Domů     Medicína
Kam pro nová antibiotika? Třeba do mraveniště
Veronika Tyrková 10.4.2024
FOTO: ETF89 / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Antibiotika jsou názorným dokladem toho, že ani nápad pečlivě okopírovaný od přírody nemusí v rukou člověka fungovat stejně dobře a vytrvale. Účinnost těchto léků už nějakou dobu povážlivě klesá, a tak se hledají náhrady.

Kde? Samozřejmě zase v přírodě. .

Slabiny antibiotik jsou především upozorněním, že bychom měli patenty přírody zkoumat podrobněji a v širších souvislostech. A také brát v úvahu, že mikroorganismy se v boji o místo na Zemi neustále přizpůsobují a zvyšují svou odolnost.

Ztížit jim to můžeme třeba tím, když v léku nepoužijeme jednu antimikrobiální látku, ale směs vícerých. Přesně to dělají afričtí mravenci matabele (Megaponera analis), když léčí své zraněné v nekonečné válce se svým jediným zdrojem potravy – termity.

Léčivé substance, které k tomu účelu produkují, by se mohly stát modelem pro vývoj nových antibiotik.

Mravenčí ošetřovna

Nesmírně důmyslné je přitom nejen složení antibiotické směsi mravenců, ale i celý systém jejich péče o infekční rány. Jak zjistil výzkum biologa Erika Franka z Univerzity Julia Maxmiliana v Würzburgu, který matabele sledoval, v mraveništích existuje oddělení fungující jako skutečná ošetřovna se specializovanými pečovateli.

Boje s termity jsou kruté, zranění si feromonovými signály přivolávají pomoc. A opravdu se jí dočkají – kolona je transportuje zpět do mraveniště, na ošetřovnu. Pokud Pokud mravenčí ošetřovatelé najdou v zranění známky infekce, začnou ze žlázy na zádech uvolňovat sekret se směsí antimikrobiálních látek a tou potírají ránu.

Naděje pro lidské léky

Frankovi a jeho kolegům se také podařilo identifikovat hlavního původce zánětů. Byla jím bakterie Pseudomonas aeruginosa, která je často zodpovědná také za infekce ran u lidí, ale i onemocnění jako zánět močového měchýře nebo středního ucha.

Mravenčí recept na antibiotický lék proti ní by tedy byl velmi užitečný i pro lidstvo. Chemické rozbory ukázaly, že vysoce účinný mravenčí sekret je směs více než stovky jednotlivých látek, z nichž polovina má buď antimikrobiální vlastnosti, nebo urychluje hojení ran.

To představuje několik desítek receptur, z nichž by po důkladnějším výzkumu mohl vzejít nadějný kandidát pro vývoj nových přípravků pro léčbu infekcí způsobených nebezpečnými bakteriemi Pseudomonas, protože část stávajících antibiotik už ztrácí účinnost.

Více se dočtete v čísle 4/2024.

Autorka: Kateřina Pavelcová

Související články
Sociálními sítěmi se jako lavina šíří nový gastronomický „trend“. V jeho rámci lidé bez odborného vzdělání radí Američanům, aby konzumovali syrové kravské mléko. Údajně by totiž právě takto měli získat protilátky proti ptačí chřipce, která by za oceánem mohla získat pandemický potenciál. K výraznému nárůstu konzumace syrového, neboli nepasterizovaného mléka, došlo v USA již v […]
Dle výsledků deset let trvajícího výzkumu, který prováděl vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, jsou mladí dospělí ve věku od 18 do 30 let vystaveni řadě společenských aspektů, které mají negativní důsledky na jejich duševní zdraví. „Náš výzkum je unikátní v tom, že jako jediní v […]
Rakovina je považována za nemoc spojenou s vyšší věkem, přesto však v posledních letech přibývá případů rakoviny i u mladých lidí mezi 18 a 49 lety věku. Odborníci napříč specializacemi se snaží přijít na to, co je příčinou tohoto nárůstu a jak se tyto případy rakoviny s časným nástupem liší od těch „klasických“. Statistiky rakoviny […]
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz