‚Dost už dohadování o jménu.‘ Pro budoucího eurokomisaře chce česká vláda ekonomické portfolio
- Danuše Nerudová či Jozef Síkela za STAN, Marcel Kolaja za Piráty, Marek Mora za ODS, anebo někdo jiný?
- Výběr kandidáta, kterého vyšle česká vláda do nové Evropské komise, zatím probíhá spíš přes média. Koaliční strany si vyjasňují, kdo z nich na to má právo.
- Nejhlasitěji se o to hlásí někdejší partneři z PirSTAN, tomu přitakává i premiér. Podle informací iROZHLAS.cz a Radiožurnálu ale na toto téma Piráti a Starostové „vážnější jednání“ ještě neměli.
- Ze strany ODS nyní zní, že jsou důležitá portfolia, a ne personálie. A prosazují ekonomickou oblast.
Spor o kompetenci, kdo vlastně má nárok nominovat příštího eurokomisaře, překrývá debata o jménu. Přitom česká vláda se na něm musí shodnout jako celek.
Kurz se otáčí. „Místo personálií pojďme řešit portfolio,“ zní z ODS. Nejsilnější strana v pětikoalici i ústy premiéra Petra Fialy (ODS) říká, že chce primárně vytvořit zázemí pro zisk dobrého portfolia. A nejlépe by ráda ekonomické.
Kdo navrhne dalšího českého eurokomisaře? Podle Richterové kromě STAN také Piráti
Číst článek
Fiala už pro to prý podniká patřičné kroky. „Mou ambicí je mít silné portfolio. Klíčová jednání však přijdou až po evropských volbách,“ zdůrazňuje.
„Potřebujeme vědět, co chceme. Ale zároveň musíme vědět, jestli na tu pozici máme někoho, kdo je schopen ji také získat. Nepochybně to musí být někdo, kdo má s Bruselem nějakou zkušenost, kdo má zkušenost s politikou, kdo není úplně neznámý na evropské úrovni,“ popisuje nutné předpoklady odborník na evropské politiky Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
Zálusk na ekonomiku
I vzhledem k tomu, že dohoda o nominaci na místo českého eurokomisaře není napsaná v koaliční smlouvě, se jí část ODS nechce vzdát. A to navzdory opakovanému vyjádření premiéra a ujišťování, že toto právo jde za Starosty a Piráty.
„Máme se soustředit na to, jaké portfolio získáme pro Českou republiku, a pak k němu najít vhodnou osobu. ODS to nedělá tak, že bychom nejdřív vybrali lidi a pak až k nim portfolio,“ popsal pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
EU zůstává pro Čechy opředená tajemstvím. Nevědí o zastoupení a matou je ‚kryptičtější názvy‘ institucí
Číst článek
„Není nikdo, kdo by univerzálně mohl mít jakékoliv portfolio v Evropské komisi. Není kandidát, který by udělal všechno,“ obhajoval to, proč si myslí, že by se měla vést diskuse nikoliv o jménu, ale právě o zaměření.
Jakožto ministr financí by si přál, aby Česko získalo ekonomické portfolio. „Není jediné, je jich několik, a když se podíváme na složení této nebo minulé Komise, tak i menší státy než Česko měly zajímavá ekonomická portfolia. Nevím, proč se tak podceňujeme. Jsme devátá největší země, takže patříme k těm větším,“ podotkl šéf státní kasy.
Na tento post by mohli občanští demokraté pomýšlet pro bývalého viceguvernéra ČNB a dnes Stanjurova náměstka Marka Moru. „Nevedeme s ním jednání, jestli by to přijal, nebo ne. Marek Mora na takovou práci ale beze sporu má kompetence,“ hájí ministr financí svého člověka. „Pokud kvalitního člověka pošlete do zahraničí, je to vlastně dobře pro všechny.“
Háček: nepřijetí eura
Jenže jak upozorňuje pro iROZHLAS.cz profesor Tomáš Weiss, ne všechna ekonomická portfolia jsou pro Česko dosažitelná. Překážkou může být, že se v tuzemsku dosud neplatí eurem.
