V některých podnicích už lidé vědí, o kolik vyšších mezd se dočkají – na základě již uzavřených kolektivních smluv. Jinde odboráři s vedením firem o výši přidání ještě vyjednávají.
Je tomu tak například v Ryku, jedné z největších evropských opraven nákladních železničních vagonů, která má sídlo v Děčíně. Stará dohoda tu platí do února.
„Požadavky odborové organizace souvisí hlavně s dvousměnným provozem, který se ve společnosti rychle rozvíjí. Budeme dramaticky zvedat příplatky za odpolední směny a také dál rozšiřovat systém benefitů. Zatím nevidíme konfliktní bod v našem jednání, zájmy zaměstnanců a zaměstnavatele se víceméně protínají,“ přiblížil stav jednání statutární ředitel firmy Martin Vošta.
Nárůst platů se týká i všech, kteří jsou zaměstnáni v petrochemickém gigantu Unipetrol RPA. Pracovníci si v rámci kolektivní smlouvy, kterou odboráři a vedení společnosti uzavřelo na tři roky, polepší v průměru o dva tisíce korun měsíčně.
Kromě toho mají nově pracovníci nárok například na příspěvek až tři tisíce korun na táborové pobyty pro své děti.
Malé firmy to mají těžšíMzdy svým zaměstnancům navyšují i malí a střední podnikatelé, aby si je udrželi. Jsou ale mnohdy ve složitější situaci než velké společnosti. Podle prvního místopředsedy Hospodářské komory Ústeckého kraje Františka Jochmana je problém to, že i když ekonomika roste, drobní podnikatelé musejí držet stávající ceny, a proto se jim zvyšují náklady, avšak zisky už moc ne. „I oni musejí platy navyšovat, aby jim zaměstnanci neodcházeli do nově budovaných fabrik. Navyšování mezd u nich ale často jde na úkor investování a rozvoje jejich podnikání. Tím se jejich konkurenceschopnost může snižovat. Narazili jsme dokonce na to, že někteří své podnikání ukončí a sami jdou právě do některé fabriky,“ říká Jochman. Že je situace u malých firem složitější, potvrzuje třeba i Klára Bucková, majitelka teplické cukrářské dílny Corpus Delicious, která má dva zaměstnance. „Abych si je udržela a byli spokojení, musela jsem jim přidat. Platy jsem zvedla o 20 procent formou odměn. Daří se nám, ale nemáme o moc vyšší zisky než v minulosti, stejně jsem jim ale přidat musela,“ říká Bucková. |
„Smlouva obsahuje i řadu dílčích změn, jež přinášejí zlepšení finančního ohodnocení a pracovních podmínek. Poskytujeme třináctý a čtrnáctý plat a volitelné finanční benefity ve výši minimálně 13 800 korun na zaměstnance. Za přesčasy platíme příplatek 55 procent proti zákonem stanovené výši 25 procent,“ shrnul mluvčí firmy Pavel Kaidl.
Největší zaměstnavatel v regionu, společnost Krajská zdravotní (KZ), pro kterou pracuje v ústecké, mostecké, děčínské, teplické a chomutovské nemocnici 7 039 lidí, počítá s tím, že letos přidá na platech 392 milionů korun. Proti loňskému roku jde o navýšení o 9,7 procent.
„Změny se soustředí především na nelékařský zdravotnický personál. U všeobecných sester ve třísměnném nepřetržitém provozu se zvyšuje stabilizační příspěvek na sedm tisíc korun měsíčně. Navýšení mezd se dočkají také sanitáři a ošetřovatelé v nepřetržitém směnném provozu, a to o dva tisíce korun. Fyzioterapeuti, ergoterapeuti a sálové sestry si polepší o čtyři tisíce a sestry v jednosměnném provozu získají příplatek 1 500 korun,“ uvedl Jiří Novák, předseda představenstva KZ.
V Severočeských dolech vládne zatím okolo výše mezd třaskavá situace. Zástupci firmy se dosud s odboráři nedomluvili, ti dokonce v prosinci za své požadavky demonstrovali. Zatím poslední nabídka dolů byla, že se mzdy zvednou o 5,9 procenta. „To je v průměru o 1 800 korun,“ řekl mluvčí dolů Lukáš Konečný.
Odbory ji však nepřijaly a požadují navýšení mezd plošně o dva tisíce korun měsíčně plus další jeden tisíc měsíčně na hlavu navrch. Tuto třetinu peněz přitom budou podle zásluh přerozdělovat vedoucí pracovníci.
„Oslovili jsme zprostředkovatele a další jednání bychom chtěli vést přes něj. Demonstrační mítink zatím odkládáme, pravděpodobně na 25. ledna,“ popsal prozatímní situaci ze svého pohledu místopředseda odborů David Frňka.
