„V České republice údajně existuje zhruba 100 tisíc mrtvých firem, počet je tedy obrovský,“ říká Jiří Koubek, advokát společnosti GT Legal. Celkově je přitom v obchodním rejstříku zapsáno přes půl milionu firem. „Zhruba každá pátá firma v této zemi je tedy nefunkční,“ dodává Koubek.
Oficiální statistiky mrtvých firem však Česko nemá, jde pouze o odhady. Navenek vypadající mrtvá firma přitom může mít mnoho podob.
„Hlavně ale není jasné a je těžko určitelné, nakolik jsou firmy nevykazující žádnou činnost skutečně zombie neboli jsou ,po životě‘. Jsou tu totiž také minimálně další dva typy firem, které navenek žádnou činnost nevykazují, ale mají naopak buď ,před životem‘ nebo dokonce i reálně žijí,“ popisuje Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
Firmy před životem
V případě firem „před životem“ jde o fázi, kdy firma prošla administrativním procesem založení a čeká na zapojení do ekonomiky. Takové firmy vyčkávají na okamžik, až jejich majitel ucítí investiční příležitost. Tehdy je totiž potřeba jednat rychle a není možné v takovou chvíli společnost teprve zakládat.
„Potřebujete mít firmu již připravenou, existující, která najednou rychle může začít jednat. Bez této rychlosti by v ekonomice docházelo ke zbytečnému ničení hodnot. Všichni by byli chudší,“ vysvětluje Petr Bartoň.
Za osmdesát procent emisí může jen pět desítek firem, zjistil výzkum |
Ve druhém případě se firma opět tváří jako mrtvá, ale normálně žije. Například vlastní majetek, který ale nevytváří průběžné výnosy. Ve výsledcích hospodaření pak společnost působí jako zombie firma.
„Ta firma může připravovat investici, což zvláště v českém systému všemožného povolování může znamenat, že zdánlivě zombie firma má někde zažádáno o nějaké povolení a klidně roky může čekat, než se stát nebo regulátor vyjádří,“ dodává Bartoň.
I mrtvé musí platit
Kromě zdánlivě mrtvých firem ale Česko pochopitelně má i firmy, které jsou už mrtvé, ale jejich majitelé je nezrušili. Počet těchto mrtvých firem pravděpodobně narostl zejména po covidové a energetické krizi.
„Tehdy stát přispěchal na pomoc mnoha odvětvím a firmám. Bohužel tato státní pomoc nebyla úplně nejefektivněji alokována, když byly za peníze daňových poplatníků zachráněny i firmy, které měly problémy již před zmíněnými krizemi,“ říká ekonom Raiffeisenbank Martin Kron. Ten zotavení takových firem považuje za nepravděpodobné i přes dočasnou státní pomoc.
Foodora na Slovensku skončila, firma hledá země s většími příležitostmi |
Ať už však firma generuje zisk či činnost nebo ne, povinnosti platí pro všechny firmy stejně. I mrtvé firmy musí splnit, co jim ukládá zákon. „Nákladem je nutnost podávat povinné roční daňové přiznání a další administrativní povinnosti,“ uvádí Martin Mašát, ekonom finanční skupiny Partners.
Firma jako časovaná bomba
Firmy i nadále musí například zakládat účetní výkazy do sbírky listin obchodního rejstříku, a plnit další zákonem stanovené povinnosti. Za splnění těchto povinností odpovídá statutární orgán.
„Pokud statutární orgán za společnost nekoná, hrozí mu vznik občanskoprávní, nebo dokonce i trestněprávní odpovědnosti. To si mnoho dotyčných lidí vůbec neuvědomuje. Mrtvá firma tedy pro ně může být časovanou bombou,“ varuje advokát Koubek.
Na vině je v takovém případě laxnost vlastníků, případně managementu firmy. Bohužel však platí, že pokud firma přestane svůj účel plnit, je pro vlastníka nejjednodušší nechat ji být. Likvidace firmy totiž představuje velkou administrativní zátěž.
Věhlasné pražské lahůdkářství po sto letech skončilo. Firma je v likvidaci |
„Je to časově náročný proces a dokonce složitější než založení nové firmy. To je jeden z dalších příkladů vysoké míry byrokracie v České republice, která zabraňuje efektivnější alokaci finančního a lidského kapitálu do produktivnějších odvětví či firem a vytváří tak jednu z brzd v tuzemském hospodářství,“ poukazuje Martin Kron.
Nechat firmu ležet ladem naopak pro vlastníka představuje pohodlné, rychlé a levné řešení. „Firma pak sice na oko dál existuje a figuruje v obchodním rejstříku, reálně však nevykonává žádnou činnost a neplní ani své zákonné povinnosti,“ říká Jiří Koubek.
Za nepodání daňového přiznání hrozí pokuta až 500 tisíc korun. V případě, že je firma také plátcem DPH, musí podávat i nulová přiznání k DPH. V tomto případě však finanční úřad firmu časem sám odregistruje.
