V patnácti letech vypadala tehdy se zlatou medailí jako děvčátko s hračkou, se kterou neví, co si počít.
O jedenáct měsíců později v Minsku přiznává: „Před rokem ode mě nikdo neočekával, že budu vítězit. Teď je to těžší. Sráží mě nervozita.“
Učí se prohrávat. A padá. Třikrát při blackoutu na březnovém mistrovství světa v Miláně. Jednou na mistrovství Ruska, kde po sérii dalších chyb skončila až pátá. A nyní i na evropském šampionátu v Minsku, kde podlehla šestnáctileté Sofii Samodurovové z konkurenční tréninkové skupiny kouče Alexeje Mišina.
"The higher you climb, the harder the wind blows." I love you always❤️ #AlinaZagitova #ザギトワ https://t.co/IPZLsLRWaB
Zagitovovou vede trenérská dračice Eteri Tutberidzeová, jež vzala v posledních šesti letech ruské krasobruslení útokem a v klubu Sambo 70 vybudovala v Moskvě doslova líheň drobných ledových děvčátek.
Ale ta jsou rychle opotřebovaná.
Příliš drsné metody trenérky?
První vlna kritiky se na Tutberidzeovou snesla poté, co od ní v šestnácti letech odešla její slavná svěřenkyně Julia Lipnická, mistryně Evropy z roku 2014. Posléze v osmnácti letech ukončila kariéru a oznámila, že už za svého působení v Sambo 70 byla anorektičkou.
„Lituji, že jsem o tom nehovořila dříve,“ prohlásila Lipnická.
Dokument ruské televize z roku 2017 současně vylíčil dril malých děvčátek u Tutberidzeové. Ve světových krasobruslařských médiích se nyní objevil také výraz „Kleenex syndrom“ ženského krasobruslení. Odkazuje na metodu, kterou praktikovali už dříve i jiní (a nejen ruští) trenéři, ale k největší dokonalosti ji dovedla právě Tutberidzeová: Vezmete jednu dívku, použijete ji k vítězstvím, odhodíte a vezmete další.
Přibývá na ni narážek, že umí trénovat jen malá děvčátka s ohebnými předpubertálními těly, která neodmlouvají, udělají vše, co jim nařídí, a snáz zvládají mimořádně obtížné skoky. Potom vyrostou... a jsou přebytečná.
Už i šestnáctiletá Zagitovová se v klubu Tutberidzeové ocitla pod obrovským tlakem konkurence.
Její trenérka totiž vede rovněž tři nejlepší juniorky světa Ščerbakovovou, Trusovovou a Kostornou. Všechny už umějí na rozdíl od Zagitovové i čtverné skoky! Letos ovládly ruské mistrovství žen, kde Zagitovová skončila až pátá.
Jelikož však Ščerbakovová a spol. nedosáhly patnáctých narozenin před 1. červencem 2018, nejsou dle pravidel ještě věkově způsobilé pro mezinárodní šampionáty žen.
Až toto trio drobných dívek vstoupí v příští sezoně na „dospělou“ scénu, může se Zagitovová náhle ocitnout v ledovém ofsajdu.
ZÁVODY PO HRÁCH. V březnu Zagitovová třikrát upadla na MS v Miláně a skončila pátá (vlevo), v prosinci ve finále seriálu Grand Prix byla druhá za Japonkou Kihirovou.
„Alina to má složitější v tom, že u kavzkazoidní rasy (=europoidní rasa, zahrnující geneticky Evropu, Blízký východ, střední Asii a severní Afriku, pozn. red.) se těla žen v tomto věku mění mnohem dramatičtěji než u Asiatek,“ poukázala Mia Hamadová, trenérka japonských krasobruslařských hvězd, 20leté Satoko Mijahirové, bronzové na mistrovství světa, a 16leté Riky Kihirové, skokana letošní sezony.
