Jarní kúra
Podle známé bylinkářky Marie Treben se pampeliška výborně hodí pro očistnou jarní kúru, protože pomáhá odstranit z těla toxiny. Nejčastěji se doporučuje jako podpora funkce jater, žlučníku, žaludku a slinivky. Hrst mladých lístků, květů i dobře očištěného kořene můžete zalít horkou vodou, nechat 10 minut louhovat a dva týdny popíjet 2 šálky denně. Ideálně ráno a kolem poledne, ne navečer, pampeliška je silně močopudná. Co se týká lístků, výborně se hodí i do jarních salátů, trhejte jen ty mladé a v místech dál od stříkaných polí a měst. Lístky pampelišky obsahují vitamíny A, B, C a D, betakaroten, křemík, draslík, vápník a železo.
Síla kořenu
Kořen pampelišky, podobně jako její další části, pomáhá zbavovat tělo nežádoucích látek, snižuje hladinu cukru, cholesterolu a krevního tlaku. Pro vyznavače alternativních druhů kávy je zajímavou volbou káva z praženého kořene pampelišky, mimochodem kořenové systémy této rostliny, které půdu optimálně kypří, se dostávají až do hloubky 2 metrů. Pražený kořen sice neobsahuje žádný kofein, ale podmaní si vás příjemně nasládlou vůní a nahořklou praženou chutí. Kořen můžete ochutnat i čerstvý, stačí ho jen pečlivě vydrbat od hlíny, dá se jíst za syrova. V blízkosti kořenů se rády shlukují žížaly, přitahuje je totiž pro rostlinu typická mléčná lepivá tekutina.
Pampeliškové mléko
Bělavé ‚mléko‘, která teče ze stvolů pampelišky, vám na kůži udělá tmavé skvrny, které se těžko smývají a z oblečení ho jen tak nevyperete, nicméně po staletí se tyhle ‚slzy pampelišky‘ doporučují jako lék na bradavice a kuří oka. Ty se s ním 2–3× denně potírají a po nějaké době samy odpadnou. A chcete-li si na jaře pročistit játra, ledviny i žlučník, můžete kromě pitné kúry jíst denně 5–10 pampeliškových stvolů po dobu 3 týdnů. Nenechte se odradit hořkou chutí, právě tu naše tělo na jaře při procesu očištění totiž potřebuje. Stačí si stvoly nakrájet na kolečka a posypat si s nimi třeba namazaný chleba, polévku nebo jakékoliv jídlo, které byste si ozdobili pažitkou nebo petrželkou. Stvoly jsou podle bylinkářky Marie Treben vhodné i pro diabetiky – snižují hladinu cukru v krvi.
Tuzemský žen-šen
Druhů, poddruhů a typů pampelišky roste jen v Evropě kolem tisícovky. Mezi ty nejznámější patří pampeliška smetánka, pampeliška křídlatá nebo smetánka lékařská. Lidově se žlutě kvetoucí rostlině říkává také mlíčňák, pampelík, slunéčko, hadí mlíčí, husí kap, kačinec nebo lucerna. Když jeden ze zakladatelů makrobiotiky, japonský lékař George Ohsawa, spatřil v Evropě louku plnou rozkvetlých pampelišek, prozkoumal jejich léčivou sílu a prohlásil, že tam, kde roste tato úžasná rostlina, není třeba dovážet z dálek ženšen jako posilující lék. A tak se díky němu pampeliška dostala nejen do makrobiotických kruhů a vysloužila si titul jedné z nejpozitivnějších divokých potravin pro lidi západního světa.
Lahodný med
Z pampeliškových květů se také připravuje med, který funguje jako lék na angínu či bolení v krku. 150 velkých rozkvetlých květů pampelišky dejte do hrnce, zalijte 0,5 litrem vody a vařte 10 minut. Sporák vypněte, do hrnce přidejte 1 rozkrájený citron (nejlépe v bio kvalitě, kdy není chemicky ošetřovaná kúra) a nechte vše louhovat 24 hodin. Poté sceďte obsah hrnce přes plátno nebo utěrku, všechnu šťávu se snažte vymačkat. Přidejte 0,5 kg cukru a vařte do požadované hustoty (0,5 - 3 hodiny). Plňte ho horkých sklenic a hned zavíčkujte.
Čaj z květů i listů
Když sníte v salátu najemno nakrájené pampeliškové lístky a zbydou vám květy nebo poupata, můžete si z nich udělat čaj. Odstraňte zelené ‚kalíšky‘ květů, čaj bude pak jemnější. Květy louhujte 5-10 minut. Pampeliškový čaj je podle autorky knihy Rytmus roku a bio kuchařky Hanky Zemanové vhodný hlavně na játra i žlučník, dobře proplachuje močové cesty a pomáhá při zánětech kloubů. Autorka knihy Bylinkové terapie, Monika Golasovská, zase upozorňuje, že nálev z téhle léčivky podporuje nedostatečnou činnost vaječníků a zdravý menstruační cyklus.
Pravidla sušení
Během dubna a začátkem května se dají nasušit listy i květy pampelišek do různých čajových směsí, nebo se mohou nadrcené přidávat do (pod)zimních polévek jako vizuální i chuťové zpestření plné vitamínů a minerálů. Rostlinku sušte nejlépe v síti na bylinky volně na vzduchu a uskladněte ji až ve chvíli, kdy začne ‚šustit‘ a rozpadá se vám v ruce. Ideální na uskladnění jsou skleněné láhve uložené mimo dosah UV záření.
Zdroj: časopis Glanc, Hana Zemanová - autorka bio kuchařek, Maria Treben - bylinkářka, Monika Golasovská, bylinkářka a autorka knih
