý antisemita a obdivovatel Hitlera, který zastával spíše krajně pravicové názory a žil střídmým životem.
Génius z Rakouska
S historií značky Tatra je nerozlučně spjat v Rakousku narozený konstruktér Hans Ledwinka, který se narodil 14. února 1878, tedy ve stejný měsíc jako André Citroen (5. února 1878). Přestože továrnu Tatra dvakrát opustil, dvakrát se do ní opět vrátil a přinesl s sebou revoluční prvky, které se používají dodnes. Mimo jiné aerodynamický tvar karoserie a páteřový rám s nezávisle výkyvnými polonápravami (ten se ale využívá už jen pro nákladní vozidla) nebo masově používaný vzduchem chlazený motor.
Francouzský inovátor a jeho předčasná smrt
Také Citroen si přičítá inovace, které jsou používány dodnes – i přes rozporuplnou Citroënovu osobnost jde především o vztah k zaměstnancům – právě Citroën zkrátil tehdy obvyklou 12hodinovou pracovní dobu a zaváděl firemní prádelny, jesle a školky. Jako první také přišel s nápadem přidávat k automobilům uživatelskou příručku a servisní knížku. Jeho bezpochyby největším přínosem ovšem byla koncepce s vpředu uloženým motorem a pohonem předních kol. Paradoxně právě vývoj takového auta (Citroën Traction Avant) přivedl v roce 1934 jeho automobilku do konkurzu. Stres se podepsal na už tak podlomeném zdraví zakladatele firmy, a tak André Citroën umírá v roce 1935 na nádor v žaludku. Automobilku tak přebírá Michelin, jakožto největší věřitel, a již o dva roky poté ji díky úspěchu osudového modelu Traction Avant staví na nohy.
Citroën Traction Avant
Meziválečný hon za lidovým vozem
Před první světovou válkou byly osobní automobily spíše luxusním zbožím a výsadou bohatých. Za mořem ukázal Henry Ford svým Modelem T pocházejícím z roku 1908, že to tak být nemusí. Proto se po roce 1918 pouští mnoho výrobců do vývoje podobně koncipovaného vozu – jednoduchého a spolehlivého auta, které lze sériově vyrábět s nízkými náklady.
Citroën 2CV
Na tomto poli v Evropě jendoznačně vítězí Citroën, který doslova zaplavil starý kontinent svými dostupnými vozy, které nezaostávaly výbavou. Dalšímu rozmachu zabránila světová hospodářská krize v roce 1929 a také znárodnění továrny v Kolíně nad Rýnem nacisty. Přestože se Citroen této situaci postavil čelem a pustil se do vývoje moderního auta, které by zalepilo díry v tržbách, právě tyto investice mu definitivně zlomily vaz. Paradoxně právě „chudší příbuzný” modelu Traction Avant (i toho se ovšem vyrobilo neuvěřitelných 760 000 kusů), Citroën 2 CV neboli dobře známá “Kachna” se po II. světové válce stává jedním z nejrozšířenějších a neúspěšnějších vozů všech dob.
Plagiátor Ferdinand Porsche
Přestože se Tatra nemohla úspěchu Citroënu v meziválečné době rovnat, rozhodně měla k tématu “lidového auta” co říci. Lidový automobil Tatra 11 se prodával velmi dobře, a navíc předváděl obdivuhodné výkony. Spojoval v sobě právě výše zmíněné tatrovácké prvky – páteřový rám, proudnicovou karoserii a vzduchem chlazený motor – v tomto případě litrový dvouválec s výkonem 12 koní. Dalším úspěšným lidovým vozem byla známá “Hadimrška” – Tatra 57. Měla také páteřový rám, ale poháněl ji čtyřválcový motor typu boxer. V kopřivnické a vídeňské továrně se vyrobilo celkem 26 985 kusů.
Nicméně způsob, kterým Tatra a Hans Ledwinka ovlivnili směr, kterým se ubírala koncepce lidového auta, byl jiný. Inspirací pro Porscheho Volkswagen byla Tatra 97, elegantní sedan s aerodynamickou karoserií a vzadu uloženým vzduchem chlazeným čtyřválcem. Bohužel, právě pro VW Brouk představovala velkou konkurenci, a tak nacisté v roce 1939 její výrobu zastavili. O 22 let později, v roce 1961 zaplatil VW Tatře 3 miliony německých marek jako odškodné za ukradené patenty.
Citroën 2CV
Na tomto poli v Evropě jendoznačně vítězí Citroën, který doslova zaplavil starý kontinent svými dostupnými vozy, které nezaostávaly výbavou. Dalšímu rozmachu zabránila světová hospodářská krize v roce 1929 a také znárodnění továrny v Kolíně nad Rýnem nacisty. Přestože se Citroen této situaci postavil čelem a pustil se do vývoje moderního auta, které by zalepilo díry v tržbách, právě tyto investice mu definitivně zlomily vaz. Paradoxně právě „chudší příbuzný” modelu Traction Avant (i toho se ovšem vyrobilo neuvěřitelných 760 000 kusů), Citroën 2 CV neboli dobře známá “Kachna” se po II. světové válce stává jedním z nejrozšířenějších a neúspěšnějších vozů všech dob.
Plagiátor Ferdinand Porsche
Přestože se Tatra nemohla úspěchu Citroënu v meziválečné době rovnat, rozhodně měla k tématu “lidového auta” co říci. Lidový automobil Tatra 11 se prodával velmi dobře, a navíc předváděl obdivuhodné výkony. Spojoval v sobě právě výše zmíněné tatrovácké prvky – páteřový rám, proudnicovou karoserii a vzduchem chlazený motor – v tomto případě litrový dvouválec s výkonem 12 koní. Dalším úspěšným lidovým vozem byla známá “Hadimrška” – Tatra 57. Měla také páteřový rám, ale poháněl ji čtyřválcový motor typu boxer. V kopřivnické a vídeňské továrně se vyrobilo celkem 26 985 kusů.
Nicméně způsob, kterým Tatra a Hans Ledwinka ovlivnili směr, kterým se ubírala koncepce lidového auta, byl jiný. Inspirací pro Porscheho Volkswagen byla Tatra 97, elegantní sedan s aerodynamickou karoserií a vzadu uloženým vzduchem chlazeným čtyřválcem. Bohužel, právě pro VW Brouk představovala velkou konkurenci, a tak nacisté v roce 1939 její výrobu zastavili. O 22 let později, v roce 1961 zaplatil VW Tatře 3 miliony německých marek jako odškodné za ukradené patenty.
PŘEČTENÍ: 8359
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 4178
