Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Věta „nikdo nechce jednat o míru“ neplatí. Rozebíráme švýcarský, ruský i Trumpův návrh

Na nápadu svolat mezinárodní mírovou konferenci se v lednu v Bernu dohodl Volodymyr Zelenskyj se švýcarskou prezidentkou Violou Amherd a ministrem zahraničí Ignaziem Cassisem. Foto: Béatrice Devénes, úřad švýcarské vlády
Na nápadu svolat mezinárodní mírovou konferenci se v lednu v Bernu dohodl Volodymyr Zelenskyj se švýcarskou prezidentkou Violou Amherd a ministrem zahraničí Ignaziem Cassisem. Foto: Béatrice Devénes, úřad švýcarské vlády

Veřejnou debatu už měsíce sytí populistické výroky, že stran rusko-ukrajinské války „nikdo nechce jednat o míru“. Není to pravda. Představy různých stran o míru se nicméně natolik liší, že se nalezení společného průniku nezdá být na dohled. Oznámený summit ve Švýcarsku je dobrou příležitostí připomenout, jaká jednání či návrhy existují.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Švýcarskem oznámená iniciativa nyní logicky poutá největší pozornost – má zapojit dosud nejvíce zemí. Není to ale tak, že by byla jediná.

Jejím v jistém smyslu předstupněm byla série schůzek v takzvaném kodaňském formátu, podle místa první schůzky, jíž se v dánské metropoli loni v červnu účastnilo patnáct zemí. Formát postupně narůstal, v lednu v Davosu už byli zastoupeni delegáti z 83 zemí. Podporu se v tomto formátu snaží získávat Ukrajina, Rusko se neúčastní.

Jenže v Davosu chyběla Čína, která má ve sporu mezi Ruskem a Západem vlastní postoj. A pro tlak na Kreml může být důležitá, což se právě snaží změnit Švýcaři.

Švýcarská iniciativa

Diplomaté z Bernu se do iniciativy snaží zapojit i státy takzvaného globálního jihu – kromě Číny, která k němu také bývá řazena, například Indii, Brazílii, Jižní Afriku a Saúdskou Arábii.

Tradičně neutrální Švýcarsko čelilo kritice za to, jak od začátku ruské invaze odmítalo pomoci napadené Ukrajině (a důvody k této kritice fakticky přetrvaly). V očích některých neevropských zemí ale může být švýcarská neutralita důvodem pro jejich účast.

Summit se bude konat 15.–16. června a předběžně se očekává účast osmdesáti až sto zemí, o možných cestách k ukončení války se bude jednat v pětihvězdičkovém hotelu Bürgenstock s výhledem na Lucernské jezero. A také s výhledem na to, že najít cestu k míru může být stejně těžké jako najít minci v jeho dvousetmetrové hlubině.

Pohledem z ukrajinských zákopů se patrně švýcarské tempo táhne jak roztékající se fondue. Tři měsíce trvalo, než skončila „oťukávací fáze“, v níž Švýcaři zkoumali postoje a motivace jednotlivých států a možnost jejich účasti. Podle webu Swissinfo čekají dlouhý proces, u nějž v průběhu ocení zapojení Ruska – nelze tedy čekat dohodnutí míru hned v půli června.

Do Moskvy Švýcaři volali hned, jak začali konferenci připravovat – podle jejich vlastních slov bylo Rusko

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

Ukrajina

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější