Sobota 18. května 2024, svátek má Nataša
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici

Česko

  10:44aktualizováno  16:31
Politické strany, hnutí a spolky a jejich příznivci se sešli k oslavám prvního máje. V Praze se koná také tradiční studentský majáles. Lidé přišli Střelecký také ostrov a slaví. „Práce je atribut, je to něco, co k člověku patří a já to tak i beru,“ říkají účastníci. Prahou prošel i průvod anarchistů, kteří vyjádřili podporu Palestině.

„Svátek práce pro mě není obyčejným dnem, je to opravdu státní svátek, což doufám i tak zůstane. Práce je atribut, je to něco, co k člověku patří a já to tak i beru,“ řekla jedna z účastnic shromáždění na Střeleckém ostrově paní Dana.

Souhlasí starší pár z Prahy. „My svátek práce slavíme, vždycky spolu trávíme celý den, jdeme na procházku nebo na společnou večeři,“ řekli manželé na prvomájovém setkání.

Na Střeleckém ostrově se sešli například komunisté. Jeden z jejich podporovatelů, Jiří, považuje svátek práce za důležitý den. V rámci svátku slaví rád tak, že se účastní právě podobných shromáždění.

Na akci pražské ODS na Kampě, která začala v jednu hodinu odpoledne, dorazily stovky lidí. Někteří využili šanci setkat se s vrcholnými politiky a vedli s nimi debatu nebo je chtěli alespoň pozdravit.

Drž hubu, reagoval Vondra

Akci zahájil Marek Benda. Oblékl si kšiltovku se stíhačkou F-35, která byla darem od ministryně obrany Jany Černochové. Na místo zavítal i primátor Prahy Bohuslav Svoboda, zúčastnili se také Filip Benda či Ondřej Krutílek, kteří kandidují za koalici SPOLU do Evropského parlamentu.

V dalším programu na akci ODS vystoupil i lídr kandidátky Alexandr Vondra. Při své řeči ho přerušil jeden z procházejících lidí, načež mu Vondra odpověděl „Drž hubu“, a to rovnou dvakrát.

Na prvomájové shromáždění dorazil kromě předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové i poslanec Evropského parlamentu za stejnou stranu Luděk Niedermayer. „Neměli bychom jen slavit, ale uvědomit si i naši odpovědnost,“ řekla Pekarová Adamová k důležitosti voleb do europarlamentu.

„Na 1. máje nemáme žádné protestní shromáždění jako socialisté a komunisté. My to máme radostné setkání s našimi příznivci a podporovateli,“ okomentoval Vondra setkání s voliči na pražské Kampě.

Vondra také zmínil, že se po několikaleté tradici rozhodli přesunout akci z Petřína do Kampy. Na podporovatele ODS čekal připravený program pro rodiny i děti.

Na akci protestovala paní Marie, která řekla, že ji a její rodinu vláda připravila letos o padesát tisíc. „Komunisté nám na naše děti aspoň dali, tak jsme je měli, my peníze už nemáme,“ vysvětlila svou účast na protestu.

Sociální demokraté si připomněli Svátek práce i vstup Česka do Evropské unie dopoledne na Střeleckém ostrově, kde se postupně střídali s dalšími. Problémem současnosti je nejistota, řekl shromážděným lídr evropské kandidátky SOCDEM Lubomír Zaorálek.

U desky připomínající první dělnickou oslavu svátku práce v Praze v roce 1890 se scházeli také zástupci dalších levicových stran.

Například komunisty přišlo podpořit asi 200 příznivců. Součástí jejich akce byla i petice proti korespondenční volbě a agitace před evropskými volbami.

Co pro vás znamená 1. květen?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00středa 8. května 2024. Anketa je uzavřena.

Je to prostě volný den240
Je to státní svátek133

Při té vystoupila Petra Prokšanová, dvanáctka na kandidátní listině Stačilo!, kterou komunisté vytvořili. „Hanba Fialovi, hanba Jurečkovi a všem dalším poskokům,“ zvolala směrem k přihlížejícím, kteří se na místě drobně verbálně střetli se zastánci EU a USA.

Před polednem dorazili zástupci České suverenity sociální demokracie, včetně předsedy Jiřího Paroubka. U pomníku 1. máje poděkoval všem za účast a připomněl historii tohoto svátku.

Prahou prošel studentský majáles a protestovali anarchisté

V půl jedenácté vyrazil z Kampy tradiční studentský majáles. Šel z Malé strany přes most k Nové scéně Národního divadla, dál na Karlovo a Staroměstské náměstí a dorazil do Kampusu Hybernská, kde oslavy pokračovaly a byla slavnostně vyhlášena královna majálesu.

K vyjádření protestu se na Střeleckém ostrově shromáždili anarchisté. Ti se následně vydali na pochod Prahou. „Pryč s touhle vládou, ať si lidé vládnou,“ vykřikovali. Při pochodu také vyjádřili podporu Palestině. Podle odhadů se pochodu zúčastnilo kolem tisícovky protestujících.

Česká republika dnes také slaví dvacet let členství v Evropské unii. Tehdy panovala velká očekávání a nadšení, které však postupem času opadlo. Podepsaly se na tom zejména krize jako ta finanční či migrační.

„Chci vyzvat všechny z vás ke svornosti a varovat před nepřiměřeným očekáváním, po němž může následovat deziluze,“ říkal před dvaceti lety tehdejší prezident Václav Klaus, který přitom v 90. letech jako premiér přihlášku podal.

Česko za 20 let členství dostalo z unijního rozpočtu přes jeden bilion korun čistého zisku. Část společnosti přesto cítí deziluzi například proto, že jsme nedohnali tolikrát zmiňované Německo. Průměrná mzda je tam stále 2,5krát vyšší než u nás.

Největší nespokojenost s členstvím Česka v Evropské unii byla v době migrační krize. V roce 2016 bylo nespokojených 65 procent Čechů. Naopak největší spokojenost panovala u Čechů kolem českého předsednictví v roce 2009, kdy vyjádřilo spokojenost 69 procent z nich. Vývoj veřejného mínění popsala v analýze průzkumů agentura STEM, která data sbírala od vstupu Česka do EU.

Letos členství v EU kladně hodnotilo 51 procent Čechů. Pozitivně Češi na EU vnímají zejména svobodu cestovat, pracovat a studovat, negativně ji vidí jako příliš direktivního aktéra, který Českou republiku obírá o nezávislost.

Česko a EU v datech

    • žádost o vstup do EU: 1996
    • vstup: 1. 5. 2004
    • vstup do zóny volného pohybu (Schengen): 2007
    • Česko dvakrát předsedalo EU: v letech 2009 (premiér Mirek Topolánek, později Jan Fischer) a 2022 (premiér Petr Fiala)
    • Při vstupu do Unie se Česko zavázalo přijmout společnou měnu euro, ze všech zemí si pouze Dánsko vyjednalo výjimku. Kromě nej a Česka se neplatí eurem ještě v Polsku, Švédsku, Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku.
    • EU má 27 členů, zatím posledním se v roce 2013 stalo Chorvatsko a v roce 2020 naopak odešla Velká Británie.
    • Přihlášku má historicky podanou devět zemí, naposledy předloni ji podaly Ukrajina, Gruzie a Moldavsko.
Autoři: , , ,