Cappella Mariana a magie korunovačních rituálů: Propracovaný koncept i provedení

Soubor Cappella Mariana, který se zaměřuje především na interpretaci staré hudby, působí na domácích i zahraničních pódiích již šestnáctým rokem. Je pravidelným hostem nizozemských, německých, rakouských a českých hudebních festivalů. Také jeho pražský dubnový koncert byl součástí jednoho z nich – Hudebního festivalu Znojmo.

Renesanční letohrádek Hvězda, v jehož hodovním sále se koncert konal, dodal koncertu mystickou atmosféru. Posluchači k letohrádku navíc museli projít rozsáhlou zalesněnou oborou. Tu, ač byla zkultivována až v šestnáctém století, obývali lidé již v pravěkých dobách. Když oboru Hvězda navštívil ve třicátých letech minulého století básník André Breton, napsal o ní: „Na okraji propasti se otvírá zámek, postavený z kamene mudrců, zámek ve tvaru hvězdy.“ Renesanční letohrádek je však pozoruhodný nejen na pohled. Jeho půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy dodává vnitřním prostorám sytou akustiku.

Příjemný a prostorný hodovní sál vybízel posluchače nejen k poslechu hudby, ale i ke skleničce vína. To bylo zajištěné organizátory znojemského hudebního festivalu. Dodalo koncertu pocit neformální odlehčenosti.

Koncertní večer se záhadně nazvaným programem „Filozofický koncert: Mystika korunovace“ otevřela přednáška historika Martina Nodla. Promluvil o korunovaci jakožto sakrálním rituálu, během kterého je budoucí panovník pomazán zázračným posvátným olejem. Takový zázračný olej prý pochází od Ducha svatého a sám od sebe se pravidelně doplňuje. Během korunovačních rituálů také zaznívala hudba. A právě takovou hudbu představila posluchačům po skončení Nodlova úvodního slova Cappella Mariana.

Koncertní program byl rozdělen do čtyř částí. První tři byli věnované třem českým světcům – sv. Vojtěchovi, sv. Ludmile, sv. Václavu. Závěrečná část nesla název „Rex et Imperator!“, neboli Král a císař.

První část, nazvanou Svatý Vojtěch, otevřela nejstarší dochovaná česká duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny, kterou pravděpodobně složil právě svatý Vojtěch. Nejprve zazněl sytý hlas sopranistky Hany Blažíkové. Ta jako jediná stála na pódiu. Ostatní zpěváci stáli v zadní části prostoru za publikem a postupně se k ní připojili. Následovala krátká recitace, která uvedla postavu svatého Vojtěcha. Po recitaci se rozezněly struny gotické harfy Hany Blažíkové a psalteria Barbory Kabátkové, které krásně podkreslovaly střídavý zpěv všech zpěváků v responsoriu O presul Christi. Poté zaznělo moteto ze čtrnáctého století He! Mors com tu es haie, neboli Smrti, jsi tady. Zkomponoval ho francouzský skladatel a básník Guillaume de Machaut, který svého času působil jako sekretář českého krále Jana Lucemburského. Motet zazněl v mužském podání. Basista Jaromír Nosek stál mezi dvěma tenoristy, Vojtěchem Semerádem a Ondřejem Holubem, a svým znělým hlubokým hlasem uzemňoval jejich vzletné melodie. Po čistě vokální skladbě zazněla instrumentální píseň Stola Jacob. Kromě již známých zvuků gotické harfy a psalteria mohli posluchači poprvé slyšet také citlivě odfrázované melodie v podání flétnisty Jakuba Kydlíčka.

Ve druhé části, nazvané Svatá Ludmila, zazněla po krátké recitaci o životě sv. Ludmily antifona Laudes canens Davidicas. Jak už vypovídá forma antifony, neboli protizvuku, zpěváci se střídali ve výstupech a bylo tak možné docenit jedinečnou barvu každého hlasu. Stejně tak tomu bylo v následující skladbě, chvalozpěv Lux vera lucis radium zazněl jako sólová skladba pro flétnu. Jednohlasý chvalozpěv vystřídal melodicky bohatý a svižný motet Hareu! hareu! le feu, le feu, le feu od Machauta. V motetu si zpěváci opět hráli s akustickými možnostmi prostoru, část z nich stála zády k publiku a zpívala a hrála do jednoho z rohů šesticípé hvězdy. Zvuk se tak více lámal a zprostředkoval tak posluchačům opět nový poslechový dojem. Na závěr druhé části zazněla píseň Quae est ista, opět v aranži pro sólovou flétnu. Kydlíčkův tón byl přirozený, jednoduše krásný, plný dynamických odstínů a barev.

Předposlední část koncertu, Svatý Václav, začala opět krátkou recitací o životě tohoto českého knížete, zakončenou písní Svatý Václave. Píseň zaznívala celým prostorem, tenoristé se rozestoupili do stran sálu a posluchači tak byli omývání hlasy tentokrát ze tří směrů. Následoval optimisticky znějící chvalozpěv Dies venit victorie, neboli Den přichází s vítězstvím. Na něj navázala ve stejném duchu laděná kyrie Fons bonitatis a následně píseň o mučedníkovi Václavovi Martir Dei Wenceslaus, ve kterých ve výškách zazářily ve nádherné hlasy Hany Blažíkové a Barbory Kabátkové. Hlas Blažíkové působil osobitěji, na druhé straně hlas Kabátkové zněl lehčeji a přirozeněji, a tak se oba protipóly doplňovaly. Část o svatém Václavu zakončila dlouhá taneční estampie De tout flours. Estampie se svými donekonečna opakujícími se motivy však v podání flétnisty Kydlíčka a harfistky Blažíkové zněla po celou dobu živě. Flétnista precizně artikuloval, hrál i tančil v tečkovaném rytmu a jeho melodika neztrácela jiskru.

Koncert uzavřela část nazvaná Rex et Imperator, neboli Král a císař. Zazněly v ní tři skladby. Benedicamus In hac praecelsa sollempnitate nejprve rozezpívaly sopranistky, k nim se postupně přidávaly mužské hlasy. Následovala další instrumentální taneční estampie Belicha, skočná, veselá, plná technických běhů, sestupných i vzestupných sekvencí a nekonečných repetic. Flétnista působil velmi uvolněně, jako by si uvědomoval, že už nebude následovat žádná náročnější skladba a může si tak s poklidem užít svůj poslední sólový výstup. Na závěr zaznělo izorytmické moteto Ave coronata, ve kterém vystoupili všichni zpěváci i hráči současně. Basista Jaromír Nosek jako antický sloup silně podpíral všechny hlasy, které zaznívaly nad jeho zemitým basem. Flétna se chvílemi mezi hlasy ztrácela, respektive barevně se stávala dalším ze zpěváků. Působivé moteto naštěstí nakonec nebylo poslední skladbou večera. Diváci si vytleskali přídavek, a tak soubor předvedl ještě jedno pravděpodobně bezejmenné zbraslavské moteto.

Nádherné prostředí uprostřed přírody, precizně propracovaný koncept koncertního programu a dokonalé provedení vybraných skladeb – Cappella Mariana se znovu předvedla ve své tradiční dokonalosti.

Cappella Mariana: Filozofický koncert – Mystika korunovace
12. dubna 2024, 19:00 hodin
Letohrádek Hvězda, Praha

Program:
Svatý Vojtěch
Hospodine, pomiluj ny
Invitatorium Hodie exultandum
Responsorium O presul Christi
Guillaume de Machaut: He! Mors com tu es haie
Cantio Stola Jacob

Svatá Ludmila
Antiphona Laudes canens Davidicas
Hymnus Lux vera lucis radium
Guillaume de Machaut: Hareu! hareu! le feu, le feu, le feu
Cantio Quae es ista

Svatý Václav
Cantio Svatý Václave
Hymnus Dies venit victorie
Kyrie Fons bonitatis
Cantio Martir Dei Wenceslaus
Estampie De tout flours

Rex et Imperator!
Cantio Gaude felix Bohemia
Benedicamus In hac praecelsa sollempnitate
Estampie Belicha
Moteto Ave coronata

Účinkující:
Hana Blažíková – soprán, gotická harfa
Barbora Kabátková – soprán, psalterium
Vojtěch Semerád – tenor
Ondřej Holub – tenor
Jaromír Nosek – bas
Jakub Kydlíček – flétny