Den Romů a českoslovenští Romové na prvním světovém kongresu v roce 1971
Na první Světový kongres Romů, který se uskutečnil v Orpingtonu, u Londýna ve dnech 7. -12 . 1971, přijela také romská delegace z Československa: Antonín Daniel, Tomáš Holomek a Ladislav Demeter jako zástupci Svazu Cikánů-Romů. Kongresu se zúčastnil také Ján Cibuľa, romský lékař a politický aktivista, v té době už v exilu ve Švýcarsku. Setkání se zúčastnila také etnografka Eva Davidová. Kvůli nemoci nemohl přijet Miroslav Holomek, z technických důvodů neodjel též šestičlenný hudební soubor bratří Horváthů z Brna, který měl reprezentovat na festivalu romskou kulturu z ČSR. Cílem kongresu bylo jednání o společenském postavení Romů v různých zemích, výměna a srovnání zkušeností, spolupráce s politickými a státními orgány, návrh na spolupráci s organizací UNESCO.
Grattan Puxon jako jeden z hlavních organizátorů prvního kongresu zpětně konstatuje, že kongres byl poznamenán špatným postavením Romů v Evropě spojený s tvrdou diskriminací a rasistickými útoky. Současně dodává, že: „Pro dnešní aktivisty romského hnutí (tehdy pojem “aktivista” téměř neexistoval) je kongres zatím největším happeningem.“
Součástí programu bylo jednání delegátů rozdělených do jednotlivých komisí, dále jednodenní exkurze do Birminghamu, kde romští delegáti zorganizovali pietní akt na památku tří dětských obětí žhářského útoku na místní karavan. Závěrečný program uzavřel hudební festival v Heamstead, kde vystoupili romští hudebníci z Maďarska, Francie či Anglie, vystoupil také taneční divadelní soubor Romen z Moskvy. Výtěžek z festivalu byl věnován na sbírkový fond uhořelých dětí v Birminghamu. Na festivalu byla odehrána píseň Gelem, gelem, která se stala romskou hymnou.
Dne 8. 4. se romští delegáti z Anglie, Francie, Německa, Španělska, ČSR a dalších zemí rozdělili do několika komisí.
Sociální komise živě diskutovala rozdílné postavení Romů v socialistických státech a ve státech kapitalistických, ve školní komisi se kritizoval mj. systém výuky romských dětí v Anglii, tzv. „Karavan-School“.
V komisi společensko-právní pro odškodnění obětí nacismu za 2. světové války se účastníci zabývali především otázkou odškodnění obětí nacismu, přičemž Tomáš Holomek, jako člen této komise hovořil o odškodnění českých Romů za přispění Svazu protifašistických bojovníků.
Kulturní komisi vedl český delegát Ladislav Demeter. Účastníci se shodli na tom, že Romové sdílejí společné kulturní prvky, ale současně jsou ovlivňováni kulturou národů a zemí, ve kterých žijí. Zároveň ale bylo konstatováno, že i sami Romové pozitivně ovlivňovali kulturu těchto národů, vedle hudební kultury také například slovesnou tvorbu (V. Hugo, A.S. Puškin, K.H. Mácha, B. Němcová a další).
Účastníci se shodli na tom, že je důležité usilovat ve všech zemích o jednotné označení Rom, a dále o podporu romštiny – sbírat a zapisovat v romštině pohádky, legendy, poezii, dramatická díla. Také pořádat každoroční přehlídky romských souborů, putovní výstavu romské publicistiky, fotografie a uměleckých děl.
Delegáti jednotlivých zemí definovali na prvním Světovém kongresu Romů čtyři zásadní oblasti k dalšímu řešení: sociální problémy Romů, výchova a výuka romských dětí, kulturní oblast spojená s vývojem a podporou romštiny a otázka odškodnění Romů vězněných v koncentračních táborech.
Po kongresu byla navázána spolupráce s UNICEF a založena Mezinárodní romská unie (Romani International Union).
Prameny:
Románo ľil 1971/3; RomaArchive; Databáze Svědectví Romů a Sintů, Romano Džaniben