Na velkou fluktuaci ruských děvčátek na špici světového krasobruslení nyní upozornil rovnež loučící se Javiér Fernández: „Není to příjemné ani pro fanoušky, když bruslař, kterého si oblíbí, zakrátko opět zmizí ze scény.“
Žádost americké televizní společnosti NBC o rozhovor Eteri Tutberidzeová v Minsku odmítla: „Nevím, co bych vám mohla říci.“ Ruský novinář, jenž si nepřál být jmenován, později pro webové stránky NBC uvedl: „Eteri je nyní v Rusku mnohými kritizována. Lidé si myslí, že extrémně tlačí na své žáky ve velmi mladém věku a po dvou letech jsou zlikvidovaní.“
Útěk do Kanady
Jevgenija Medveděvová „likvidaci“ své kariéry odmítla. Osmnáctiletá Ruska, která jako jediná krasobruslařka v posledních šesti letech dokázala obhájit evropský i světový titul, po loňské olympijské porážce se Zagitovovou od Tutberidzeové doslova utekla.
Do Kanady k trenéru Brianu Orserovi.
DRUHÁ NA OLYMPIÁDĚ. Stříbrná Jevgenija Medveděvová při ceremoniálu her v Pchjongčchangu (vlevo), vedle ní vítězka Alina Zagitovová a třetí Kaetlyn Osmondová.
Byl z toho thriller krasobruslařského léta, mocně propíraný v médiích. Tutberidzeová ji obvinila z nevděku, na sociálních sítích někteří krajané drsně napadli Medveděvovou a vytýkali jí zradu Ruska, přestože ona hned oznámila, že chce nadále reprezentovat svoji vlast.
„Polovina Rusů za mnou stála, pro druhou polovinu jsem najednou byla hrozným člověkem,“ vyprávěla. „Nenapadlo mě, že může existovat tolik nenávisti a negativismu na sociálních sítích. Proto jsem je tehdy dočasně přestala používat a o mé účty se staral jen můj manažer.“
Tutberidzeová ji přes média zkritizovala, že psychicky neustála prohru se Zagitovovou v Koreji a „chovala se potom jako malé dítě“. Navíc si postěžovala, že se zprávu o odchodu Medveděvové do Kanady se nedozvěděla od ní osobně, nýbrž z médií.
Medveděvová neoplácela stejnou mincí a na trenérku neútočila. Naopak uvedla: „V klubu u Eteri uteklo celé mé dětství. Měla velký podíl na mém vývoji jako bruslařky a dostala jsem od ní i řadu životních lekcí.“
Takřka všichni z krasobruslařského prostředí, kteří pozorují Jevgeniji Medveděvovou dnes, vyprávějí, jak v Kanadě rozkvetla.
„Když za mnou Žeňa poprvé přijela do klubu, hodinu jsme se bavili a ona se pořád smála,“ líčil kouč Brian Orser. „Občas hledala správné slovo a vtipkovala: English, hello. Učila se potom anglicky sama, ale rychle se zlepšovala.“
„Cítím teď větší svobodu“
Medveděvová popisovala, že po olympiádě v Pchjongčchangu se nejprve zavřela doma sama do svého pokoje.
„Dlouhé hodiny jsem tam seděla a přemýšlela. Pak jsem si řekla: ‚Ty přece nechceš končit! Je ti teprve osmnáct, tak se do toho opři!‘ Ale zároveň jsem věděla, že když něco nezměním, budu muset skončit. Že musím pryč.“
Z Moskvy, kde odmalička žila, vyrazila tedy na cestu dlouhou 8000 kilometrů do Toronta, do světa zcela jiného jazykově, kulturně či gastronomicky. Trénink u Orsera (120 dolarů za hodinu) si zpočátku platila z vlastních výdělků minulých let.
Kicking off the new season with this Japanese famous drink! It tastes great @rivaland_ojyosamakouso #diet #enzyme https://t.co/DyhfYp53GC
Restartovala svoji už tak úžasnou kariéru, v níž vyhrála veškeré možné tituly, jen ne olympijské zlato. Meta, kterou si vytyčila, se jmenuje Peking 2022.
