Nejdéle fungující strana na českém území. Před 100 lety vznikla Československá strana lidová
Udržení církevního vlivu ve školství nebo zabránění odluky církve od státu. To byl hlavní politický program Československé strany lidové v prvních desetiletích po jejím vzniku. Předchůdkyně dnešní KDU-ČSL měla ustavující zemský sjezd přesně před sto lety - 5. a 6. ledna 1919. Jako jediná z nekomunistických stran fungovala dál pod stejným názvem i po nástupu komunistického režimu. Je tak nejdéle kontinuálně udržovanou stranou na českém území.
„Ve svém brněnském bytě jsem zařídil ústředí všeodborového sdružení křesťanského dělnictva Českoslovanského i kancelář zemské organizace křesťansko-sociální,“ vzpomínal ve vysílání rozhlasu katolický kněz a zakladatel lidovecké strany Jan Šrámek na počátky katolicky orientovaného politického směru v Československu.
Před sto lety vznikla Československá strana lidová. Více si poslechněte v reportáži Zdeňky Trachtové
Sám měl v lednu 1919 velký podíl na sloučení několika katolických stran do Československé strany lidové. V následujících letech měla strana stabilní voličskou podporu kolem deseti procent. V průběhu druhé světové války působil Šrámek jako předseda exilové vlády v Londýně.
A takto mluvil těsně před návratem do Československa v roce 1945: „Nadešel vytoužený den, v nějž jsme doufali a za jehož příchod jsme se modlili téměř plných šest roků. Den, jímž se končí náš exil a začíná náš návrat. Den, kdy se poutník po dlouhé těžké cestě vrací konečně tam, odkud vyšel - domů.“
V únoru 1948 Šrámek jako jediný varoval před rezignací demokratických ministrů. Nakonec ale odstoupil spolu s ostatními. Následně byl spolu s dalším lidovcem Františkem Hálou při útěku z Československa zadržen. Zbytek života oba strávili za mřížemi. A ve vězení skončila i další dvacítka lidoveckých poslanců, z toho čtyři zemřeli na popravišti nebo při mučení.
Lidovecká strana formálně fungovala dál, ale zcela ji ovládlo její komunistické křídlo. „Deklarovala svoje křesťanské principy, ale fakticky oficiálně se o nějaké podpoře křesťanských hodnot nedá hovořit. To bylo spíš možné v těch okrajových proudech lidové strany, tedy těch opozičních,“ řekl Radiožurnálu historik zaměřující se na dějiny politických stran Jaroslav Šebek.
Poslanec Výborný se chce ucházet o post předsedy lidovců. Kandidaturu plánuje i Bartošek
Číst článek
Výraznou tváří lidoveckého vedení kolaborujícího s komunistickým režimem byl Josef Plojhar. Poslanec, pozdější předseda strany a ministr zdravotnictví, který i přes svůj kněžský původ prosazoval například právo na potrat.
Ke komunistům Plojhar vyjadřoval sympatie už v únoru 1948: „Klement Gottwald udělal na mě hluboký dojem. Hovořil jsem s moudrým a prozíravým státníkem. S krásným skromným člověkem.“
Ke své původní politice se strana vrátila až v roce 1989, kdy si do svého čela zvolila Josefa Bartončíka. „V Československé straně lidové zvítězil obrodný proud jako reprezentant mínění nejširší členské základny, která byla nespokojená s rolí, kterou Československá strana lidová, do značné míry vinou svého vedení, sehrávala v této společnosti,“ myslel si Bartončík.
Rozštěpení
Mezi výrazné lidovecké osobnosti devadesátých let patřil ministr kultury Pavel Tigrid nebo předseda strany Josef Lux.
Bělobrádek skončí v čele KDU-ČSL. Na jaře již nebude kandidovat na post předsedy
Číst článek
V roce 2009 se strana rozštěpila, část jejích členů v čele s Miroslavem Kalouskem vystoupila a založila TOP 09. „Umíme si představit, že budeme kandidovat v koalici, umíme si představit, že budeme kandidovat sami,“ řekl tehdy Kalousek.
Podle Šebka reprezentovala lidová strana od počátku hlavně katolický pohled na svět. A tuto nálepku si drží dodnes. „Tahle strana dlouho nebyla příliš otevřená evangelíkům. Takže byla považována za takovou politickou filiálku katolické církve. A myslím si, že ta nálepka jí více méně zůstala po celých sto let a komplikuje jí život v současné době, kdy se snaží část vedení už současné KDU-ČSL trochu tu nálepku, že je pouze pro kostelní lidi, smazat, protože se hlásí i k těm moderním principům křesťanské demokracie na západě, kde už ta vazba na církev není tak jednoznačná,“ dodal Šebek.
Strana se podílela na osmi z 15 vlád samostatného Česka. Sté výročí vzniku si lidovci připomínají v opozici. Letos je čeká stranický sjezd, na kterém si zvolí nové vedení.
