Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

‚Na smlouvu se šmejdy se lhůta pro odstoupení nevztahuje.‘ Advokát pomohl desítkám seniorů

Právo

  6:00
PRAHA - Advokát Viktor Rossmann pomohl desítkám seniorů, které okradly firmy slibující zázračné uzdravení. I přesto, že soudy podle něj ve sporech se „šmejdy“ nechávají vyhrát spotřebitele, nastává velký problém při vymáhání peněz.

Viktor Rossmann, advokát a držitel ceny Právník roku 2017 v oblasti Pro Bono. foto:  František Vlček, MAFRA

LN: Před časem jste získal ocenění Právník roku v kategorii pro bono. Má to i nějakou stinnou stránku? Třeba v tom, že si to lidé vykládají tak, že nemusejí advokátovi nic platit?
Když jsem to ocenění obdržel, tak se na mě snesl vodopád telefonátů a e-mailů s dotazy ohledně velmi široké problematiky. Trochu to vzbudilo dojem, že si nepotřebuji vydělat ani korunu a budu dělat všechno zadarmo. Někomu jsem musel říct, že to zadarmo dělat nebudu, zato jiným jsem řekl, že jim pomůžeme pro bono.

LN: Co je pro vás tím klíčovým, kdy si řeknete, že se případu budete věnovat pro bono?
Záleží na sociálních a majetkových poměrech klienta a na tom, jak to vnímám já, zda jde o jednoznačný spor, kde byla porušena spravedlnost a právo dotčeného. V očích veřejnosti velmi zaniká, že to ocenění nebylo kvůli samotné bezplatné pomoci – takových advokátů je celá řada –, ale kvůli dosažení průlomového soudního rozhodnutí. Šlo o ocenění cesty, kterou zatím nikdy nikdo nešel. To je na právničině nejzajímavější, vyšlapávat ty cestičky.

LN: Jak jste se dostal k případu přibližně třiceti seniorů, kterým jste pak pomohl v kauze takzvaných šmejdů?
Byl jsem osloven redaktorkou České televize Barborou Kladivovou, abych se vyjádřil k problematice spotřebitelských smluv pro jednu reportáž. Následně mě oslovili jednotliví lidé, o kterých ta reportáž byla. Když jich bylo deset, patnáct, tak jsem řekl, že asi nemusím každého jednotlivě obírat o mraky peněz, ale uděláme to společně. Ten konkrétní případ společnosti BNM byl rozdílný oproti ostatním v tom, že prodávané zdravotnické pomůcky vůbec nefungovaly. Je přece rozdíl mezi tím, když si někdo koupí předražený hrnec nebo sádrového trpaslíka na zahradu, to jsou blbosti. Ale když je někdo starý a bezmocný a velice touží po uzdravení, tak mi to přijde jako hyenismus.

LN: S jakými dalšími praktikami se setkali vaši klienti?
V průběhu předváděcí soutěže byli zavřeni v místnosti, kterou nemohli opustit. Byli tam o hladu, žízni. Když chtěli odejít, tak jim to zakazovali, to považuji za velmi nešťastné. Trvalo to dvě až tři hodiny, což vzhledem k tomu, že to byli všichni senioři sedmdesát a více let, nebyla krátká doba.

Senát schválil novelu proti směnárenským ‚šmejdům‘, od smlouvy budou klienti moci odstoupit

LN: Poučili se z této zkušenosti?
To nemohu říct stoprocentně. Měl jsem případ, kdy mi klient volal, že opět dostal od té samé společnosti pozvánku a že se tam chystá a co si o tom myslím. Tak jsem mu to důrazně nedoporučil. Ale jinak neumím odpovědět, nekonzultuji s nimi jejich aktivity.

LN: Jak váš případ dopadl?
Tehdy paní reportérka natočila reportáž a do té doby ti lidé nečinili žádné kroky, kterými by situaci řešili. Oni asi věděli, že to nebylo v pořádku, ale neměli odvahu se do něčeho pouštět. Po konzultaci se mnou došlo k odstoupení od smlouvy. Soud pak dal na naši argumentaci a v podstatě řekl, že uzavřete-li smlouvu se šmejdy, nemusíte dodržet lhůtu 14 dnů pro bezdůvodné odstoupení od smlouvy. Smlouva je od samého počátku neplatná, a proto prodávající nemá nárok na přijetí žádné platby a všechny peníze musí vrátit jako bezdůvodné obohacení.

