Jiří Leschtina: Návrh Lichtenštejnů na smír? Česko by ho mělo přijmout

Za této situace Lichtenštejnové přišli s nabídkou české vládě, že pokud stát vloží všechny žalované památky a pozemky do společně spravovaného fondu, knížecí rod stáhne žaloby, zřekne se všech vlastnických práv a nebude žádat žádné odškodnění. Zatímco prezident Pavel se k navrhovanému kompromisu staví vcelku vstřícně, většina ministrů Fialova kabinetu chce dál vyčkávat rozhodnutí mezinárodního soudu.

Čtěte také

Česko by mělo přijmout návrh Lichtenštejnů na smír, říká konzul Herman. Ohrozí Benešovy dekrety, varuje poslanec Vondráček

Do toho přichází agentura Kantar s průzkumem postojů veřejnosti k lichtenštejnské nabídce společného fondu. A jeho výsledky jsou skutečně překvapivé pro zemi, nad níž se už po dlouhá desetiletí vznáší přízrak Benešových dekretů.

Nadpoloviční většina, 53 procent respondentů je pro navrhovaný kompromis a založení společné nadace, zatímco 26 procent si přeje pokračovat v soudech. A 16 procent by majetek Lichtenštejnům dokonce rovnou vrátilo.

Průzkum Kantaru proběhl necelý rok poté, kdy Ústavní soud odmítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o kolínskou část majetku. A právě ve dnech zveřejnění průzkumu se plénum Ústavního soudu v dalším sporu významnou většinou postavilo proti zpochybňování poválečné konfiskace majetku Lichtenštejnů.

Čtěte také

Lichtenštejnsko je otevřeno dohodě, říká současný honorární konzul a bývalý ministr kultury Herman

Ve svém verdiktu s odkazem na restituční zákon ÚS zdůrazňuje, že není možné „úspěšně se domáhat vlastnického práva k věcem, kterých se stát zmocnil před 25. únorem 1948“. Ústavní soud pak potvrzuje, že konfiskace před tímto datem, nejsou soudy oprávněny nově přezkoumávat. Jinými slovy, jde o staré známé neprolamování Benešových dekretů.

V duchu svého verdiktu se už Ústavní soud nezabývá otázkou, zda se Benešovy dekrety vztahovaly na knížete Františka Josefa II., kterému byl majetek konfiskován.

Podle příslušného dekretu konfiskaci podléhal majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Jak připomíná i dvakrát přehlasovaný ústavní soudce David Uhlíř ve svém disentním stanovisku, kníže František Josef II. byl německy mluvícím občanem Lichtenštejnska a hlavou státu, který si po celou dobu války udržel neutralitu.

Potvrzení demokracie a vlády práva

A co se týče zrady a kolaborace? Jednání Lichtenštejnů za okupace prověřovala českou a lichtenštejnskou vládou ustanovená komise historiků. A ta vydala v roce 2015 rozsáhlou zprávu, v níž potvrdila, že rodina Lichtenštejnů se za války nijak neprovinila proti České republice.

Čtěte také

iROZHLAS

Lichtenštejnové neuspěli u krajského soudu. Chtěli získat majetek na Břeclavsku, včetně Lednice

Také tyto souvislosti bude zkoumat Evropský soud pro lidská práva. A to nikoliv prizmatem Benešových dekretů, ale mezinárodních norem, podle nichž není přípustné a nebylo to možné ani po roce 1945 odebrat majetek bez náhrady.

A není jasné, z čeho čerpají naši politici jistotu, že Česko u soudu ve Štrasburku neprohraje a nebude odsouzeno k nějakému gigantickému odškodňování. 

Jiří Leschtina|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

I to je důvod, proč by vláda měla vážně uvažovat o smírčí nabídce Lichtenštejnů, jejíž přijetí by přineslo investice přesahující možnosti státu v péči o kulturní a hospodářské dědictví. Ale také by bylo potvrzením demokracie a vlády práva v České republice.

Autor je publicista