„Další kolo výběrového řízení na prodej bývalého kněžského semináře plánujeme na jaro letošního roku. Cenu předpokládáme ve výši 4,1 milionu korun,“ potvrdil mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Marek Ležatka.

Za stejnou cenu přitom úřad areál marně nabízel loni. „Bylo vyhodnoceno, že cena je odpovídající a její další snižování není důvodné,“ vysvětlil Ležatka.

Podle něj ale není vyloučeno, že pokud se objekt ani tentokrát neprodá, může časem cena ještě klesnout. „Ta možnost pořád existuje,“ řekl.

ÚZSVM v první vlně prodeje kněžského semináře ve Vidnavě nasadil cenu 10,2 milionu korun, postupně se snížila na méně než polovinu. Ani to však podle všeho nestačí.

„V současnosti evidujeme neformální zájemce, nicméně rozhodující bude, kdo podá oficiální nabídku,“ podotkl Ležatka.

Radnice: Problém není cena, ale obrovské náklady na opravu

Vedení vidnavské radnice je skeptické a příliš nevěří, že se areál podaří smysluplně využít.

„Nejde ani tak o cenu, za kterou se seminář prodává, ale o obrovské náklady na jeho rekonstrukci. Pokud se do toho nevloží stát, tak tu bude ležet ladem bez využití ještě za deset let,“ obává se starosta Vidnavy Rostislav Kačora.

Sám by přitom věděl, jak by objekt mohl být pro místní přínosem. Ideální by bylo využít ho pro sociální účely, například by zde mohl být domov pro seniory.

Už před ÚZSVM se pokoušela objekt prodat Vězeňská služba České republiky, která seminář koupila od církve v roce 2008 za 29 milionů korun. Chtěla zde vybudovat káznici a detenční ústav pro psychicky narušené vězně.

Po amnestii v roce 2012 však velkolepé plány ztroskotaly a vězeňská služba se chtěla areálu zase zbavit. Nabídla ho za 17 milionů a následně vyvolávací cenu postupně snižovala až na devět milionů.

Kvůli údajně nevýhodnému nákupu budovy byl v minulosti stíhaný bývalý šéf Vězeňské služby Luděk Kula a František Steiner, někdejší náměstek ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, za jehož éry stát kněžský seminář ve Vidnavě koupil. Stíhání ale bylo později zastaveno.

Vězeňská služba opakovaně tvrdila, že postupovala podle zákona a znaleckých posudků a vývoj tržní ceny nemohla jakkoli ovlivnit.

Zajatecký tábor, sklad obilí i útočiště pro kosovské Albánce

Kněžský seminář ve Vidnavě založil roku 1899 vratislavský arcibiskup Jiří Kopp. Během druhé světové války sloužil nacistům pro věznění vojenských zajatců. Po válce jej zabrala Jednota jako sklad obilí. V roce 1950 převzala areál vojenská správa, která zde zřídila dětskou zotavovnu.

Ta zde vydržela až do roku 1997, poté se budova vrátila církvi. V roce 1999 zde na pár měsíců našly útočiště stovky kosovských Albánců, kteří utíkali z válkou zmítané země.

Ve Vidnavě nejde o jedinou potíž s prázdnými budovami, podobný osud má i polepšovna, kterou ministerstvo školství zrušilo v roce 2012. Šlo o bývalou klášterní dívčí školu, jež se vrátila kongregaci boromejek. Stejně jako stát s kněžským seminářem, neví si rady s areálem ani církevní řád.

„Pro objekt bývalého výchovného ústavu se nám stále nepodařilo najít kupce či nájemce. Na hledání dál intenzivně pracujeme,“ řekla generální vikářka Amidea Blanka Rybecká.

Kongregace se pokusila budovy před třemi lety nabídnout státu pro uprchlíky, ale neúspěšně. Proti takovému využití ostře protestovali i místní lidé.