Praha - Přínos členství Česka v Evropské unii pro zdravotnictví nelze podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zjednodušit jen na dotace. Kvalitou péče se horší země postupně dotahují na lepší, ČR je lídrem v zavádění screeningových programů k odhalení rizik různých druhů rakoviny, řekl dnes novinářům. Za přínos považuje také evropský průkaz pojištěnce s možností čerpání péče v zahraničí, sdílení zkušeností mezi experty nebo společné standardy pro elektronizaci. Vyzdvihl také společné nákupy vakcín v době pandemie covidu-19, díky nimž je má Česko levnější.
"Dotace jsou rozdělovány tak, aby se srovnávaly rozdíly mezi jednotlivými regiony v těch zemích a mezi jednotlivými zeměmi," řekl Válek. Před 20 lety podle něj byly rozdíly mezi zeměmi v kvalitě zdravotní péče "brutální", za zdravotní péči se i po Evropě cestovalo. "Dneska v podstatě zdravotní turistika v EU úplně zmizela. Ne, že by se ta péče zhoršila, ale pořád se každá zem dotahuje na ty nejlepší," dodal.
Dotační prostředky do českého zdravotnictví míří prostřednictvím několika programů. Z Integrovaných regionálních operačních programů šlo od roku 2014 do zdravotnictví 18,8 miliardy korun, z fondu REACT-EU 22 miliard korun, z Národního plánu obnovy 12,4 miliardy korun, 8,7 miliardy z Integrovaného operačního programu a 4,2 miliardy korun z Operačních programů Zaměstnanost, další evropské peníze pak směřovaly do vědy či kyberbezpečnosti. Organizace podřízené ministerstvu zdravotnictví (MZd) v letech 2014 až 2020 čerpaly zhruba 25,6 miliardy korun na 293 projektů, po roce 2021 zatím dalších 15,8 miliardy za 109 projektů.
Zatímco v některých oblastech má EU politiku společnou, zdravotnictví si každá země organizuje sama a má i jiné systémy jeho placení. "Zcela v působnosti států zůstává zdravotnická politika jako taková, organizace zdravotnictví a poskytování zdravotní péče včetně jejího financování," uvedla ředitelka odboru mezinárodních věcí a EU Kateřina Baťhová.
Válek připomněl, že každý průkaz českého pojištěnce je zároveň Evropským průkazem zdravotního pojištění. Díky němu mohou lidé podstoupit akutní ošetření v kterékoliv evropské zemi, spolu s plánovanou péčí to podle něj loni využilo 170.000 pacientů, kterým české pojišťovny proplatily péči za 1,2 miliardy korun. Baťhová uvedla, že společně se na úrovni EU schvalují i některé léky nebo posuzují hrozby pro veřejné zdraví.
Společně chtějí evropské země postupovat také v elektronizaci zdravotnictví, nastavené společné standardy mají umožnit sdílet informace i mezi zeměmi. Jako první příklad ministr jmenoval elektronický recept na léky. "Přibývá zemí v Evropské unii, kde si ten recept také vyzvednete," řekl. Mezi tyto země patří například Španělsko, Slovensko nebo Chorvatsko. Do budoucna bude podle Baťhové možné podobně sdílet pacientské souhrny nebo výsledky vyšetření. "Všechny naše nemocnice do toho budou zapojené a je to hrazené z dotací," uvedl ministr s tím, že hotovo by mělo být do 1,5 roku.
Aktuálními zdravotnickými tématy, které se na úrovni EU v současné době řeší, jsou podle zástupců MZd například nedostatek zdravotnického personálu nebo výpadky v dodávkách léků. V dubnu se setkali evropští ministři zdravotnictví. "Ozývala se debata o nějaké společné cenové hladině vybraných léčiv, většina zemí se ale k tomu postavila negativně," řekl novinářům náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Státy ale budou sdílet mezi sebou data a chtějí společně jednat se zástupci firem včetně dodavatelů ze třetích zemí.
Podle Válka se jako prospěšné ukázaly společné evropské nákupy vakcín proti covidu-19. "Tím, že vyjednávala Evropa jako celek, tak získala vakcíny, které dneska stojí desetkrát či dvanáctkrát více," dodal ministr. I když má podle něj ČR vakcín více, než potřebuje, tak je to stále levnější. Podle Baťhové se podobně nakupovaly také vakcíny proti neštovicím mpox, v plánu je společný nákup inovativního typu antibiotik.
