Litva je velmoc fintechových start-upů. Chopila se příležitosti po brexitu, stát tomu jde naproti

„Myslím, že jsem celý ten proces zažil, byl jsem jeho součástí,“ říká Marius Galdikas, výkonný ředitel finanční platformy pro on-line podnikání ConncetPay.

„Pracovat v technologiích jsem začal ještě na univerzitě a pohltilo mě to. Chtěl jsem víc. V prvním start-upu jsem začal pracovat tuším v roce 2008. Technologie práce s klienty, nearshoring, poskytování služeb zákazníkům z opravdu velkých společností ve Spojených státech,“ popisuje ve zkratce své dvacetileté působení v technologiích a start-upech, kdy se účastnil i projektů, které ve výsledku neuspěly, ale kdy pracoval i v Silicon Valley, v globálním centru technologií a inovací.

„A pak jsem se přirozeně po několika letech práce u Western Union, učení se a zjišťování, jak finanční služby fungují ve světě, rozhodl dělat tohle. A zase vytvářím produkty pro firmy,“ dodává Galdikas.

Brexit jako přílěžitost

Brexit, tedy konečný odchod Velké Británie z EU, zažil už zpátky v Litvě, ve fintechu.

„Pro ConnectPay to byla ztráta, protože náš trh se zmenšil. Myslím, že konkrétně nám to nic nedalo. Možná to posílilo konkurenci. Prostředí se fragmentovalo. Najednou jsme se museli rozhodnout, jestli žádat o druhou licenci, pro Velkou Británii. To by znamenalo další výdaje. Proto v současnosti nemáme pro Británii licenci,“ popisuje výkonný ředitel.

V Litvě sídlí 265 fintechových startupů, v Česku jich je 16|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Zatímco pro litevské start-upy a fintechy, které se často na Británii orientovaly jako na jeden velký významný trh, znamenal Brexit ztrátu, Litva ho přijala jako příležitost.

„Litva se krásně chytla příležitostí, která přišla s Brexitem,“ vypráví Jindřich Benko, který spolupracoval a spolupracuje s několika litevskými start-upy.

„Když se najednou čekalo, kam všechny ty primárně finanční firmy a start-upy půjdou, když najednou ta licence, kterou mají ve Velké Británii nebude validní v celé Evropě. Hodně se mluvilo o tom, že by si to chtěl chytnout Dublin, hodně se snažil Amsterdam, hodně se snažil Frankfurt, Paříž do toho hodně mluvila. A Litva pracovala hodně na pozadí, aniž by se o tom moc mluvilo. Proběhla tam spousta kroků, která tomu pomohla,“ přibližuje Benko.

Vláda například zavedla různé daňové úlevy, zavedla jednu z nejnižších sazeb daně právnických osob v Evropě, zapracovala na regulacích finančních institucí. „Litvě se podařilo zkrátit proces udělení licence pro jakékoli finanční služby k řádu měsíců, u nás je to pro představu 13 až 15 měsíců, je to dvojnásobek evropského průměru a je to vůbec nejdéle z celé Evropské unie,“ říká Benko.

Nejvíce v Evropě

Podle dat z roku 2022 je v Litvě 265 fintechových start-upů. 147 z nich se zabývá platebními službami. To je nejvíce v Evropě. Ve Francii je jich 90, v Česku 16. 

Počet vydaných licencí v Litvě je podle Jindřicha Benka unikátní. Litva přitom patří podle brazilského institutu mezi země s nejnižším rizikem praní špinavých peněz a financování terorismu. Prostředí líhně start-upů se v Litvě přizpůsobily i univerzity, které například nabízejí studium finančních technologií.

Podle Marius Galdikase je v zemi mnoho talentovaných i zkušených lidí, kteří jsou pořád v porovnání se západem levnější. Litva se na úlohu evropské start-upové a globální fintechové mocnosti připravovala dávno před Brexitem. Odchod Velké Británie z unie byly jen katalyzátorem celého procesu.