Z vína se – s výjimkou sektů – v Česku neplatí spotřební daň. U lihovin ji vláda od ledna zvedla a v dalších letech to bude pokračovat. Rafal Walendzik, nový šéf největší domácí likérky Stock Plzeň‑Božkov, říká, že stát by měl tuhle situaci napravit, protože ve víně, pivu i lihovinách je pořád stejný alkohol. „Lihoviny s podílem 29 procent na celkové spotřebě alkoholu se na výběru spotřební daně podílejí ze 65 procent. Stát tím vysílá signál, že existuje horší a lepší alkohol, to ale není pravda,“ říká Walendzik. Tradičního českého výrobce lihovin řídí od loňského podzimu. Stock Plzeň‑Božkov je součástí evropské skupiny Stock Spirits Group, která od roku 2021 patří pod křídla investiční společnosti CVC Capital Partners. Skupina vyrábí více než 70 různých značek lihovin. Vedoucí tržní pozici má vedle Česka také v Polsku.

Walendzik v rozhovoru mluví i o tom, že stále více lidí se přiklání k nápojům s nižším obsahem alkoholu. Neplatí to pouze pro pivo, ale i pro lihoviny. Na regály obchodů si našla cestu třeba vodka se 30 procenty alkoholu namísto obvyklých 40 procent. Nebo giny, které jsou zcela bez alkoholu. Tento trend nevidí pouze u generace mladých dospělých. Říká, že spotřebitelské návyky začali měnit i starší konzumenti. V poslední době roste také obliba předem připravených míchaných drinků v plechovce.

Kolik pijete alkoholu a čemu dáváte přednost?

Před příchodem do Stocku jsem dával přednost vínu a pivo jsem nikdy moc nepil. Možná nejsem úplně typický šéf firmy, která vyrábí lihoviny. Tolik nepiju, obvykle si dám tak jednu dvě skleničky za týden. Samozřejmě testuji vzorky produktů, které vyrábíme. Když je příležitost, zkouším nové drinky a sleduji, co a jak barmani připravují. Tady jsem si uvědomil, jaká šíře lihovin existuje. K vínu jsem přidal rum, objevil jsem, kolik zajímavých značek a chutí v této oblasti existuje.

Společnosti, které vyrábějí alkohol, často nabádají zákazníky, aby pili s rozumem. Co si pod tím má člověk představit?

Jako společnost, která vyrábí lihoviny, si jsme vědomi toho, že hrajeme velmi důležitou roli v osvětě a propagaci zodpovědné konzumace alkoholu. Ta je důležitým pilířem naší strategie ESG. Domnívám se, že s přístupem k pití je to stejné jako u jiných věcí, které člověk dělá. Může být nebezpečné jezdit rychlými auty nebo lézt po horách. Chceme lidi naučit, aby pití zůstalo spojeno s příjemnými okamžiky v životě a nepřinášelo jim problémy v rodině či v zaměstnání. Jde o budování povědomí, kolik alkoholu můžete vypít a co vůbec alkohol znamená.

V panáku vodky, sklence vína či půllitru piva je zhruba stejně alkoholu. Lidé si však často myslí, že pivo či víno je zdravější.

Jak to myslíte?

Lidé si neuvědomují, že v panáku vodky, sklence vína či půllitru piva je zhruba stejné množství alkoholu. Ale zároveň si mnohdy myslí, že pivo či víno je zdravější. Z chemického hlediska je to však stále stejný alkohol. Chceme tedy aktivně dělat osvětu a pomáhat pochopit podstatu, i když případným problémům pochopitelně nemůžeme zcela zabránit. Vždy je lepší prevence, snaha problémům předcházet než je následně napravovat.

Je nějaký limit alkoholu, který by se dal považovat za bezpečný pro člověka?

Je to různé. Záleží na pohlaví, na hmotnosti, na životním stylu či způsobu stravování. Každý by si své hranice měl umět stanovit sám. Měl by vědět, co není slučitelné s pitím alkoholu. To je můj osobní názor. S Unií výrobců a dovozců lihovin pracujeme na projektu, který chce na podobné otázky odpovídat. Zatím převládal spíše pasivní způsob komunikace, nově bychom v tom chtěli být výrazně aktivnější.

Spotřeba čistého alkoholu v lihovinách již několik let klesá. Pivo se drží víceméně na stejné úrovni a víno dlouhodobě roste.

