Válečný veterán Lidinský úspěšně pálí na asfaltové terče a věří, že na příští paralympiádě trap už scházet nebude

Autor: ASC Dukla/Pavel Král

V době, kdy teprve pronikal do tajů brokové střelby, ohlásil touhu vybojovat si účast na paralympiádě v Paříži 2024. Válečný veterán Miroslav Lidinský si však velký sen zatím splnit nemůže, i když patřičnou výkonnost už má. Disciplína para trap se zatím nestala součástí programu Her.

„Mezinárodní paralympijský výbor dosud neuvolnil volné sloty na medaile. Brzdí nás skutečnost, že se na úkor jiného sportu či disciplíny musí najít dvě sady pro kategorie PT2 (postižení dolních končetin) a PT3 (postižení horních končetin),“ vysvětluje příčinu reprezentant z Dukly Hradec Králové. „Jde už spíše o politickou hru. Věřím, že se to rychle pohne. Prezident ISSF Luciano Rossi má blízký vztah k italskému para trapu, což může mít na uspíšení celé záležitosti výrazný vliv,“ je přesvědčen.

Startu pod pěti kruhy by se rád dočkal, přestože mu v době konání další paralympiády v Los Angeles bude 55 let. „Půjde o jasný cíl,“ přitakává.

Lidinský býval policistou a příslušníkem Útvaru speciálních operací Vojenské policie (SOG). V roce 2007 přišel při bojové akci v Afghánistánu o nohu při průzkumu zákopů. Protitanková střela mu pod ní explodovala. Kvůli hrozbě infektu došlo na řízenou amputaci. Jeho život se rázem proměnil.

Byla mu vyrobena nadstandardní protéza, postupně si začal plnit sportovní touhy. Nejprve golfové (stal se i vicemistrem Evropy), poté lyžařské. V roce 2018 dokonce startoval na zimní paralympiádě v Pchjongčchangu. „Teď už nelyžuju. Vypověděla mi záda,“ usmívá se.

Veškeré úsilí nyní vkládá do střelby, na asfaltové terče pálí o sto šest. V Dukle si jej v roce 2019 vzal pod křídla Robin Daněk, posléze další bývalý reprezentant Kamil Ploc. „Intenzivně jsme se zaměřili především na techniku. Mám vytvořeny skvělé podmínky a hlavně cítím, jak se zlepšuju,“ těší ho.

Zraje i mentálně. „Hlava musí být v kondici, dělá výsledek. To vám řekne každý střelec. Vždy je potřeba se dobře nastavit. Ať už jde o samotnou koncentraci, ale i dané podmínky, počasí či jiné okolnosti,“ podotýká.

Vrcholem mistrovství světa

Paralympijské hry zůstávají obrovským lákadlem, Lidinského však brzy čeká jiný vrchol. Na přelomu května a června vyrazí na mistrovství světa do španělské Granady. „Letí nás tam osm, což pro Českou republiku představuje rekordní účast.“

Jak bývá jeho zvykem, nehodlá hrát druhé housle. Proč také? Vždyť na nedávném Světovém poháru v Indii získal v obrovské konkurenci výtečný bronz. „Tento šampionát je pro nás střelce malou olympiádou. Dostat se do finále, to už něco znamená. Úroveň šla za poslední roky výrazně nahoru. Vždyť třeba Slovák Filip Marinov střílí i s hendikepem za reprezentační áčko. A jsou tam i další kluci, kteří mají srovnatelné výsledky se zdravou elitou.“

Para trap má naprosto identická pravidla jako trap klasický (125 terčů v kvalifikaci s následnou vyřazovací částí pro šestici nejlepších). „Coby hendikepovaní, máme tři druhy kategorií. Já patřím do PT2. Ze srandy si říkáme rýmičkáři, protože naše postižení je nejméně závažné. Ve zbývajících dvou jsou vozíčkáři a kluci, co střílí jen jednou rukou. Můj velký kamarád Martin Tomek je dokonce světovým rekordmanem. Dokázal trefit 115 terčů ze 125, což je výkon doslova neuvěřitelný.“

Držitel medaile Karla Kramáře za hrdinství je rovněž prezidentem České střelecké asociace hendikepovaných. I v této funkci se snaží odvádět maximum. „Snažíme se vytvářet takové podmínky, aby se pušková, pistolová a zvuková střelba pořád rozvíjely. Na rok 2024 plánujeme velkou náborovou kampaň zahrnující účast na různých akcích, kde chceme náš sport propagovat. Samozřejmě ve spolupráci s Českým střeleckým svazem,“ objasnil vize rodák z Chlumu u Třeboně.