InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Gump – jsme dvojka - promítání filmu

    Čtvrtek 28.3 16:00 - Biograf Kotva Lidická 2110, České Budějovice

  • Basstard Beatz w. Magenta & Tony P

    Čtvrtek 28.3 21:00 - Klub K2 Sokolský ostrov 1, České Budějovice

Zobrazit všechny události
 

Rozhovor: Starostka Lnářů Stanislava Mašková po jednadvaceti letech skončila

Stanislava Mašková.  , Autor: Miloš Vrátný - Jižní Čechy Teď

Stanislava Mašková.     Autor: Miloš Vrátný - Jižní Čechy Teď

LNÁŘE - Z provizorního řešení na pár měsíců se vyklubalo plných jednadvacet let. Tak dlouho stála v čele obce Lnáře, k nimž náleží osada Zahorčice, starostka Stanislava Mašková (63). Do funkce nastoupila v roce 1997 a skončila po loňských komunálních volbách, v nichž už nekandidovala. Nejtěžší období a zkoušku určitě zažila v roce 2002, kdy se obec musela vypořádat s ničivými povodněmi a v rozhovoru pro portál Jižní Čechy Teď může bilancovat, co se povedlo.

 

S jakými pocity jste po jednadvaceti letech opouštěla křeslo starostky? Bylo to těžké loučení?
Rozhodla jsem se nekandidovat a nepokračovat v této náročné práci, bylo to moje rozhodnutí, takže jsem s odchodem byla smířená.

Proč jste už nekandidovala?
Vedla jsem obec jednadvacet let, prožila jsem dobré i špatné a nyní se chci věnovat i jiným věcem, na které jsem neměla čas.

Jaký byl váš poslední úkon ve funkci?
Kromě běžných provozních povinností, které jsem musela vykonávat až do zvolení nového starosty, včetně vyhotovení předávacího protokolu po ukončení funkce, tak to byl podpis na kupní smlouvě. Touto smlouvou obec kupovala pozemek od soukromého vlastníka za účelem výstavby nového chodníku ve středu obce.

A vzpomenete si, jaký byl úplně ten první před více než dvaceti lety?
Spíše než první úkon bych to nazvala úkol. Bylo to urychleně se zastupiteli připravit a schválit rozpočet na rok 1998. Na mně bylo připravit a podat žádost o dotaci na opravu sociálního zařízení a vybudování sprchy u hasičské zbrojnice.

Co vás přivedlo ke komunální politice? A jak se stalo, že jste vydržela více než dvě desetiletí?
Předně musím říci, že to nebyly žádné moje ambice, ale vyplynulo to ze situace, která ve Lnářích tehdy nastala. V roce 1997 došlo k rozpadu tehdejšího zastupitelstva a byly vyhlášeny mimořádné volby. A protože jsem tehdy na obecním úřadu pracovala a osud obce mi nebyl lhostejný, rozhodla jsem se kandidovat. Přiměla mě k tomu především důvěra spoluobčanů, kteří mě podporovali. Nejprve jsem chtěla obec dovést jen do řádných voleb 1998 a vrátit se na své původní místo matrikářky. Ovšem osud byl jiný. Úkolem nově zvoleného zastupitelstva i mým bylo vyvést obec z krize a zachránit její samostatnost tak, aby se nestala součástí některého z nejbližších měst. Sled událostí, které záhy po mém nástupu následovaly, si vyžádaly, abych akce dokončila, a tak jsem se rozhodla setrvat a kandidovat v řádných volbách v roce 1998 na další období. Zahájila se plynofikace obce a řešil se problém s nezkolaudovanou čistírnou odpadních vod. V roce 2002, kdy se připravovaly další řádné volby, zasáhly celé území Blatenska ničivé povodně a bylo se zase o co starat a budovat. A tak jsem ve funkci po znovuzvoleních zůstala dalších šestnáct let.

Na co jste za tu dobu nejvíce pyšná, že se povedlo? A co se naopak nepodařilo?
Do kategorie povedených věcí určitě patří již zmiňovaná plynofikace, protože se akce předtím dvakrát neuskutečnila. Dokázali jsme překonat ničivé povodně 2002 a stabilizovat život v obci. A mnoho dalšího. Určitě jsem pyšná také na to, že jsme obec nezadlužili, ba naopak. Bohužel se nepodařilo komplexní odkanalizování obce.

Při vašem druhém funkčním období Lnáře postihly ničivé povodně, jak už zaznělo. Máte je dodnes v živé paměti? Jak na celé to období srpna 2002 a následující měsíce vzpomínáte?
Každý, kdo prožil osobně povodně 2002, na ně nikdy nezapomene. Tato událost zůstává v živé paměti. Voda nám tehdy ukázala svoji sílu. Všichni jsme si sáhli na dno svých sil. Vážím si všech, kteří pomáhali jakýmkoliv způsobem odstraňovat následky této živelné pohromy. Nejvíce jsem obdivovala ty, které voda zasáhla přímo, vzala jim domovy, poničila majetky, že v sobě našli tu obrovskou sílu začít znovu. Nepřála bych už nikomu, aby se to opakovalo!