Vodka 30 procent, gin úplně bez alkoholu

Česká vláda v konsolidačním balíčku zvedla spotřební daň na alkohol. Od letošního ledna o deset procent, v příštím roce má vzrůst opět o deset procent a v roce 2026 o dalších pět. Projevilo se to nějak na prodejích?

Spotřeba čistého alkoholu v lihovinách klesá již několik let. Konzumace piva se drží víceméně na stejné úrovni a víno dlouhodobě roste. Lednové zvýšení daně se zatím na prodejích projevilo jen málo. Nicméně vidíme, že lihoviny jsou pod tlakem, zatímco zbytek průmyslu – pivo a víno – spíše ne. Velkou roli hraje i rozdílné zdanění u různých typů alkoholu. Lihoviny s podílem 29 procent na celkové spotřebě alkoholu se na výběru spotřební daně podílejí ze 65 procent. Stát tím vysílá signál, že existuje horší a lepší alkohol, to ale není pravda. Trpíme také kvůli vnější spotřebě, protože v Česku je nyní o více než deset procent vyšší spotřební daň než v Německu. Čekáme, že některé produkty lidé nakoupí raději tam. Mimochodem, bude to mít negativní vliv i na státní rozpočet, protože lidé zaplatí spotřební daň za hranicemi.

Jak na to můžete reagovat?

Pokles ve spotřebě je z nějaké části kompenzován růstem tržeb, který byl tažen především vysokou mírou inflace. Částečně nám v tom pomáhá i nový trend, kdy lidé začínají preferovat nápoje s nižším obsahem alkoholu. Zároveň společně s unií usilujeme o narovnání daní pro všechny druhy alkoholu. Cítíme, že se teď otevírá příležitost toto téma rozvíjet. Blíží se volby a rozpočet je napjatý. Třeba u piva je nyní spotřební daň nižší než v Polsku a víno s výjimkou šumivého není zdaněné vůbec. Osobně si myslím, že kdyby se zavedla spotřební daň na tichá vína, pravděpodobně by to nejvíc zpomalilo prodej velmi levných, nekvalitních dovážených vín. A pomohlo dobrým vínům z Moravy a dalších částí Česka. Vinaři však tento názor nesdílejí.

Dá se čekat, že zvyšování spotřební daně změní chování českých zákazníků natrvalo? Omezí spotřebu alkoholu?

Je těžké to odhadovat. Češi mají ve světovém srovnání vysokou spotřebu piva a lihovin na obyvatele. V Řecku a ve Finsku mají jedny z nejvyšších spotřebních daní a je tam patrný výrazný pokles spotřeby. Pak je tu příklad Polska, které má vyšší spotřební daň než Česko, ale spotřeba alkoholu tam roste. Jenže polská ekonomika je ve výrazně lepší kondici než česká. Jak jsem naznačil, nejpravděpodobnější scénář je, že lidé začnou více vyhledávat lihoviny s nižším obsahem alkoholu. Stále chutnají jako rum, gin nebo vodka, ale protože v sobě mají méně alkoholu, jsou levnější. Spotřeba čistého alkoholu díky tomu bude dál klesat.

Lihoviny mají na celkové spotřebě alkoholu podíl 29 procent. Na výběru spotřební daně se však podílejí ze 65 procent.

Představuje rostoucí obliba nápojů s nižším obsahem alkoholu pro váš průmysl budoucnost?

Nedokážu na to dát úplně jasnou odpověď. Tyto nápoje – a dokonce i nápoje s nulovým obsahem alkoholu – zažívají nyní boom po celé Evropě. Na trhu už jsou třeba gin nebo rum bez alkoholu. Pochopitelně i pivo – v Česku je každé desáté nízko‑ nebo nealkoholické. Některé firmy sázejí vše na to, že budoucnost je nulový obsah alkoholu. Jiné, že budoucností je nižší obsah alkoholu. Já spíše čekám, že to bude nějaký mix. V poslední době také hodně roste obliba hotových míchaných nápojů, tedy drinků v plechovce s obsahem alkoholu kolem šesti procent. Loni to byla nejrychleji rostoucí kategorie na trhu, jedna z mála, které rostly. Je stále malá, ale nejen my, i konkurence jde tímto směrem. Dá se čekat, že ještě letos bude v obchodech obrovské množství těchto produktů. Nedokážu odhadnout, zda se uchytí dlouhodobě. V minulosti už několikrát zažily boom a pak jejich obliba zase spadla. Dnes těmto nápojům nahrávají debaty o omezování spotřeby alkoholu a zvyšování spotřební daně.

Jaké kombinace v této kategorii chystáte a čím se případně inspirujete?