Změnila město, trenéra, účes, všechno.
U Orsera s ní najednou na trénincích bruslily hvězdy Hanju, Fernandéz či Dalemanová, ale pouze šestnáctiletý korejeský talent Ča byl z jeho skupiny mladší než ona.
„Připadám si najednou víc dospělá,“ svěřovala se. „Není tu ta obrovská rivalita jako v Moskvě, na trénincích navzájem spolupracujeme. Přijdu do klubu a mám pocit, že každý je rád, že mě vidí. V Moskvě to byla jen tvrdá práce, tvrdá práce, tvrdá práce - a nic jiného. Tady se rozvíjím jako člověk. Cítím větší svobodu, větší uspokojení s vlastním životem.“
Po nezdaru v krátkém programu skončila na mistrovství Ruska až sedmá a nenominovali ji proto na evropský šampionát. Přesto tehdy, když se jí naopak povedla volná jízda, Orserovi nadšeně ukazovala jásající tribuny: „Podívej, pořád mě tu ti lidé mají rádi. To je úžasné.“
"But what I really remember from Russian Nationals is the love of her fans. I was especially struck by the enormous support she got after her short program. So many people love her!" #BrianOrser's new interview where talks about Zhenya #EvgeniaMedvedeva https://t.co/0NReMsiL9t https://t.co/yG0M0aH7gm
Zagitovová naopak své páté místo na ruském mistrovství těžce snášela. „Rodiče mi pak vzali mobil a dali mi jiný, bez přístupu na internet. Teď čtu knihy, studuji, pouštím si televizní seriály, ale nesleduji, co o mě kdo říká, a nedívám se na sociální média,“ vyprávěla před mistrovstvím Evropy.
K poolympijskému odvetnému souboji těchto dvou žen na mezinárodní scéně patrně v aktuální sezoně nedojde, byť ruská nominace na březnové mistrovství světa v Japonsku dosud nebyla zveřejněna. Ale i pro Světovou zimní univerziádu v Krasnojarsku přidělili stavitelé ruské reprezentace Medveděvové pouze post náhradnice, ačkoliv zatím využili pouze dvě místa z třímístné kvóty.
Ovšem kanadský plán Medveděvové je čtyřletý. „Nechci pospíchat,“ tvrdí.
„Coby trenéři krasobruslařských nadějí máte dvě možnosti,“ poukázal v této souvislosti úspěšný izraelský kouč Igor Samohin. „Buď na děti velmi brzy tlačíte, aby co nejdříve zvládaly ty nejobtížnější prvky, a mají potom velmi krátkou kariéru, nebo jdete krok za krokem jako Brian Orser a dáte jim tak šanci na dlouhou kariéru. Ale o tuto pomalejší cestu řada rodičů ani federací i s vědomím rizik puberty nestojí.“
Zagitovová, pokud se v příští sezoně v klubu u Tutberidzeové přes ni převalí lavina nových patnáctiletých teenagerek se čtvernými skoky, možná bude stát před podobnou volbou jako Medveděvová.
Nemusí to znamenat nutnost odchodu do zahraničí. Také v Rusku najde kouče, vyznávající odlišné a pro dospívající těla přijatelnější metody, než jaké podle zákulisních informací používá Eteri Tutberidzeová ve své ledové „továrně na vítězky“.
V této souvislosti je zmiňován například Alexej Mišin, někdejší kouč Jevgenije Pljuščenka, nyní připravující novou evropskou šampionku Samodurovovou.
NOVÁ ŠAMPIONKA. Sofia Samodurovová, svěřenkyně trenéra Mišina, při krátkém programu na mistrovství Evropy v Minsku.
Zatím Zagitovová říká: „Snažím se extrémně soustředit, abych zase jezdila čistě. I proto teď tolik neukazuji své emoce. Omlouvám se mým přátelům a fanouškům, které jsem v Minsku zklamala, že jsem nejela lépe. Ale mám aspoň stříbro. Je to lepší než nemít nic.“
