Žáci se na zkoušky na SŠ připravovali sami i na kurzech

foto Žáci pracují na přijímací zkoušce na Střední odborné škole veterinární, 12. dubna 2024, Hradec Králové. PC

Praha/Pardubice - Budoucí studenti maturitních oborů středních škol dnes zasedli k přijímacím zkouškám, do škol přicházely před 08:00 desítky až stovky žáků, někteří v doprovodu rodičů. Po dobu zkoušek na studenty ve třídách dohlížejí učitelé. Jednotné přijímací zkoušky začaly na čtyřletých oborech středních škol a oborech nástavbového studia. Oslovení zájemci o studium ČTK řekli, že se na didaktické testy připravovali nejen doma a ve škole, ale také na přípravných kurzech či zkouškách nanečisto. Podle analytičky neziskové organizace EDUin Lucie Slejškové jsou testy přijímacích zkoušek náročnější než povinné učivo na ZŠ.

Fotogalerie

Jednotná přijímací zkouška se skládá z testu z matematiky a češtiny. Na test z matematiky je 70 minut, na češtinu mají uchazeči 60 minut. Druhý termín je pro čtyřleté obory a nástavby vypsaný na pondělí. Zájemci o víceletá gymnázia budou zkoušky skládat příští týden v úterý a ve středu.

Náhradní termíny jednotné přijímací zkoušky jsou pro všechny obory na konci dubna. Výsledky prvního kola přijímacího řízení se uchazeči dozvědí 15. května.

Někteří uchazeči o studium po dnešním kole zkoušek ČTK řekli, že test z matematiky pro ně byl těžší než test z češtiny. Přes víkend se plánují na testy z matematiky dále připravovat. "Matematika byla vcelku těžká, některé příklady mě zaskočily. I spolužáci ze základky v naší whatsappové skupině psali, že je matematika potrápila. Češtinu jsem zvládla v pohodě. Přes víkend ještě na matematiku kouknu, abych ji v pondělí při druhém kole testů zlepšila," uvedla uchazečka Laura Jičínská. Podobně je na tom i Tomáš Gobernac, který se na přijímací zkoušky připravoval ve škole i doma.

Například u pražského Gymnázia Nad Štolou čekaly dnes před 08:00 před budovou školy na složení zkoušky desítky studentůi. "Před dnešními přijímačkami jsem chodila na přípravné kurzy, na on-line doučování a na přijímačky nanečisto. A jsem ráda, že se mohu hlásit na tři školy, a mám tak více možností," řekla ČTK jedna se studentek. Uchazeči si mohli letos nově podat tři přihlášky místo dvou.

Škola dostala podle ředitelky gymnázia Renaty Schejbalové od Cermatu zapečetěné krabice a balíky, ve kterých byly testy. "Testy jsou rozdělené po třídách a budeme je rozdávat jednotlivým učitelům, které to budou zadávat. Zapáskované balíčky dohlížející učitelé rozdají až ve třídě," popsala Schejbalová.

Na dnešní termín zkoušek do čtyřletého oboru přišlo podle Schejbalové 62 dětí, celkově se na školu hlásí 196 žáků, přičemž míst má škola 60. "Letos přijde na víceleté gymnázium určitě více dětí než loni, u čtyřletého je to podobné jako loňský rok," řekla. Na zkoušky podle ní dohlíží dost učitelů. "Máme dozor na chodbách a v každé učebně je zadavatel, který řídí zkoušku. Naši zadavatelé dohlížejí na řádný průběh zkoušek, aby studenti nemohli mít například taháky," řekla jedna z pedagožek.

Více než 200 žáků přišlo složit jednotné přijímací zkoušky také na pardubickou Střední průmyslovou školu chemickou. "Je skvělé, že jsme letos mohli vybírat ze třech středních škol. Syn se na přijímačky připravoval, chodil na soukromé doučování. Ve škole navíc měli přípravky. A samozřejmě si didaktické testy procvičoval i doma,“ uvedla matka jednoho z žáků Petra Nebeská. "Abych se přiznala, nervózní jsem spíš já. Syn je sportovec a myslím, že ví, jak s nervozitou pracovat. Byl docela v pohodě,“ dodala.

Lenka Falcmanová doprovodila na zkoušky syna Marka. "Syn se na zkoušky připravoval doma i ve škole, teď už záleží také trochu na štěstí,“ řekla. Jitka Voňková dorazila se synem. "Přípravy probíhaly podobně jako asi u většiny dětí. Doučování doma i ve škole. Syn nervózní nebyl, věřím, že zkoušky zvládne,“ řekla.