Sledujeme trendy, díváme se, co se nejvíc pije v barech. V západní Evropě je nyní velkým trendem tequila, přišlo to ze Spojených států. Ne panáky, ale v míchaných nápojích. Stoupá například obliba koktejlu Paloma, což je tequila smíchaná s limetkovou šťávou a grapefruitovou limonádou. Daří se i standardním zavedeným drinkům, jako je rum s kolou či gin s tonikem. V Česku jsou populární drinky na bázi fernetu. Aktuálně máme několik míchaných nápojů krátce před uvedením na trh. Pokud se této kategorii nápojů skutečně začne dařit, dá se čekat, že vznikne obrovské množství kombinací. Dá se toho hodně vymyslet, prostor pro experimentování je vskutku široký. Na světě je obrovské množství ovoce či koření, nepřeberné množství příchutí. Testují je i výrobci limonád a nealkoholických nápojů.

Na jakou skupinu spotřebitelů těmito nápoji míříte?

Není to ještě úplně definované. Mohou zachutnat mladším dospělým, ale chutnají i kolegům v mém věku. Mladí dělají věci jinak. Není mezi nimi už tak populární fernet, spíše vyhledávají něco jiného. Zároveň hodně napodobují trendy na sociálních sítích. Jedna z velkých kavárenských společností chtěla zjistit, proč se jim během zimy rázem zvedl prodej kávy s ledem. Zjistila, že jsou za tím především mladí spotřebitelé. A hlavní důvod: protože to s ledem vypadá na fotce na Instagramu mnohem lépe. Tohle byste v kanceláři nebo v laboratoři nevymysleli. Přemýšlím podobně, hledám něco inspirativního, něco, co přijde od konzumentů.

V Evropě roste zájem o tequilu, v některých zemích také o gin. Je možné, že vodka spotřebitele už nudí, tak hledají něco jiného.

Češi mají i v horší situaci rádi pohodlný život

Jsou na druhou stranu nějaké lihoviny, jejichž obliba klesá tak rychle, že uvažujete o ukončení jejich výroby?

V takové míře ne. Podíváme‑li se na to z celoevropského pohledu, drobně, ale neustále klesá obliba vodky. Možná spotřebitele nudí a hledají něco jiného. V Česku vidíme – vzhledem k makroekonomické situaci – tlak na některé kategorie, zejména ve vyšších cenových hladinách. Neplatí to ovšem pro nejdražší, prémiové produkty. Jejich prodeje rostou. Celková spotřeba neroste ani nijak výrazně neklesá, jen dochází k posunům mezi jednotlivými nápoji. Nemění se struktura jednotlivých kategorií, ale hodně se proměňuje struktura míst spotřeby. Zaznamenali jsme obrovský pokles prodeje v klubech, na diskotékách a podobných místech, jen za minulý měsíc o více než 50 procent. Kategorie on‑trade, tedy tam, kde dostanete nápoje ke konzumaci na místě, celkově klesá zhruba o 20 procent. Pravděpodobně se v Česku více pije doma, v našich hlavních kategoriích, ať už je to vodka, tuzemák, rum, bylinné likéry či jiné, jsme nezaznamenali výrazný pokles.

Jak na vás dopadá, že lidé mění místo konzumace alkoholu?

V místě prodeje pijí lidé spíš míchané nápoje. Snažíme se proto motivovat barmany, aby přicházeli s novými drinky. Vedle toho se projevuje takzvaný efekt rtěnky, kdy spotřebitelé utrácejí peníze za malé potěšení i během recese, nebo když mají málo peněz. V mnohem větší míře nakupují dražší alkohol a pijí ho doma. Nahrazují tím drink v klubu. Tento trend se nám podařilo podchytit a změna místa konzumace nás výrazněji nepoškozuje. Když k takové dochází, pochopitelně je nutné si položit otázku, zda kapacity soustředíme na to správné místo. Nicméně předpokládám, že nejde o trvalou změnu chování, ale krátkodobý výkyv pod tlakem války, inflace a makroekonomického vývoje. Ze spotřebitelského pohledu je to přirozená reakce.

Rafal Walendzik (48)

Od října 2023 řídí aktivity Stock Spirits Group v Česku a na Slovensku. V předchozí kariéře se zaměřoval především na rychloobrátkové zboží. Pracoval pro Unilever, McCormick & Company či Harper Hygienics. Do současného působiště přišel z pozice generálního ředitele společnosti Kraft Heinz pro region jihovýchodní Asie.

