Malý Kvído byl přemoudřelý rozumbrada a knihomol. Namísto toho, aby tropil hlouposti se svými kamarády někde venku, raději sáhnul doma po knize a sám se i do psaní pouštěl. Jeho představitel, tehdy osmiletý Jan Zahálka, připustil, že nějaké podobné charakterové rysy by s jeho postavou měl. 

„Takové to knihomolství, určitá přemoudřelost, to, že raději debatuje s dospělými, než by si šel hrát s vrstevníky... To jsem hrát nemusel. Kvido byl nicméně orientován humanitněji, literárněji, já jsem šel odmalička spíše matematicko-fyzikálním směrem,” prozradil před pár lety v rozhovoru pro Aha!

Filmaři po něm prahnuli, jeho zajímaly počítače

Věda ho zlákala natolik, že se rozhodl v dobře rozjeté kariéře nepokračovat a věnovat se právě studiím. Přitom nabídky se mu po tomto filmu jen sypaly. Jeho herecký talent samozřejmě nezůstal bez povšimnutí, a to jak u diváků, tak u odborné veřejnosti. V té době byl díky svému výkonu považován za jednoho z nejperspektivnějších dětských herců vůbec. Nicméně jeho volba padla úplně jiným směrem. A může za to paradoxně právě zmíněný film. 

Za honorář, který za natáčení dostal, si totiž koupil svůj první počítač. A to rozhodlo. „Jako kluka mě velmi zajímal samozřejmě hlavně proto, že se na něm dají hrát hry. Doma jsme počítač předtím nikdy neměli, znal jsem ho od kamarádů a vždycky jsme se u něho královsky bavili,“ popsal, co ho tehdy přimělo se vydat cestou IT. 

Zhlédl se v programování a počítačová věda ho naprosto pohltila. Studium zahájil na ČVUT, kde absolvoval dokonce s vyznamenáním v oblasti umělé inteligence a následně se vydal studovat do Amsterdamu, kde získal doktorát na tamní univerzitě. Na ČVUT se pak i vrátil a působil zde jako výzkumník. Založil si i vlastní firmu s názvem bohem.ai, která se zabývá inteligentní analýzou dat. 

Při natáčení usnul jako pařez

Sám dokonce přiznal, že koupě prvního počítače byla doopravdy tím impulzem, který ho do světa IT vtáhl. Ačkoliv se dnes herectví nevěnuje, na samotné natáčení vzpomíná hezky a s příjemnou nostalgií. Moc dobře si pamatuje i na jeden komický moment. 

„V jedné scéně spím ve škole v ředitelně. Pan režisér mi kladl na srdce, aby to spaní vypadalo reálně. A reálné skutečně bylo – usnul jsem a spal jako pařez! Probudili mě až po x hodinách, že už je opravdu čas jet. Plac byl už komplet uklizen a my jsme byli mezi posledními odjíždějícími,“ zavzpomínal někdejší herec a současný ajťák. 

Spolu s ním na place byla velká herecká esa jako Libuška Šafránková a Ondřej Vetchý, kteří ztvárnili rodiče malého Kvída. Na oba Zahálka vzpomíná také moc hezky a nepřipustil ani na chvilku, že by se snad ani jeden z nich choval nějak povýšeně. Přesně naopak.  

„Obzvlášť rád vzpomínám na Ondru Vetchého, s ním jsem trávil ze všech herců suverénně nejvíc času. Velmi milá byla ke mně i paní Šafránková, občas jsme si spolu vyměňovali sběratelské mince,” pátrá v mysli po milých vzpomínkách na herečku, která se proslavila hlavně rolí Popelky. 

Stěžovat si nemohl ani samotný štáb a vyzdvihuje hlavně režiséra Petra Nikolaeva. Toho si dokonce oblíbil natolik, že v tu dobu chtěl být kvůli němu režisérem. Režisérem se nicméně nestal, ani hercem, ani ničím jiným ve filmovém odvětví. Osud ho zavál úplně jinam a ač je Zahálka dnes na svém místě spokojený, divák může jen hloubat nad tím, jak by to asi bylo, kdyby se malý dětský talent rozhodl jej tehdy rozvíjet. 

Zdroje: tvguru.cz, ahaonline.cz