V Brně musí být víc strážníků v ulicích, tvrdí lídryně lidovců

Na primátorku Brna kandiduje poprvé. Na tom, že je žena, stojí i její volební slogan Primátorka pro Brno. Na jejích billboardech se voliči nedozví žádné konkrétnější volební sliby či hesla.

„V tuto chvíli máme v zastupitelstvu šest mandátů a byli bychom rádi, kdybychom tento počet zdvojnásobili,“ říká Liptáková.

Od roku 2006 do roku 2010 jste se podíleli na řízení Brna, se sociálními demokraty a primátorem Romanem Onderkou jste byli v koalici. Jak nyní hodnotíte čtyři roky v opozici?
Pokud nejsme v koalici, nemůžeme do debaty vnášet témata, kterým se chceme věnovat. Když jsme se nyní k čemukoliv vyjadřovali, bylo to zbytečné. Bylo jasné, že budeme přehlasováni. Z tohoto pohledu to tedy pro nás nebyly šťastné čtyři roky.

Vy jste ale jako opozice nebyli slyšet téměř vůbec.
Ze zásady nehrajeme hry na opozici, která je proti všemu. My to neděláme. Nekopeme do všeho. Vyjadřovali jsme se tedy jen k věcem, které nám přišly vadné a pro Brno neprospěšné.

Nebyli jste v zastupitelstvu pasivnější i kvůli tomu, jak neslavně pro vás v roce 2010 dopadlo povolební vyjednávání? A nebojíte se, že podobně můžete dopadnout i tentokrát? (KDU-ČSL tehdy opět vyjednávala o koalici, tentokrát s ODS a TOP 09. Občanští demokraté ale nakonec dali přednost velké koalici se sociálními demokraty a primátorem se znovu stal Roman Onderka - pozn. red.)
V povolebním vyjednávání se může stát cokoliv. Já jsem ale u těchto věcí tehdy osobně nebyla. A díky tomu, že jsem nyní lídr já, je ta paměť na křivdy přetržená. Nemám předsudky. Lidovcům se dlouhodobě zazlívá naše široká koaliční náruč. Ale pozor, my jsme jasně středová strana a za koaliční potenciál platíme nižším volebním ziskem. Na tom není nic nesportovního. Naopak je ale nesportovní, když vznikne koalice mezi levicí a pravicí jako minule.

Jak byste řešila problém s parkováním ve městě? Myslíte, že je dobré po volbách navázat a zavádět například rezidenční zóny?
Částečně se jistě navázat dá. Problém je ale v tom, že obyvatelé Brna chtějí sice parkovat v centru, ale chtějí parkovat zdarma. Řešením by podle mého názoru bylo snížení ceny v parkovacích domech, které nyní nemají obsazeno. Raději vybírat menší sumy, než tento dům nechat prázdný. Zkrátka to nastavit tak, aby se nabídka potkala s poptávkou. Co se týká parkovacích rezidenčních zón, tak jsem spíše proti. Ostatně většina obyvatel centra Brna o ně podle různých anket ani nestojí a neumím si představit, že by o to stáli ostatní obyvatelé města. Takže nevím, pro koho by se tato opatření vlastně dělala. Zavádět rezidenční parkování bez záchytných parkovišť je nesmysl, to se musí vzít obráceně.

Kde byste na tato parkoviště vzala v rozpočtu peníze?
Odpověď na mnoho podfinancovaných věcí v Brně je z mého pohledu jediná. Musíme přimět lidi, kteří tady žijí a pracují, aby si zde přihlásili trvalý pobyt. Motivovat ty, kteří zde dennodenně žijí a využívají výhody města, aby se k Brnu přihlásili. Na takovou jednu hlavu pak dostaneme z rozpočtového určení daní kolem šestnácti tisíc ročně. A jestliže se říká, že je to kolem sto tisíc lidí, a jestliže bychom přesvědčili třeba jen desetinu, tak máme doma přes sto milionů korun.

Jak ty lidi chcete motivovat? Co byste navrhovali?
Problém je v tom, že nám velmi svazuje ruce Evropská unie. Přímá motivace, jako například roční šalinkarta zadarmo, to není možné. Podle unie je to diskriminace ostatních. Bylo by to na širší právní rozklad, jak to vyřešit a co těm lidem nabídnout. Cesty se ale určitě najít dají.

Mluvili jsme o strategii parkování, podle které mají být rezidenční parkovací karty vázané právě na trvalý pobyt. Je to podle vás také jedna z cest, jak lidi motivovat k přihlášení do Brna.
To trochu připomíná situaci, kdy někomu sedí na čele komár, já se rozmáchnu kamenem a zabiju komára i toho dotyčného. Takový nový obyvatel Brna by přece nakonec komplikoval život všem obyvatelům Brna, kteří v té rezidenční zóně nemají bydliště.

Říkáte, že podfinancovaných oblastí je v Brně více. Kde podle vás peníze chybí nejvíce?
Peníze chybí velice u městské policie. Výsledkem je to, že není dost strážníků v ulicích. Například na 10 kilometrů čtverečních, které má naše městská část, máme jednu hlídku strážníků. Co mohou v tomto počtu ohlídat? Potřebujeme více strážníků v ulicích. Podle řady studií víme, že pro každé tři ulice v centru nebo osm ulic mimo centrum je potřeba jedna hlídka strážníků. Toho chceme dosáhnout.

Jakou další oblast vnímáte jako podfinancovanou?
Jako ženě s estetickým citem mi velmi chybí láskyplná péče s každým zákoutím. Je otázka, zda je péče o zeleň a veřejná prostranství podfinancovaná, nebo jen špatně nastavená. Je potřeba to řešit více, stejně jako lavičky, odpadkové koše, toalety, čistotu ulic a podobně.

Velkým problémem ve městě je nedostatek míst ve školkách. Jak byste situaci zlepšila?
Na to mám zcela jiné řešení, než o kterých se dosud mluví. Pamatujete si směnování na základní škole? Bylo nás tolik, že to jinak nešlo. A nic se nám nestalo. Proč máme tak přísné normy na počty dětí ve školkách? Poněkud tvrdší podmínky nikoho nezabijí. Stačí škrtem pera změkčit normu a bude to po dobu generačního boomu vyřešené. Například na každých pět dětí musí být jeden záchodek. Úderem šesti let ale najednou dětem stačí jeden záchod na dvacet dětí. Vždyť taková opatření nyní ani nemají logiku. Snažím se to prosadit, ale je otázka, jak mi budou příslušná ministerstva naslouchat.