Památkáři ho řadí mezi slohově nejčistší secesní kostely v Česku. Navíc je výjimečný i celoevropsky, jelikož tento architektonický sloh byl především světským stylem.
V 70. letech minulého století ovšem kostel Povýšení sv. Kříže obsadilo JZD a výrazně se podepsalo na devastaci jeho původního interiéru. Až nyní je jablonecká památkově chráněná perla opět ve své bývalé kondici. Stavba z pera architekta Josefa Zascheho má za sebou dlouholetou sérii rekonstrukcí.
V uplynulém roce se dělníci pustili do obnovy kruchty, kde stojí varhany. Nová jsou také osvětlovací ramínka.
„Od roku 2010 do loňska jsme ale především nechali zrestaurovat původní modrobílou barevnost štuků a pilastrů. Dělalo se to podle dochovaných pilastrů, kterých bylo asi padesát procent. Máme za sebou také náročnou etapu obnovy chrámové lodě, kvůli které byl kostel dva roky zavřený,“ popisuje zdejší farář Karel Koláček ze Starokatolické církve s tím, že za poslední léta se do kostela investovalo přibližně 2,3 milionu korun.
Kostel postavený v letech 1900 až 1902 byl nejvíce poničen necitlivými opravami v 70. letech.
„Do interiéru kostela zatékalo. V roce 1971 se do oprav pustilo JZD Zlatá Olešnice, kostel uzavřelo a stavba sloužila jako sklad a klempířská dílna. Znovuvysvěcení kostela proběhlo až v roce 1982, jenže zároveň byla přetřena dekorativní výmalba presbytáře,“ uvádí památkář Jaroslav Zeman.
Koláček dodává, že práce tehdy provedli velmi laicky. „Co vím od pamětníků, tak tu JZD mělo uložená hnojiva. Sice se pustilo do rekonstrukce památky, jenže poničené štuky byly jen zednicky opravené maltou, nešlo rozhodně o žádnou restaurátorskou práci. Takový byl stav až do roku 2010, kdy se postupně začalo s důkladnými opravami,“ doplňuje kněz.
Podle něj by kostelu slušela ještě rekonstrukce výmalby na spojovacím schodišti, které vede na kruchtu k varhanám. Církev už na tuto akci požádala o dotaci.
„Bylo by pěkné, kdyby to bylo stejně barevné, jako je zbytek kostela. Jde o poměrně vytížené místo, kudy chodí hodně lidí, sbory, varhaník, koncertní tělesa,“ upozorňuje Koláček.
Na podlaze jsou boule
Kaňkou na obnovené kráse pak je ještě podlaha. „Ta je také poškozena z těch zmíněných sedmdesátých let. Někde je pod ní jen stavební zavážka a také dost vody, takže se na některých místech podlaha vyboulela. Šlo by však o poměrně náročnou práci a zatím si na ni netroufáme,“ podotýká Koláček.
Lidem, kteří o svatostánek pečují, se po dlouhých letech stavebních úprav konečně ulevilo.
„Až na jednu větší opravu se většina věcí dělala za provozu, což bylo hodně náročné, jelikož jsme se snažili fungovat normálně včetně bohoslužeb, svateb či koncertů,“ uzavírá Karel Koláček.
Do obnovy významných památek se chtějí pustit také v sousedním Liberci. Jde však spíše o ty drobnější.
Prvním dílem je busta T. G. Masaryka na Masarykově ulici u Severočeského muzea. Druhým je památník padlých vojáků na vojenském hřbitově v Ruprechticích. Na obou uměleckých dílech je potřeba provést renovaci materiálu a obnovu okolí památníků.
„Chceme ta místa zpříjemnit, přidat více zeleně, zkulturnit prostředí, kde jsou umístěny, a celkově z nich udělat důstojnou pietu místa,“ uvádí náměstek primátora Jiří Němeček. Zatím je ale vše ve fázi příprav.