Asi stovka dětí dorazila na zkoušky na Střední školu informatiky a ekonomie Delta v Pardubicích. Byl mezi nimi i syn Jany Dobruské. "Vojta rád pracuje na počítači, proto jsme zvolili školy se zaměřením na informatiku. Před zkouškami chodil na doučování z matematiky, připravoval se také ve škole a doma,“ řekla.

Meziročně se k jednotné přijímací zkoušce na čtyřleté obory a nástavby přihlásilo asi o 4000 uchazečů více než loni, je jich 94.000. Při započítání zájemců o víceletá gymnázia bude letos podle organizace Cermat jednotnou přijímací zkoušku dělat více než 121.000 uchazečů, zhruba o 5000 víc než loni.

EDUin: Testy přijímacích zkoušek jsou náročnější než povinné učivo na ZŠ

Testy jednotné přijímací zkoušky (JPZ) z matematiky a češtiny jsou podle analytičky neziskové organizace EDUin Lucie Slejškové náročnější, než je povinné minimum stanovené rámcovým vzdělávacím programem. Za přijímací řízení je zodpovědná státní organizace Cermat. Podle její mluvčí Jany Patákové testy z rámcového vzdělávacího programu vychází, musí být však těžké, aby mohly uchazeče rozřadit.

"Testy jsou postaveny do značné míry znalostně a pracují s konkrétním učivem, které je ale v RVP ZV (Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání, pozn. ČTK) nepovinné, jen doporučené. Neznamená to, že v testech nenajdeme ověřování některých dovedností, ale i v tom případě jsou testové úlohy někdy značně náročné a opakovaně jsou kritizovány za to, že netestují povinný základ z RVP ZV,“ uvedla Slejšková.

"My opravdu vycházíme z rámcového vzdělávacího programu a není tam nic navíc,“ řekla Patáková. Testy podle ní nejsou těžší než to, co se učí ve školách, ale jsou těžké, aby dokázaly děti rozřadit. Na víceletá gymnázia jsou podle Patákové testy těžší. Ani v těchto testech se podle ní ale neobjevuje učivo, které žáci neprobírají ve škole. V testech jsou podle ní často logické úlohy či porozumění textu.

Potřeba rozřadit uchazeče je podle odborníků daná do značné míry i nedostatečnými kapacitami všeobecně zaměřených škol, jako jsou například gymnázia. Podle Daniela Münicha z akademického pracoviště CERGE-EI je zásadní snížit nesoulad mezi nabídkou středních škol a poptávkou uchazečů.

Největší nesoulad mezi kapacitou škol a poptávkou uchazečů je v případě gymnázií, zejména víceletých. Velký převis poptávky je i u některých čtyřletých maturitních oborů, jako je například asistent zubního technika, veterinářství nebo bezpečnostně právní činnost, vyplývá z analýzy ministerstva školství. Nabídku míst na středních školách ve všech formách studia tvoří maturitní obory z asi 67 procent, zbytek jsou obory nematuritní a konzervatoře. Maturitní obory jsou přitom první volbou téměř 80 procent všech uchazečů o střední školy.

Nyní se pracuje na revizi učebních plánů, ke které se můžou zájemci vyjádřit ve veřejné konzultaci do konce května. Pokud se učební plány pro základní školy změní, je podle Slejškové zásadní, aby se podle toho změnily i testy. Revizi vzdělávacích programů představili zástupci ministerstva školství a Národního pedagogického institutu minulý týden.

Vzdělávání by se mělo podle zástupců ministerstva zaměřovat na dovednosti a schopnosti, ustoupit by se mělo od takzvaného encyklopedického přístupu, tedy učení mnoha věcí nazpaměť. Podle nových učebních plánů by školy mohly začít dobrovolně učit v prvních a šestých třídách ZŠ od září 2025, povinně v těchto třídách od září 2027. Pokud se změny v učebních plánech schválí, bude z nich podle Patákové Cermat vycházet. Nová podoba testů by podle ní ale byla aktuální až pro děti, které se budou učit podle revidovaných učebních plánů.

Podle Slejškové je jednoznačně těžší ověřovat u žáků dovednosti a schopnosti než faktické znalosti, takové testy podle ní ale existují. Zmínila například mezinárodní testování žáků PISA. Testy zaměřené na dovednosti bude podle ní muset ministerstvo společně s Cermatem dělat i pro ověřování toho, co žáci zvládají po třetí, páté a deváté třídě ZŠ. "Ruku v ruce s tím by se mělo myslet již na JPZ," uvedla.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 4.05.2024 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je sobota 4. května 2024

Očekáváme v 14:00 21°C

Celá předpověď