Hlasatel a moderátor Karel Zajíc se narodil v charakteristickém roce 1968, v dubnu, v městečku Slatiňany. Svou rodnou hroudu ale poměrně velmi brzy opustil, protože už ve 15 letech se vydal do Prahy na konzervatoř, kde studoval herectví. Ostatně, měli to v rodině – tatínek toužil studovat lesní roh a klavír a i maminka měla k umění blízko.

Jeho jméno se nejvíce váže k televiznímu vysílání, kde jako programový hlasatel promlouval k českým divákům po celých deset let.

„Práce v hlasatelně mě moc bavila. Tehdy to bylo trochu něco jiného než teď. Vysílalo se živě, nebylo čtecí zařízení, učili jsme se dlouhé texty – to víte, že ten adrenalin tam byl,“ vzpomíná na ni. Tam se ale dostaneme.

Karlovy začátky v divadle a přechod do televize

Už v době studií na konzervatoři účinkoval v Národním divadle, kde ale spíš dělal „křoví“, jak se říká oněm vedlejším štěkům a roličkám, které ani nejsou vidět. Hrál i v Kolíně, ale po škole nastoupil do kladenského divadla. A právě tam se mu otevřela cesta do televize. K tomu ale stále v divadle hrál, neopustil jeviště a dělal obě práce souběžně.

„Jednou mi zavolal jeden kamarád – dramaturg a řekl mi, že má pro mě kšeft. Vyndal jsem diář a zeptal se, na kdy. A on řekl, že možná na celý život. A tak jsem šel ke konkursu na televizního hlasatele. Čtrnáctého ledna 1989 jsem poprvé hlásil.“

A hlásil deset let. Jenže pak se po něm náhle slehla zem. Po deseti letech v televizi přišel nečekaný obrat. Karel Zajíc musel svou hlasatelskou dráhu ukončit kvůli neobvyklému a bizarnímu důvodu.

V roce 1998, s redesignem aranžmá České televize, mu bylo sděleno, že jeho vzhled se nehodí do nového grafického pojetí televizního studia. „Odcházel jsem v takové té první vlně na konci roku 1998. Tehdy se totiž v televizi měnil design a já mám dodnes schovaný dopis, kde se píše, že se se svým vzhledem nehodím do nového grafického pojetí České televize. Asi jsem neladil a už se jim nelíbil můj obličej,“ vzpomíná.

Tento moment se stal zlomovým nejen v jeho kariéře, ale i v osobním životě.

Definitivní zakotvení v rádiích

Zajíc však z médií nezmizel a jeho hlas stále zní v éteru, nyní především skrze vlny Českého rozhlasu. Ostatně, rádio bylo vždycky jeho láskou, dokonce si na něj i hrál.

„Měl jsem už jako malý kluk takové podivné koníčky. Natáčel jsem si na magnetofon televizní znělky, měl jsem několik pásů znělek a pak jsem si na tu televizi hrál. Někdo holt sbírá známky, někdo si nahrává televizní znělky. A také jsem si hrál na rádio. Měl jsem takový improvizovaný mixážní pult a blbnul jsem."

Zajíc se v rozhlasovém světě zcela našel. Prošel komerčními rádii, jako bylo VOX, Alfa či Blaník, ale nakonec zakotvil ve veřejnoprávním Českém rozhlasu, kde našel své uplatnění. Zde pracuje dodnes.

Věnuje se však nejen moderování a režii, ale také znělkové grafice a analýze vysílání, jak se mu líbilo už v dětství. Tato činnost mu umožňuje zůstat v kontaktu s médii, která ho odjakživa fascinovala. Je poradcem programového ředitele Českého rozhlasu. Ve své funkci se zabývá znělkovou grafikou, připravuje nové znělky pro Český rozhlas 2 - Praha, a analyzuje a monitoruje vysílání.

A jak dnes Karel Zajíc vypadá?

Příběh tohoto hlasatele a moderátora ukazuje, jak mohou nečekané a v jeho případě až komické životní zvraty otevřít nové cesty a příležitosti. Dnes lze Karla Zajíce považovat za veterána české mediální scény.

Na jeho hlasatelské působení zavzpomínejme zde:

Zdroj: Youtube

Zdroje: www.idnes.cz, www.blesk.cz, zivotopis.osobnosti.cz, www.facebook.com