LN: Pokud se lidé rozhodnou jít na nějakou předváděcí akci, co by si měli nejprve zjistit?
Tak v první řadě bych nikomu nedoporučoval, aby na takové akce vůbec chodil. Když už ale jde, tak asi není od věci si trošku zagooglovat a zjistit si, zda o té společnosti nejsou nějaké negativní ohlasy. Problém ale je, že starší lidé nepracují běžně s internetem a nehledají na něm informace.

LN: Pokud si tam někdo koupí nějaký výrobek a až doma si uvědomí, že je předražený, jak by měl postupovat?
Obecné zákonné pravidlo je, že ve lhůtě 14 dnů můžete odstoupit od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. Pokud v této lhůtě dotyčný napíše dopis, že odstupuje od smlouvy z důvodu, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu a že nebyla uzavřena na prodejně, tak udělal první krok správným směrem.

LN: Jak se k tomu ale postavit, pokud společnost nereaguje?
Pokud dojde k odstoupení od smlouvy, tak vzniká právo na vrácení peněz a zároveň povinnost vrátit zboží. Na vaši výzvu ohledně vrácení peněz pravděpodobně také nebude reagováno. Máme tu zvýšenou pravomoc České obchodní inspekce, která v rámci spotřebitelských sporů může lidi mediovat a může dojít k narovnání vztahů tím způsobem, že se dohodne podnikatel se spotřebitelem na řešení věci. V případě, že se nedostaneme ani přes tuto možnost, tak je třeba jít k soudu.

LN: Jak se k tomu soudy stavějí?
Moje zkušenost je velmi pozitivní. Soudy nechávají vyhrát spotřebitele a rozhodují o tom, že společnosti jsou povinny jim zaplatit. Naráží to ale na velký problém, že i přes vydaný pravomocný rozsudek poškozený své peníze nedostane. I když to mají černé na bílém a s kulatým razítkem, je velký problém s vymáháním.

LN: Je něco, co mohli zákonodárci udělat jinak a lépe?
Já mám takovou vizi, která by se mi hodně líbila jako praktikovi, který chodí k soudům. Za jedenáct let mám stovky vyhraných sporů s rozsudky o tom, že někdo někomu něco dluží a má mu to zaplatit, ale nakonec mu to nezaplatí. Bylo by velmi vhodné, aby se přijala taková legislativa, která by umožnila v případě, že by se žalobce sice domohl pravomocného rozsudku, ale pak se nedomohl svého nároku na dlužníkovi, aby mu takový nárok uspokojil stát. Stát má přece daleko větší a silnější páky nakonec vymoci dluh. Bylo by to namístě zejména ve spotřebitelských věcech či v rodinných záležitostech, typicky při vymáhání výživného na nezletilé dítě. Určitě by to ale nepatřilo do obchodních záležitostí

LN: Měl jste před tímto případem zkušenosti s bezplatným poradenstvím?
Příliš ne. Bezplatná právní pomoc se poskytuje ve chvíli, kdy usoudíte, že v daném případě nemáte potřebu od lidí brát tolik peněz, kolik by vám jinak náleželo.

LN: Liší se přístup klientů, pokud za vaše služby neplatí?
To si nemyslím. V obecné rovině má člověk, který za to platí, asi větší touhu o tom případu více vědět a rozhodovat o něm. Ta pomoc ale nebyla úplně bezplatná, každý klient zaplatil tisíc korun na náklady typu poštovné, konverze a podobně. Je něco jiného nevzít si nic za právní službu, ale tyto náklady jsem chtěl mít uhrazené.

LN: Jaká byla hodnota vaší právní pomoci?
Na každém klientovi bych si dle advokátního tarifu a hodnoty sporu mohl fakturovat okolo patnácti tisíc korun.

LN: Zlepšilo se postavení spotřebitelů s novým občanským zákoníkem?
Na tyto soudy je ještě brzy, dokud nebude ustálená judikatura Nejvyššího soudu. Obecně mám velkou víru v náš soudní systém a myslím, že soudy se práv spotřebitelů zastávají velmi dobře. Neřekl bych, že došlo k nějaké výrazné změně před účinností nového zákoníku a tím, jak je to teď.

VIKTOR ROSSMANN

■ Advokát se sídlem na pražském Senovážném náměstí se do povědomí veřejnosti dostal cenou Právník roku 2016 v kategorii pro bono. Ocenění dostal za pomoc třem desítkám seniorů v boji proti „šmejdské“ společnosti BNM.

■ Vystudoval pražskou právnickou fakultu, samostatným advokátem je od roku 2009. Ve své praxi se věnuje především zastupování klientů před soudy v civilních, obchodních a restitučních věcech.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!