Rafal Walendzik, generální ředitel Stock Plzeň‑Božkov
Foto: Lukáš Bíba

Existuje ještě prostor k růstu poptávky po prémiových značkách?

Zájem o ně je vidět na evropském i světovém trhu. A Češi, přestože si dávají pozor na výdaje, mají zároveň velmi rádi pohodlný život, kvalitní produkty. To všechno vytváří možnosti pro prémiové produkty a rostoucí prodeje našich značek to dokládají.

Jak ovládnout hlavní proud

Cílem skupiny Stock Spirits Group je být jedničkou v oblasti mainstreamových lihovin. Jak toho chcete dosáhnout?

V Polsku, Česku, na Slovensku a v Itálii už máme velmi silné značky, které jsou nyní součástí mainstreamu. Na tom můžeme stavět. Nedávno skupina akvírovala společnosti ve Francii a v Německu – Dugas, který proslul jako výrobce whisky Clan Campbell, a Borco, kde vyrábějí například tequilu Sierra. Otevřelo nám to dveře na tyto trhy a zároveň jsme získali nové značky, na kterých můžeme stavět v zemích, kde už máme silnou pozici. Chceme také mnohem více posilovat vlastní výrobu, abychom byli připraveni na případné výkyvy na trzích. Skupina nyní aktivně působí v devíti zemích, přičemž v pěti z nich je celkem osm výrobních závodů. Dva z toho jsou v Česku. Máme přes 70 různých značek. Už nynější velikost skupiny nám pomáhá posouvat se k cíli stát se jedničkou. Chceme se více než dřív zaměřit na export mimo naše hlavní země, nejen na lokální značky, ale na celý evropský trh.

Stock je nejen výrobcem lihovin, ale také distributorem jiných značek, například rumů z Latinské Ameriky. Jaký podíl tržeb obě skupiny zaujímají?

Z obchodních důvodů nemohu sdělit přesná čísla. Domnívám se, že je výhodné mít ve svém portfoliu obojí, abychom uspokojili spotřebitele a zároveň rozvíjeli náš společný obchod. Jako skupina chceme být evropským lídrem hlavního proudu lihovin. U nás to je Božkov, Fernet, tuzemák, různé vodky. Zároveň distribuujeme značky, které jsou v podobném segmentu, ale i velmi prémiové.

Podniky se nyní zaměřují na udržitelnost. Výroba alkoholu je hodně tradiční, jak to jde dohromady? Máte prostor pro případnou úpravu výroby?

Do pěti let bychom se chtěli stát společností s neutrální uhlíkovou stopou. Při tradičním způsobu výroby je zapotřebí nejen spousta energie, tedy elektřiny a plynu, ale také vody. V první řadě se snažíme přejít na ekologičtější zdroj energie či vytápění destilerií. Ale například nemůžeme dát fotovoltaiku na střechy našich závodů, protože to s alkoholickými výpary nejde dohromady. Místo zemního plynu budeme využívat bioplyn. Uhlíkovou stopu můžeme snižovat také společně s našimi dodavateli – hledáme například cesty k udržitelnější výrobě skla.

Skupina nedávno akvírovala společnosti ve Francii a v Německu. Otevřelo nám to dveře na tyto trhy a zároveň jsme získali nové značky.

Je možné při výrobě alkoholu nějak snižovat spotřebu vody?

Je jí zapotřebí velké množství. To nelze srazit skokově, ale postupnými úpravami technologie, využíváním spolehlivého zdroje nebo recyklací. Vedle toho bych chtěl tým zapojit do větší spolupráce s místními komunitami. Stále víc podniků si uvědomuje, že vhodná strategie udržitelnosti jim pomáhá lépe oslovit mladší populaci. A také omlazovat vlastní tým.

Skupina Stock Spirits Group byla dříve i na burze, CVC Partners ji z obchodování stáhli. Uvažujete případně o návratu, abyste třeba získali peníze na expanzi?

Nevím, jak o tom přemýšlejí majitelé v CVC Partners, a tak mohu dát jen hypotetickou odpověď na základě vlastních zkušeností. Už jsem v minulosti pracoval pro několik společností soukromého kapitálu. Obecně se dá říct, že investor, který chce společnost později prodat, má dvě možnosti, jak to udělat. Buď ji prodá novému vlastníkovi, který pochází přímo z daného odvětví, v našem případě tedy někomu z nápojového byznysu. Nebo půjde přes akciovou burzu. Žádnou variantu tedy nelze vyloučit.

Související