Co všechno se tehdy muselo dát dohromady, jak moc byla obec ochromena? Kdy se život v ní vrátil do normálu?
Bylo by to na dlouhé povídání, tak snad připomenu jen to nejdůležitější. Byly poničeny soukromé nemovitosti, stejně jako obecní, byla zničena infrastruktura. Doslova nám odplavala čistička odpadních vod, museli jsme opravit rozhlas, osvětlení, budovaly se chodníky, hráz u Veského rybníka, můstek a komunikace k chatové oblasti Baroch, kompletně se opravovala historická budova Tvrze, kterou jsme těsně před povodní získali do vlastnictví obce od Úřadu vlády. Dále se vybudovala opěrná zeď u Tvrze včetně komunikace, stejně jako opěrná zeď na farské cestě, včetně položení nového koberce a vybudování chodníku. Dále opravou prošla komunikace ve středu obce s kanalizací, došlo k prodloužení vodovodního řadu. V jedné z částí Lnář dosahovala voda až do výše 3,3 metru. Všechny studny v dané lokalitě byly povodní zasaženy. I přes opakované vyčerpání a čistění nebyla voda uznána jako pitná. První akcí, která se ve Lnářích po povodni realizovala a byla důležitá nejen pro obsluhu území, ale vedla k propojení Plzeňského a Jihočeského kraje, byla oprava hlavní komunikace. Tuto akci realizovalo Ředitelství silnic a dálnic. Tím došlo k odlehčení provozu a zátěži na komunikaci vedoucí po hrázi u Veského rybníka, která do té doby byla jedinou spojnicí. Lidé se s vypětím sil zaměřili na opravy svých nemovitostí, vyklízelo se bahno a veškeré naplaveniny, které voda způsobila anebo přinesla z postižených obcí nad námi. Vyčištění obce probíhalo ještě v listopadu. Opravovalo se a budovalo až do roku 2006.

Dlouhodobým problémem je chybějící obchvat, hlavní trasa z Plzně na České Budějovice vede přes Lnáře kolem zámku. Jak velký je po těch dvaceti letech v souvislosti s nárůstem dopravy, hlavně té kamionové?
Nárůst dopravy, nejen kamionové, je obrovským problémem. A obchvat, o kterém se hovoří už dvacet let, je v nedohlednu. Lnáře, které jsou protkány komunikacemi ze všech stran, sužuje problém dopravy ve všech částech obce včetně Zahorčic. Proč se nepodařilo tuto svízelnou situaci vyřešit nebo se alespoň přiblížit jejímu zlepšení? Provoz je na státní silnici opravdu nebezpečný, pro chodce obzvlášť, ti mají k dispozici jen velmi úzký chodník, ničím nechráněný a jen pár desítek centimetrů je míjí jedno auto za druhým... Problém dopravy a bezpečnosti chodců byl na programu každý rok. Proběhla řada jednání se zástupci ŘSD, dopravní policie, odboru dopravy a tak dále. Hledala se řešení, ale vždy to skončilo ohledně komunikace I/20 neúspěšně. Prostě takové kolečko jako v pohádce o slepičce a kohoutkovi: „Tohle nejde, nemáme peníze, obraťte se na náš nadřízený orgán... Chcete přechody, tak si je zaplaťte, ale musíte ještě vybudovat chodníky, světla... Tohle takhle nepůjde, tak ať si lidé chodí kolem zámku, když je to u hlavní silnice pro ně nebezpečné..." Do toho ještě komplikované majetkoprávní vztahy a bylo dokonáno. Byla jsem z toho dost nešťastná, protože si spoluobčané mysleli, že problém neřešíme a ani nechceme. Plně jsem je chápala, ale víc pro to tehdy udělat nešlo. Za poslední dva roky se situace změnila. Když nastoupila nová paní ředitelka ŘSD v Českých Budějovicích na své místo, navštívila Lnáře se svými kolegy a zjistila, že situace v naší obci je kritická. Od té doby proběhla řada jednání, která přinesla konkrétní výsledky a návrhy řešení. Rýsuje se zlepšení dopravní situace ve středu obce a vyřešení bezpečnosti chodců na chodníku podél hlavní silnice. Přeji si, aby se zamýšlené naplánované a naprojektované stavby zrealizovaly.

Jak jste vnímala kulturní a společenský život v obci, kde působí několik spolků?
Jsem ráda, že v obci spolky jsou – dobrovolní hasiči, myslivci, Sokol. Jejich činnost je součástí společenského života a byla s nimi dobrá spolupráce a já jim za ni děkuji.

Kolik okamžiků za těch jednadvacet let bylo, kdy jste si řekla, že chcete skončit? Co rozhodlo, že jste vždy zůstala?
Takové okamžiky také byly. A ne jednou. Za tu dobu zažijete věci příjemné i nepříjemné. Proč jsem vždy zůstala? Protože jsem tuhle práci dělala ráda a na obci mi záleželo.

Jakou výzvu před sebou z vašeho pohledu nyní Lnáře a osada Zahorčice mají? Co by měla být priorita?
V dnešní době by prioritou mělo být zásobování vodou pro Lnáře a Zahorčice a posílení vodních zdrojů. Dále zmíněná doprava – bezpečnost silničního provozu a chodců.

Co děláte nyní, jaké máte plány po skončení ve funkci starostky?
Byla jsem požádána novým vedením o výpomoc na uspořádání archivu obce, takže nyní zde ještě vypomáhám na částečný úvazek. Jinak se věnuji rodině, vnoučatům. Pokud zbude čas, tak i svému zájmu o historii.

Diskuse k článku - 3 příspěvky
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Lída 

    Reagovat

     

    Většinou jsou starostky lepší než starostové. Jedna z vyjímek je současná starostka Písku, Vanžurová.

    Vloženo 16.1.2019 11:38:23

  • franta 

    Reagovat

     

    Novinář a čeština za 5!!

    2. pád názvu Lnářů bez Lnářů, do Lnářů
    Starostka Lnář Stanislava........-

    Vloženo 16.1.2019 10:17:11

    • Franta 

      Reagovat

       

      To víš, že jo, franto s malym...

      Vloženo 16.1.2019 18:34:45

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace