Největší vzdušný úder na Izrael. Úspěšnější obrana proti Íránu už být nemohla. Ukrajina vznáší oprávněný dotaz
Analýza: Nikdy ve své historii nečelil Izrael tak masivnímu vzdušnému útoku jako o uplynulé noci. Nikdy ve své historii také Írán podobným způsobem neprovedl rozsáhlý válečný úder proti jiné zemi. Jak přesně měl Írán akci rozmyšlenou a jaký konkrétní výsledek očekával, zůstává zatím nejasné stejně jako to, jaká bude izraelská odpověď. Víme ale, co se zatím stalo, a i to si zaslouží bližší pohled.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Bezprecedentní útok
Ta slova znějí banálně, ve zpravodajství jsou často nadužívaná. Pravdou ale je, že Írán provedl poprvé přiznaný přímý vojenský útok proti Izraeli. Útok z podstaty obrovský, vedený stovkami dronů, střel s plochou drahou letu a balistických řízených střel.
Rozsah útoku byl o dva řády větší než to, na co Írán podle svých slov reagoval – tedy na Izraeli připisovaný úder na konzulát v Damašku. V mezinárodních vztazích a konfliktech platí jednoduché pravidlo: pokud někdo nechce situaci eskalovat, reaguje zhruba přiměřeně velkým opatřením. Umožní to zachovat tvář, působit akceschopně a zároveň nepustit dění úplně z otěží. (Příkladem z nižších úrovní napětí budiž předvolání či vyhoštění velvyslance.)
Zástupná (proxy) válka mezi Íránem a Izraelem na podobném principu fungovala desítky let. Na jedné straně nešlo nade vší pochybnost prokázat, že útoky Hizballáhu řídí Írán. Na straně druhé každý tušil, že pokud došlo k útoku na íránského jaderného vědce nebo na munici dopravovanou skrz Sýrii k izraelskému území, nebyla to shoda náhod.
Oficiálně avizovaný íránský úder nyní měl rozsah odpovídající útoku velmoci. Pokud Izrael usoudí, že chce reagovat adekvátně, musí tak také učinit ve velkém rozsahu – ale už od rána je v éteru zpráva, že ho od toho Bílý dům zrazuje.
Není divu, protože to poslední, co americký prezident půl roku před volbami potřebuje, je další válka na krku.
Kudy jsme k tomu došli?
Historie íránsko-izraelských vztahů by byla na samostatný dlouhý text, který by stejně k popsání všech nuancí nestačil, jak už to v geopoliticky nejsložitějším regionu světa bývá.
Dokud Íránu
