Zprávu o výsledku mírového jednání v Kataru poskytl Tálibán agentuře Reuters. USA ji zatím oficiálně nekomentovaly. Americký vyjednavač Zalmay Khalilzad bez podrobností na Twitteru uvedl, že obě strany učinily „výrazný pokrok v zásadních otázkách“.
Je to vůbec poprvé od roku 2001, kdy z Afghánistánu zableskl paprsek naděje na konec konfliktu. Západní jednotky včetně českých vojáků v zemi působí a bojují již osmnáctý rok bez reálné šance na vítězství nebo aspoň ukončení války silou.
Khalilzad hned po jednání odletěl do Kábulu, aby informoval o výsledcích prezidenta Ašráfa Gháního. To ukazuje, kde by se jednání mohlo zadrhnout, protože se musí dojednat rozdělení moci mezi vládou a Tálibánem, což je těžký úkol.
Dobrou zprávou však je, že do čela tálibánských vyjednavačů se postaví spoluzakladatel Tálibánu mulla Abdul Ghání Baradar. Tohle jméno si zapamatujme, protože bude hrát v budoucím vývoji Afghánistánu klíčovou roli.
Býval pravou rukou Američany svrženého jednookého tálibánského vládce Afghánistánu mully Muhammada Umara, spoluzakladatelem a vojenským velitelem Tálibánu. Už několikrát se pokusil s Američany jednat, ale nikdy se mu to úspěšně nepodařilo, jednou ho kvůli tomu Pákistánci, jimž rozvrácený Afghánistán vyhovuje, dokonce zavřeli.
Je třeba se z Afghánistánu stáhnout, řekl Zaorálek. Babiš to odmítl |
Nyní je jedním ze dvou nejvyšších šéfů Tálibánu. Protože se nemusí nikoho ptát, slibuje to, že by se rozhovory mohly rychle ubírat vpřed.
Kdysi rozprášený Tálibán dnes ovládá velkou část země. Během války zahynulo podle odhadů přes
110 000 Afghánců, celkový počet obětí způsobených válkou je údajně trojnásobný.
V zemi padlo téměř 3500 západních vojáků. Afghánská čísla však mohou být podsazená, Ghání v pátek oznámil, že jen od roku 2014, kdy převzal úřad, padlo 45 000 afghánských vojáků a policistů.
