Když pěstitel Aleš Marčík prochází svým sadem ve Žlutavě, registruje poškození především na malých plodech meruňkových stromů. Jde o ranou odrůdu Tsunami, jíž má celý hektar.

„Byl tady asi minus jeden stupeň. Plody jsou poškozené z horní strany, jak na ně padal mráz. Doufejme, že se na stromech udrží,“ komentuje situaci Marčík. „Škody jsou na kvalitě ze sta procent.“ Na vrchní straně malých nazelenalých meruněk jsou patrné skvrny, jak je mráz popálil. Úplně je sice nezničil, ale zjevně jsou poškozené. „Jejich cena bude nižší, pokud ještě nespadnou. Uvidíme také, jaký bude propad, který bývá v červnu,“ uvažuje Marčík.

6 fotografií

Na stráních nad Žlutavou pěstuje s otcem na 34 hektarech i švestky, jablka, hrušky. Má zde i včelí úly. Stromy, které rostou na kopci, jsou na tom lépe než ty ve svazích směrem do údolí. „Mráz padá shora, rozlévá se údolím, které zaplaví,“ ukazuje směrem ke Žlutavě Marčík.

A přemýšlí i nad tím, že ranou odrůdu meruněk, které dozrávají v červnu, vymění za jablka. Polovinu už příští rok. „Co s prázdnými stromy,“ pousměje se trpce. Ani loni těchto meruněk moc nesklidil, když se o to také postaraly mrazy, jež spálily květy. Stromy proto měly letos sílu a kvetly vydatně.

Potíž je v tom, že jaro přichází v posledních pěti letech dříve. Letošek byl ale ještě extrémnější. „Letošní rok je výjimečný, nástup jara byl opravdu hodně rychlý. Jabloně začaly kvést už o měsíc dříve. Mrazy je mohly také poškodit, stejně tak švestky,“ pokračuje Marčík.

U jabloní se ukáže do dvou týdnů, jestli jsou plody či květy poškozené, nebo úplně zničené. Švestky podle něho zatím vypadají dobře, ale jisté to není.

Plody jsou háklivější než květy

Situace je ve Zlínském kraji všude trochu jiná, ovšem nikde ne úplně dobrá. Sadařka Denisa Mezníková ze Semetína se před pár dny těšila z krásně nakvetlých švestkových stromů, z nichž za větru opadávaly lístky, jako by sněžilo. Pak ale musela sledovat, jak její sad pokryl skutečný sníh ve vrstvě asi dvou centimetrů. Teplota klesla k minus dvěma stupňům. A to opakovaně.

„Je to špatné. Teď nechci ani odhadovat jak moc,“ posteskla si Mezníková. „Tam, kde byl už malý plůdek, to bude poměrně fatální. U pozdějších odrůd, které ještě kvetly, se teprve uvidí,“ odhadla.

Mráz popálil většinu zahrad. Dřeviny obrazí, uklidňuje přírodní zahradník

Radostný pohled to ale asi nebude. Malé plody jsou na mráz háklivější než květy. Ty, když jsou orosené, se obalí tenkou ledovou krustou, která je chrání před nižšími teplotami a větším poškozením. „Stromy tak krásně nekvetly snad pět let, vypadalo to na nádherný rok. A rozhodně tak nádherný nebude,“ tuší Mezníková.

Ještě horší situace je ve Střílkách, kde pěstuje ovocné stromy Rostislav Kubáček. Naměřil tam až minus pět stupňů. Menší sad švestek na čtyřech hektarech mu mráz zničil úplně, ten větší na osmi hektarech, ale s mladšími stromy, které ještě tolik nenesou, asi z poloviny. „Květy byly spálené všude, poupata částečně, plody z větší části. Úplně přesně to ještě nevíme. Rozhodl reliéf krajiny a poloha sadu. Tam, kde bylo minus pět, máme sklizeno,“ konstatoval Kubáček. „Dva stupně by byly ještě snesitelné. Poškození by nastalo, ale ne kompletní.“

Jeden Kubáčkův sad se rozkládá mezi poli, kde byla větší zima. Ačkoliv mezi stromy zapálil balíky slámy, aby je trochu zahřál, nepomohlo to. „Neviděl jsem znatelný rozdíl mezi stromy, kde se netopilo, a tam, kde jsme pálili slámu,“ podotkl. Druhý sad sahá k lesu, odkud tak nízké teploty nešly. Část úrody by tam mohla podle Kubáčka dozrát.

Dobré jenom na mošt

Po loňské mimořádně špatné úrodě švestek ta letošní zřejmě lepší nebude, spíše naopak. „Čekali jsme rekordní úrodu, ale bude to špatné,“ očekává Kubáček.

Škody na jabloních odhadl na padesát až devadesát procent. A ty, co přežijí, mohou mít vady. „Mráz plůdek zdeformuje a pak už z něho nebude konzumní jablko, ale moštové,“ poznamenal Kubáček.

Pokud sadař prodává ovoce na zpracování, a nikoliv ke konzumaci, nemusí mu poškození tolik vadit. Švestky se mohou dát do kvasu i tak. To je dobrá zpráva pro majitele stromů, kteří je mají na zahradách u svých rodinných domů.

Pokud švestky mráz víc poškodí, začnou do několika hodin hnědnout a pak spadnou. Poškození jde snadno vidět i na meruňkách. U jablek to tak patrné není. Pozná se podle toho, že mají po rozlomení černé jadřince.

Pro pěstitele znamená další slabší rok i ekonomické potíže. A totéž se může týkat o půl roku později také páleničářů, z nichž řada už loni říkala, že tak špatnou sezonu ještě nikdy nezažila.