Divadelní noviny Aktuální vydání 9/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

9/2024

ročník 33
30. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext Zprávy

    Byčkov skončí u ČF v roce 2028

    Semjon Byčkov včera při představování nové koncertní sezony České filharmonie oznámil, že v roce 2028 zakončí své desetileté působení ve funkci šéfdirigenta a hudebního ředitele prvního českého orchestru.

    Semjon Byčkov. Foto: ČF

    Vyjádření generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka:

    S velkým smutkem jsem přijal zprávu o rozhodnutí Semjona Byčkova neprodloužit smlouvu s Českou filharmonií na konci sezony 2027/28. I když naprosto respektuji jeho důvody, vím, že mluvím za celý orchestr, když řeknu, že nám bude velmi chybět jak po hudební, tak po lidské stránce. Se Semjonem Byčkovem zažívá orchestr nevídaný umělecký růst a Semjon je zároveň jeho hlavním hybatelem. Jsme nesmírně vděčni za to, čeho jsme dosud společně dosáhli, a jsem si jistý, že nás čekají mimořádné další čtyři roky. Jak je pro Semjona typické, jeho slova jsou velkorysá a upřímná a vyjadřují jeho myšlení jasněji, než by to dokázal kdokoli jiný.

    Vyjádření šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Semjona Byčkova:

    Byla to pozoruhodná sezona ve všech myslitelných ohledech, i když stále pokračuje a obrovské projekty nás teprve čekají.

    Vrátím se k tomu později, ale nejprve bych vám rád pověděl o některých mimořádných akcích, které plánujeme na příští sezónu.

    Rok 2024 je Rokem české hudby, a tak bude zakončen vydáním posledních tří Dvořákových symfonií a koncertních předeher. Jak víte, naše nahrávka Mé vlasti vyšla před šesti týdny a sklidila vzácně jednomyslné uznání. Ve stejném duchu české hudby uzavřeme rok 2024 třemi koncerty v Carnegie Hall (velmi vzácné privilegium, kterého se dostalo pouze Berlínským a Vídeňským filharmonikům) a dvěma koncerty v Torontu: Janáčkova Glagolská mše s naším vlastním sborem, Mahlerova Pátá symfonie, první tři symfonické básně z Mé vlasti a všechny tři Dvořákovy koncerty se stanou oslavou české hudební kultury a jejího odkazu.

    Po těchto koncertech budou následovat rezidenční pobyty v Londýně, Vídni, Paříži, Amsterdamu, Bruggách a Kolíně nad Rýnem. Budou zaměřeny na hudbu Mahlera, Šostakoviče a Mozarta.

    Zde v Praze spojíme (ne v jednom představení!) dvě obrovská mistrovská díla, která jsou duchovně tak spřízněná: Bachovu Mši h moll a Mahlerovu Osmou symfonii.

    Provedením Mahlerových symfonií završíme Mahlerovský cyklus nahrávek, na kterém již pracujeme sedm let.

    A nyní mi dovolte, abych se vrátil k posledním zájezdům po Koreji, Japonsku a Evropě. Nevzpomínám si, že bychom se na každém vystoupení setkali s tak pozitivním ohlasem a jednoznačným přijetím, jako tomu bylo na těchto turné. Publikum náš Dvořák nadchnul. Posluchači zřetelně cítili ztotožnění České filharmonie s Dvořákovou hudbou, interpretační tradici a radostnou osobnost, kterou orchestr vyzařuje na pódiu i mimo něj.

    Lidé jednoznačně pocítili, že s nimi Dvořákovu hudbu sdílíme s autentičností ducha tak jedinečnou, že ji může zprostředkovat pouze Česká filharmonie. Nedovedete si představit, jakou radost a hrdost jsem cítil na své kolegy, kteří žili každým tónem, každou frází v každém okamžiku každého představení. Žádný z koncertů nemohu označit jako podprůměrný. Ani jednou se na výkonu neprojevila únava spojená s obtížemi a náročností cestování.

    A tak jsem dospěl k závěru, že sen, který jsem měl, když jsem před šesti lety začínal vést tento orchestr – sen o tom, že se Česká filharmonie stane součástí té malé skupiny, která tvoří světovou orchestrální elitu, a že se postarám o to, aby ji svět znal a uznával – se splnil.  

    Když mě hudebníci po předčasném úmrtí milovaného Jiřího Bělohlávka poprvé požádali, abych se stal jejich dalším hudebním ředitelem, požádali mě také, abych se stal jejich tátou. A co je posláním každého táty? Pomoci svým dětem dobře dospět v zajištěné a nezávislé osobnosti, aby se nakonec staly svobodnými. Jako když ptákům narostou křídla, aby mohli létat. 

    Přesně to se stalo, a to mnohem rychleji, než kdokoli z nás kdy předpokládal. Díky tomu jsem dospěl ke šťastnému závěru, že mé poslání bylo naplněno. Když jsem si to uvědomil, bylo přirozené, že v roce 2028 po deseti letech vedení tohoto orchestru nastane čas, abych z pozice jeho šéfdirigenta a hudebního ředitele odstoupil.

    Proč se o to s vámi dělím právě dnes, kdy máme před sebou ještě čtyři roky? Z velmi prostého důvodu. V dnešním hudebním světě se plány tvoří dlouho dopředu. Nadcházející čtyři roky umožní mým kolegům zajistit, aby se další kapitola jejich života harmonicky a organicky vyvíjela, stejně jako další kapitola mého života.    

    Na příštích několik let jsme naplánovali mnoho velmi zajímavých projektů a tento orchestr bude i nadále uměleckým středobodem mého života, jako tomu bylo od prvního dne.

    • Autor:
    • Publikováno: 19. dubna 2024

    Komentáře k článku: Byčkov skončí u ČF v roce 2028

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,