Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová označila po schválení migračního balíčku den 10. dubna za „historický“. Na to, jak ho bude hodnotit historie, si budeme muset počkat, ale jak ho den poté hodnotíte vy?
Především myslím, že jsme sice na konci formálního procesu schvalování migračního paktu, ale ještě nebylo řečeno vše. Polsko a Maďarsko daly jasně najevo, že přinejmenším část migračního paktu nebudou respektovat. Jenže migrační pakt není politická deklarace, ale sada právních předpisů. A právo buď platí všude, nebo nikde. Mezitím nic není. Historického na této události mnoho nevidím. Je to jen další ze série legislativních zrůdností, byť rozsahem a povahou důležitých, přicházejících z Evropské unie. Pokud se však proti ní členské státy nevzepřou, může se nakonec stát historickým počinem v tom smyslu, že způsobí zaplavení celé Evropské unie migrací. A to je stav, ze kterého není návratu k civilizaci, kterou naši předkové budovali po staletí.
A lze aspoň migrační balíček brát za „pevný legislativní rámec pro to, jak se vypořádat s migrací a azylem v EU“, jak to nazvala šéfka Evropského parlamentu?
Tam, kde se často argumentuje přínosy, se jedná spíše o přání, které je otcem myšlenky. Jestliže je dnes průměrná délka azylového řízení v italských městech mezi 6 a 12 měsíci, nevím, jestli se schválením migračního paktu jen tak toto řízení zkrátí na 3 měsíce... Ale hlavně, migranty se nedaří vracet, když už se podaří jejich žádost zamítnout. S tím však migrační pakt prakticky nic zásadního nedělá.
Fotogalerie: - Schůze číslo 98
Co považujete za slabiny schváleného dokumentu nebo co mu chybí, aby si s nevítanou migrací poradil?
Slabin je ohromné množství. Celý balík tvoří 1120 stran složitého a místy ne zcela pečlivě připraveného právního textu. Možná už ten rozsah, vágnost a řada formálních nedůsledností jsou rizikem, protože nad výkladem všech nejasností okamžikem schválení přebírají kontrolu soudy, které jsou často aktivistické a kterým za krk dýchají politické neziskovky. To hlavní a prakticky jediné funkční opatření proti migraci je zamezení fyzickému vstupu migrantů na území EU. Tedy reálná obrana vnějších hranic EU. Jenže tou se migrační pakt vůbec nezabývá.
Psali jsme:
No ale podle ministra vnitra Víta Rakušana umožní migrační pakt účinnější ochranu vnějších hranic EU a rychlejší vyhošťování. Může to tak dopadnout, nebo je to ze strany místopředsedy české vlády jen pokus zakamuflovat před veřejností, co ve skutečnosti migrační balíček znamená?
Přesně tak, jde o kamufláž na veřejnost. S ochranou vnějších hranic nemá migrační pakt nic společného. Pokud jde o návraty, ano, migrační pakt stanovuje relativně krátké lhůty na návratová řízení. Razance těchto ustanovení migračního paktu působí impozantně. Jenže když tyto lhůty marně uplynou, přechází návratové řízení do současného, ne příliš úspěšného modelu. Silně pochybuji, že v oblasti návratové politiky se dočkáme nějaké podstatné změny. Klíč totiž leží v součinnosti zemí původu. Ta je ale velmi slabá. A navíc, často ani nevíme, ze které země migrant pochází.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Předseda STAN rovněž tvrdí, že migrační pakt nebude žádnou členskou zemi zavazovat k přijetí migrantů na jejím území. Lze si ten text takto vykládat? Co ten závazek placení za každého nepřijatého migranta? Jaký závěr v této věci podle vás z dokumentu plyne?
O tom jsem sám napsal dostatek textů. Protože jsem se již měl možnost seznámit s protiargumentací Ministerstva vnitra, pracuji nyní na obsáhlejším článku, kde problém s touto novou znalostí znovu popíšu. Budu tam kritický k sobě i k jejich postoji. Mohu snad prozradit, že jednoznačný ten problém není, ani jedním směrem, ale podle mého názoru přetrvává vážné riziko, že k povinnému přerozdělování migrantů na základě migračního paktu nakonec docházet bude. A pochybnosti o takových zásadních věcech měly být vyvráceny předem.
Vyplývá z něčeho v textu migračního paktu, že by Česká republika měla mít výjimku, když do země přijala k půl milionu ukrajinských migrantů a nemusela ani přijímat další migranty, ani za jejich odmítnutí platit? Bude se to vztahovat i do budoucna? Pakt má začít platit za dva roky, když už k nám lidé z Ukrajiny nebudou proudit, nebudeme muset přijímat ty migranty, o kterém v tomto paktu především jde?
Toto byla od července 2023 moje druhá námitka proti migračnímu paktu. Myslím, že dnes už je jasně prokázáno, že v tomto ohledu Vít Rakušan dezinformoval a tedy, že jsem tehdy měl pravdu. Žádná taková výjimka v migračním paktu není. Už i vládní koaliční partneři STAN toto říkají nahlas. V migračním paktu je pouze mechanismus, jak požádat o úlevu z povinnosti plnit závazky v oblasti tzv. povinné solidarity. Počet osob majících tzv. dočasnou ochranu, což jsou Ukrajinci, je jen jedním z více kritérií, které budou vzaty v úvahu. O stejné úlevy bude žádat více států EU. Nelze tedy spoléhat na to, že zrovna nám bude úleva přiznána a už vůbec ne, že bude v plné výši.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
