Do žebříčku světových dolarových miliardářů časopisu Forbes se v letošním roce podařilo proniknout i jedenácti Čechům. Jde o vyšší počet než v Rakousku, Polsku i na Slovensku. Čím to je, že se u nás miliardářům daří lépe?

Letošní žebříček dolarových miliardářů zahrnuje celkem 2781 miliardářů z celého světa, mezi než se podařilo proniknout i jedenácti Čechům. Na tak malou zemi to není vůbec špatné skóre, zvláště když přihlédneme k tomu, že jsme co do počtu nejbohatších občanů předběhli i většinu sousedů. 

Na Slovensku, které má zhruba poloviční populaci, mají pouze dva miliardáře, ve čtyřikrát větším Polsku osm a ve srovnatelně velkém, avšak obecně bohatším, Rakousku jich najdeme devět. Jediný ze sousedů, který nás v žebříčku předběhl, bylo Německo se 134 dolarovými miliardáři. Pro porovnání, nejvíc miliardářů je v USA (813), Číně (406) a Indii (200).

Ekonoma Adama Páleníčka výrazný náskok Česka před Slovenskem nepřekvapuje. „Slovensko má méně obyvatel, menší ekonomiku a nižší životní úroveň měřenou HDP na hlavu. Navíc se pořád plně nevymanilo z problematičtějšího podnikatelského stylu, který byl i v Česku, ale jen v devadesátých letech. To bude jedním z důvodů, proč mají Češi více superbohatých lidí,“ uvádí ekonom a expert KPMG na fúze a akvizice Adam Páleníček.

„Počet obyvatel i velikost ekonomiky Polska je oproti Česku násobně větší, nicméně životní úroveň měřenou HDP na hlavu mají Poláci nižší než Češi. Česko generuje nejvyšší HDP na hlavu ze všech postkomunistických evropských zemí, což by mělo přispívat k tomu, že bude mít i (nej)více superbohatých jedinců,“ dodává Adam Páleníček.

Nejbohatší z českých miliardářů a zároveň jediná žena, Renáta Kellnerová, se v žebříčku nejbohatších lidí umístila na 104. místě. Od loňského roku si pohoršila o tři místa, čímž jí opět o fous uniklo umístění v elitní stovce.

Z polských, rakouských a slovenských miliardářů ji předběhl pouze rakouský miliardářský dědic Mark Mateschitz – spoluvlastník společnosti Red Bull, který se umístil na 31. místě.

Obecně se dá říct, že když už jsou Češi miliardáři, patří k těm bohatším na zemi. Zatímco z našich miliardářů se umístilo v první tisícovce nejbohatších hned sedm Čechů – Karel Komárek, Daniel Křetínský, Pavel Tykač, Radovan Vítek, Michal Strnad a Andrej Babiš, v Polsku byli natolik bohatí jen tři lidé a v Rakousku čtyři. Oba slovenští miliardáři se v žebříčku blíží spíš dvoutisící pozici.

Poslední z jedenácti českých miliardářů, kterému se do žebříčku podařilo proniknout, je spoluzakladatel AVAST Software Eduard Kučera na 2152. místě. Před ním se umístili ještě Pavel Baudiš, Aleš Zavoral a Marek Dospiva.

Čeští miliardáři podnikají nejčastěji ve financích, technologiích, energetice a šesti dalších oborech, dva slovenští dolaroví miliardáři vybudovali své bohatství v sektoru financí a realit. Polští miliardáři zbohatli nejčastěji ve financích a každý z devíti rakouských dolarových miliardářů podniká v rozdílném oboru – od logistiky přes retail, sport až po automotive nebo potravinářství.

„Relativně vysoký počet dolarových miliardářů v České republice z mého pohledu úzce souvisí s úspěšnou expanzí rostoucího počtu českých byznysových skupin. Markantním trendem za poslední dekádu je růst českého byznysu za hranice republiky, tedy investice a koupě firem především za západ a jih od nás. To platí například o energetice, realitách, médiích, telekomu, loteriích nebo v poslední době i o obranném průmyslu,“ shrnuje důvody, proč se českým miliardářům daří, analytik J&T Banky Pavel Ryska.

Adam Páleníček v této souvislosti zmiňuje Pavla Tykače, Michala Strnada, Karla Komárka, Daniela Křetínského, Radovana Vítka či Tomáše Krska.

Velké zastoupení Čechů v žebříčku je podle Páleníčka dobrou zprávou pro celé Česko. Zviditelňuje ho na světové byznysové mapě a oslabuje občas přežívající negativní stereotypy ohledně postkomunistických států. „Například Křetínského způsob akvírování západoevropských firem nijak nezaostává za sofistikovanou činností tradičních západních investorů, což vylepšuje obraz Česka, které i v nejvyspělejších ekonomikách berou stále více vážně,“ říká ekonom.

Důvodem, proč se stejně nedaří miliardářům i z některých sousedních zemí, může být celkový vztah státu a podnikatelské sféry.

„V České republice došlo během ekonomické transformace k relativně důslednému oddělení státu a firem a český stát si v jeho závěru ponechal poměrně málo aktiv. Tímto oddělením byly vytvořeny podmínky, aby mohly soukromé podnikatelské skupiny postupně růst, aby se plně realizoval podnikatelský talent a aby v určitém bodě mohly české firmy expandovat i za hranice republiky,“ vysvětluje Pavel Ryska.

Jak doplňuje, takové podmínky nenastaly například v Maďarsku či Polsku, kde si stát nechal řadu majetkových podílů ve významných společnostech, čímž neumožnil jejich volný rozvoj v soukromých rukách. „Jistě důležitým faktorem je i dlouhodobě zdravý bankovní sektor v České republice, který umožňuje financovat rozvoj domácího byznysu,“ dodává analytik.

Byť je umístění tolika českých miliardářů ve světovém žebříčku zajímavé, nelze z něho ale podle ekonoma Štěpána Křečka dělat dalekosáhlé závěry, protože se nejedná o statisticky významný vzorek. Nicméně je podle něj zřejmé, že Čechům výrazně pomohlo, že se dokázali prosadit v oblasti IT. 

„Společnosti Avast či Alza vznikly takříkajíc na zelené louce, přesto dokázaly výrazně uspět a vygenerovat jedny z nejbohatších Čechů. České miliardáře generuje i odvětví energetiky, ve kterém se kromě veřejného sektoru významně prosadil i soukromý kapitál,“ komentuje vývoj v Česku Štěpán Křeček.