V těchto dnech procházejí zájemci o studium na středních školách jednotnou přijímací zkouškou, která určí, jakým směrem se budou jejich studijní cesty ubírat. Už nyní však víme, na jaké školy a obory se žáci základních škol hlásí1. Podle očekávání je mezi nimi největší zájem o gymnázia, zejména pak víceletá. Počet přihlášek s nejvyšší prioritou převyšující kapacitu oborů však zaznamenala i čtyřletá gymnázia a řada středních odborných škol. Velká část přihlášených se tak na svůj preferovaný obor nedostane.
Opačnému problému čelí nematuritní učební obory. Na celkový počet 51 668 volných míst si podalo přihlášku s nejvyšší prioritou jen 32 673 zájemců. Není však učební obor jako učební obor. I mezi nimi totiž existuje několik výjimek, jako je například obor kadeřník nebo mechanik opravář motorových vozidel, o které je mezi deváťáky větší zájem, než školy dokážou pokrýt. Zároveň je však řada oborů, kde by na naplnění nestačily ani přihlášky všech priorit. To přitom může mít z dlouhodobého hlediska závažné dopady na řadu odvětví, která jsou na přísunu absolventů učebních oborů existenčně závislá.
GasNet: Bez nové generace plynařů se neobejdeme, Česko potřebujeme připravit na vodík
„V oblasti plynárenství se dlouhodobě potýkáme s nedostatkem odborně vyučených plynařů. Na stejný problém však naráží firmy napříč energetikou. Nejen naši technici stárnou a my už dnes víme, že nové generace plynařů budou pro českou energetiku klíčové,“ upozorňuje Alžběta Šedivá z HR týmu skupiny GasNet. Poukazuje tak na skutečnost, že emisně šetrnější plyn postupně nahradí končící uhlí a evropské plynárenství se zároveň aktivně připravuje na postupné nahrazení zemního plynu obnovitelnými plyny – biometanem a vodíkem. „Do distribuční sítě GasNetu jsme připojili už šestou výrobnu biometanu a naším dlouhodobým cílem je nahradit zemní plyn čistým vodíkem. Pilotní vodíkové projekty chceme představit už letos. Bez nové generace plynařů se tak neobejdeme,“ zdůrazňuje Alžběta Šedivá.
Ředitel učiliště radí: Naslouchejte dítěti a výběru školy věnujte dostatek času
Podle ředitele Středního odborného učiliště plynárenského Pardubice Martina Valenty je jedním z hlavních důvodů nižšího zájmu o učební obory touha rodičů, aby jejich dítě dosáhlo co nejvyššího vzdělání bez ohledu na jeho studijní předpoklady, zájmy a přání.
„Stává se, že deváťák doma slýchá větu: ‚No přece nepůjdeš jen na učňák!‘ Podobně rodiče odkládají rozhodnutí o profesním směřování. Žáci bývají často silou tlačeni na gymnázium, přestože na jiném typu školy by byli šťastnější. Volba oboru vzdělání není nic jednoduchého. Málokterý žák má v patnácti letech zcela vyhraněný zájem. Přesto i v tomto věku, pokud rodiče se svými dětmi komunikují a naslouchají jim, dokážou společně zvolit správnou cestu. Při rozhodování doporučuji rodičům potlačit své ambice, na základě zkušeností dětem poradit, ale zároveň jim naslouchat a respektovat jejich názor. Ne každý je studijní, gymnaziální typ. Technické nadání a šikovné ruce jsou obrovskou devízou. Navíc stále vzácnější, a proto čím dál lépe finančně ohodnocenou,“ vysvětluje ředitel.
Že je nevhodný výběr střední školy a také konkrétního učebního oboru velmi častým jevem, potvrzuje i lednový průzkum skupiny GasNet mezi mladými absolventy odborných škol a učilišť realizovaný prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Z něj vyplývá, že jen čtvrtina (23 %) mladých absolventů učebních oborů pracuje v oboru, ve kterém získala výuční list. Většina absolventů tak po dokončení studia nabyté znalosti v zaměstnání vůbec nevyužije.
Spokojení řemeslníci
Dobrou zprávou naopak je, že ti, kteří ve svém oboru zůstali, jsou podle průzkumu se svým rozhodnutím vystudovat daný učební obor v naprosté většině případů (81 %) spokojení – mnohem častěji než v případě těch, kteří dělají něco jiného (36 %). 4 z 5 lidí věnujících se vystudovanému oboru uvádí, že jim vzdělání dalo dobré základy pro jejich budoucí kariéru a pomohlo jim získat jejich současné zaměstnání. Zatímco mezi lidmi, kteří již nepracují ve vystudovaném oboru, je se svým současným měsíčním výdělkem spokojených jen 36 %, v případě absolventů, kteří u oboru zůstali, je to hned 66 %.
„Data z průzkumu naznačují, že výběr oboru opravdu není radno podceňovat. Má významný vliv na pracovní a celoživotní spokojenost. Žáci základních škol by se proto měli spolu se svými rodiči důkladně rozmyslet, co by je v životě bavilo dělat, jaká práce by pro ně mohla být opravdu realisticky perspektivní,“ říká Alžběta Šedivá. Její slova potvrzuje i Martin Valenta: „Vyhráno mají žáci, kteří najdou ve studovaném oboru smysl a práce je baví. Uplatnění najdou ihned. V oboru plynárenství pracuje po skončení školy minimálně 70 % našich žáků. Ze setkání s absolventy vím, že ti, kteří zkusí štěstí jinde, se často po pár letech k oboru vracejí.“
O společnosti GasNet
GasNet je provozovatel největší plynárenské distribuční soustavy v České republice. Zajišťuje spolehlivé a bezpečné dodávky zemního plynu pro více než 2,3 miliónu zákazníků. GasNet má v tuzemsku zhruba 80% podíl na distribuci zemního plynu a spravuje 65 tisíc kilometrů plynovodů ve všech regionech České republiky kromě Prahy a Jihočeského kraje. Stoprocentním vlastníkem společnosti GasNet je konsorcium investorů vedené společností Macquarie Asset Management (MAM), do nějž patří British Columbia Investment Management Corporation (BCI) a Allianz Capital Partners zastupující pojišťovací společnosti skupiny Allianz.
1 Všechna data jsou dostupná na webu České školní inspekce vzdelavanivdatech.cz.