Politici raději udržují euroskeptickou rétoriku. Debata o euru je začarovaný kruh, tvrdí ekonom Dědek
Číst článek
„Pokud se bavíme o ekonomickém portfoliu, které se týká třeba vnitřního trhu, tam si myslím, že máme šanci velmi malou, dokud se nestaneme členy eurozóny. Sice to není formální kritérium, ale v praxi je to vcelku jasná věc,“ poukazuje expert na evropská témata.
Záleží ale také na tom, co politici klasifikují jako ekonomické portfolio. „Valná část portfolií se nějakým způsobem týká ekonomiky. Dokážu si tedy představit, že česká vláda může interpretovat jako úspěch i portfolio, které by mělo pouze vedlejším způsobem dopad na ekonomiku,“ uvádí Weiss.
Rozdělení oblastí v příští Komisi se oproti tomu současnému stavu může změnit. Zmiňuje se varianta vzniku postu eurokomisaře pro obranu. Tím by došlo k přeskupení agend, některé se mohou spojit a jiné zase osamostatnit.
Jak jsou portfolia vystavěna teď, je podle profesora Weisse až polovinu z nich možné klasifikovat jako ekonomickou. Kromě vnitřního trhu, hospodářské soutěže, mezinárodního obchodu nebo energetiky by do této škatulky spadala také klimatická politika, doprava či inovace.
‚Gentlemani‘ z PirSTAN
Debatu o nominaci české vlády na post eurokomisaře zatím plní hlavně spory o to, kdo má v rámci pětikoalice nárok svého člověka do Komise poslat.
Toto právo si totiž na základě „podané ruky“ či „gentlemanské dohody“ osobují obě části někdejší jednotné kandidátky PirSTAN.
„Nevýhoda nepsaných gentlemanských dohod je taková, že si ji pamatují jenom ti, kteří ji uzavírali,“ komentoval vicepremiér a šéf hnutí STAN Vít Rakušan.
Pravomoci eurokomisaře
- Evropská komise je vrcholný exekutivní orgán EU.
- Každý členský stát vysílá svého nominanta do sboru Komise, kterou tedy tvoří 27 lidí. Ve funkci ale pak nezastupují národní zájmy, musí konat ve prospěch celé sedmadvacítky.
- Eurokomisaři ve svěřené oblasti – tj. portfoliu, které dostanou předsedou nebo předsedkyní svěřené – navrhují veškerou novou legislativu nebo iniciují změnu stávajících norem. Také zastupují Unii navenek.
- Do toho, jak je složená Evropská komise, vstupuje víc faktorů. Členské státy nominují kandidáty, zvolený předseda nebo předsedkyně Komise ale musí uspokojit i poptávku po proběhnutých eurovolbách.
- Složení komisařského sboru by mělo odpovídat rozdělení sil v Evropském parlamentu. Zásadní je v tomto ohledu totiž také to, z jaké politické frakce příslušný nominant pochází.
Starostové počítají s tím, že nominovat budou oni. Na víkendovém sněmu mluvili o tom, že by na tuto pozici mohli navrhnout Danuši Nerudovou, která vede jejich kandidátku pro červnové volby do Evropského parlamentu. Podle předsedy Rakušana splňuje pro tento post předpoklady.
„Povedeme vyjednávání na národní úrovni, neformální hovory vedeme logicky i v Bruselu s našimi zahraničními partnery. Jméno definitivně padne až po evropských volbách,“ popsal pro Radiožurnál.
Jenže proti jednoznačnému postoji Starostů se vymezují Piráti, kteří se o slovo hlásí také a odvolávají se na to, že nominace náleží také jim. I oni mají svého nominanta – ve stranických primárkách si zvolili Marcela Kolaju, který je taktéž povede z prvního místa do eurovoleb.
Jedno my, druhé oni?
Premiér Fiala se k tématu musel v minulém týdnu znovu vracet. A dal za pravdu oběma stranám. Řekl totiž, že by se nominace měla týkat Starostů nebo Pirátů. Uvedl také, že dle toho, jak tehdy podanou ruku s Rakušanem pochopil, by mělo jít spíše o Starosty. „Počkáme na nominaci a o ní poté rozhodne vláda,“ dodal.
