The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
BRATISLAVA
Slovenský ministr zemědělství mlží o schůzce s eurokomisařem, řešili zpožděné dotace. Slovenský ministr zemědělství Richard Takáč mlží o schůzce s evropským komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským kvůli opožděnému uvolňování unijních zemědělských dotací, známých jako přímé platby. Slovenská vláda je stále nevyplatila všem způsobilým slovenským farmářům, čímž je vystavuje riziku, že jim platby nepřijdou vůbec.
Slovenská zemědělská platební agentura (PPA) musí ještě vyplatit zbývající unijní zemědělské dotace, o které mohou pracující zemědělci každý rok žádat, a má na to čas do konce června. Co PPA do dnešního dne již vyplatila, není zcela jasné, protože jak agentura, tak ministerstvo zemědělství zatím na dotazy v této věci nereagovaly. V březnu však úřady oznámily, že bylo vyplaceno 30 % z celkového balíku dotací ve výši téměř 600 milionů eur.
V pondělí se Takáč sešel s Wojciechowským v Bruselu a řekl, že jel do unijní metropole hledat řešení problému „ve prospěch slovenských zemědělců a potravinářů“. Ministerstvo však kromě sdílení krátkého videa na sociálních sítích neřeklo, jak schůzka dopadla. (Marián Koreň, Natália Silenská | Euractiv.sk)
BERLÍN
Dva podezřelí ruští špioni byli zatčeni v Německu za plánované útoky. Federální prokuratura zatkla ve čtvrtek v Bavorsku dva podezřelé ruské špiony a obvinila je ze špionáže a plánování útoků na vojenské cíle ve snaze podkopat podporu Ukrajině.
Oba muže prokuratura viní z toho, že pracovali pro zahraniční zpravodajskou službu ve „zvlášť závažném případu“. Hlavní obžalovaný je rovněž obviněn z plánování několika výbušných a žhářských útoků, především na vojenskou infrastrukturu a průmyslové areály v Německu. Podle prokuratury byl od října 2023 v kontaktu s osobou napojenou na ruskou tajnou službu. Oba muži prý také prozkoumávali několik potenciálních cílů, včetně amerických základen.
„Naše bezpečnostní orgány zabránily možným výbušným útokům, jejichž cílem je podkopat naši vojenskou pomoc Ukrajině. Toto je obzvláště závažný případ podezřelé špionážní činnosti pro Putinův zločinecký režim,“ řekla ve čtvrtek novinářům ministryně vnitra Nancy Faeser. (Oliver Noyan | Euractiv.de)
STOCKHOLM
Evropská komise schválila novou stockholmskou zónu bez aut na benzín a naftu. Evropská komise schválila vytvoření ekologické zóny v centru Stockholmu, kde budou od roku 2025 zcela zakázány benzinové a naftové vozy.
V loňském roce se koalice zelených a sociálních demokratů ve Stockholmu rozhodla zavést „ekologickou zónu 3. třídy“ v centru města, čímž fakticky zakázala benzinová a naftová auta v této oblasti. Projekt vyvolal na radnici hněv středopravé opozice a v lednu Evropská komise zahájila přezkum, aby zajistila, zda zelená zóna neporušuje princip volného pohybu.
Podle tamního deníku Mitti nenašla Evropská komise žádné námitky proti plánu Stockholmské městské rady, který tak vstoupí v platnost 31. prosince 2024. To znamená, že do oblasti pokrývající 20 bloků centra Stockholmu bude povolené jezdit pouze elektromobily a nízkoemisní vozy, včetně hromadné dopravy a taxi. (Charles Szumski | Euractiv.com)
VARŠAVA
Dva polští ex-ministři odsouzení za zneužití pravomoci se chtějí ucházet o křesla v Evropském parlamentu. Mariusz Kamiński a Maciej Wąsik, dva bývalí ministři odsouzeni za zneužití moci a následně omilostněni současným prezidentem Andrzejem Dudou, budou kandidovat v evropských volbách, oznámila ve čtvrtek konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS).
Oba muži mají na svědomí řadu kontroverzí, třeba nejnověji svědčili na prokuratuře kvůli nezákonnému vykonávání poslaneckého mandátu. Jejich mateřská strana PiS (ECR) ale doufá, že popularita těchto dvou mužů v posledních měsících pomůže straně získat hlasy v červnových volbách. „Jsou uznáváni. Mnoho lidí ví, jak bojovali s korupcí. Naši voliči by byli mobilizováni v mnoha oblastech, pokud by kandidovali,“ řekl pro Radio Zet bývalý mluvčí vlády PiS Piotr Muller.
Většina Poláků (79 %) je proti tomu, aby se Kamiński a Wąsik ucházeli o křeslo v Evropském parlamentu. Vyplývá to z průzkumu Pollster Institute pro bulvární deník Super Express. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
SOFIE
Bulharsko pravděpodobně nevstoupí do eurozóny v lednu 2025 navzdory vládnímu cíli. Bulharsko může vstoupit do eurozóny až na konci roku 2025, řekl ve čtvrtek guvernér Bulharské národní banky Dimitar Radev. To znamená, že země pravděpodobně nevstoupí do eurozóny 1. ledna 2025, přestože je to hlavním cílem vlády a politických stran v Sofii.
UniCredit Bulgaria ve své roční prognóze zveřejněné minulý týden předpověděla, že aktuální politická nestabilita oddálí přijetí eura v Bulharsku až do roku 2026. Očekává se, že Bulharsko splní inflační kritérium nejpozději v prosinci tohoto roku.
Bulharsko je v současnosti jednou ze zemí světa uváděnou jako příklad velmi úspěšného fungování režimu tzv. měnové rady (currency board). Bulharská měna (lev) je navázána na euro s pevnou hodnotou 1,95583 leva na jedno euro, která se za posledních 22 let nezměnila. (Krassen Nikolov | Euractiv.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.