Šéf Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš říká, že takové výroky předsedy vlády je pro něj těžké komentovat. „Pan premiér už několikrát řekl jasně, že to je nominace koalice Pirátů a Starostů. Taková byla i dohoda našich stran. Ale v čase se to mění podle toho, jak se mění narativ STAN,“ komentoval s lehkým úsměvem pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Kdo bude příští český eurokomisař? Na místo si myslí Bek a Kolaja, ve hře jsou i Farský nebo Síkela
Číst článek
„Jsme připraveni v rámci koalice Pirátů a Starostů nabídnout Marcela Kolaju. Vzhledem k budoucímu šéfovi nebo šéfce Evropské komise je výhodnější mít jména dvě a tím i variabilitu kvůli vyjednávání o portfoliích,“ popsal Bartoš. Vláda by podle něj mohla schválit jedno jméno za Piráty a jedno za Starosty.
Mezi portfolii, na které by se Kolaja hodil, zmiňuje Bartoš oblasti vnitřního trhu či digitálních technologií. Pokud by však záleželo čistě na něm, preferoval by prý oblast koheze a evropských fondů.
„Je to třetina evropského rozpočtu a významný prvek pro investice v celém Česku. Kdyby to záleželo jen na mně, tak bych řekl, že vnitřní trh, digitál nebo energetika jsou sice dobré, ale pro Česko bych chtěl kohezi. Je to jedna z nejsilnějších politik, které drží Evropu pohromadě,“ popsal vicepremiér.
Dosud bez jednání
Celý spor mezi Piráty a Starosty o nominaci eurokomisaře se zatím z převážné většiny vede přes média nebo stanoviska na sociálních sítích. Bartoš sám přiznává, že na toto téma ještě vážnější jednání neměli.
Portfolia českých eurokomisařů
Česká republika v minulosti při nominacích eurokomisařů opakovaně usilovala o silné ekonomické portfolio například v oblasti vnitřního trhu nebo mezinárodního obchodu, ještě nikdy se to ale vládám nepodařilo získat. Čeští eurokomisaři zatím vždy dostali do správy spíše „měkkou agendu“ v oblastech justice, sociálních věcech nebo rozšiřování.
- Pavel Telička - zdraví a ochrana spotřebitele
- Vladimír Špidla - zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti
- Štefan Füle - rozšíření a politika sousedství
- Věra Jourová - spravedlnost, ochrana spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví (první mandát); místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost (druhý mandát)
„Měli bychom si sednout a říci si, jaké jsou ohledně nominací na eurokomisaře možnosti. Ještě jsme o tom vážně s kolegy ze STAN nejednali a už se ve veřejném prostoru otočila tři jména: Jan Farský, Danuše Nerudová a Jozef Síkela,“ popsal.
O ministrovi průmyslu Síkelovi jeho stranický šéf Rakušan řekl, že by si jej rád ponechal v domácí politice a dvojka kandidátky Starostů do eurovoleb Jan Farský nebo ministr školství Mikuláš Bek své dřívější ambice na eurokomisaře odvolali.
Kromě piráto-starostenských jmen a již zmíněného náměstka Mory se objevilo i další jméno za ODS, a to bývalého ministra obrany z první vlády Mirka Topolánka (ODS) Jiřího Šedivého, který je dnes ředitelem Evropské obranné agentury.
Šedivý před rokem zmiňoval, že je „vzhledem ke své zkušenosti připravený postavit se pozitivně k jakékoliv budoucí výzvě“ a mluvil o tom, že by si Česko mohlo myslet klidně na funkci vysokého komisaře pro zahraniční a bezpečnostní politiku, který plní funkci de facto ministra zahraniční EU.
Vzhledem k tomu, že česká vláda plánuje mířit na ekonomické portfolio, z výběru ho to spíše diskvalifikuje.
Nakonec ale váhu portfolia určují okolnosti. Třeba u končící eurokomisařky Věry Jourové to v prvním jejím funkčním období byly otázky právního státu v Polsku a Maďarsku, které se přelily i do druhého mandátu. V posledních letech se k tomu přidala i ochrana mediálního prostoru, pravidla pro umělou inteligenci nebo obrana demokracie.
