Na jaře roku 1944, tedy před 80 lety, začalo několik vězňů v koncentračním táboře Osvětim plánovat útek. Povedlo se jim to 7. dubna toho roku a vzápětí informovali veřejnost o hrůzách, které v nacistickém vyhlazovacím táboře prožili. Uprchlí vězni byli Slováci, jmenovali se Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler.
Starší z uprchlých vězňů, Alfréd Wetzler, pocházel z Trnavy, kde se dne 10. května 1918 narodil do chudé dělnické rodiny. Také on sám pracoval na dělnické pozici v trnavské cihelně. Za druhé světové války se zapojil do sabotáží proti nacistům, za což byl v roce 1941 odsouzen a uvězněn na několik měsíců. O rok později ho deportovali do koncentračního tábora v Osvětimi. Zde ihned poznal na vlastní kůži hrůzy, které se zde odehrávaly, a pochopil, že zde lidé masově umírají. Nacisté mu totiž v táboře dali za úkol nosit a odklízet mrtvoly. Později dostal Wetzler práci v márnici nebo jako písař.
Rudolf Vrba se narodil jako Walter Rosenberg (teprve později se nechal přejmenovat) dne 11. září 1924 v Topolčanech do židovské rodiny. Během druhé světové války studoval na gymnáziu v Bratislavě, odkud byl ovšem jako Žid vyloučen a musel se živit jako dělník. I na prosté dělnické profesi pociťoval časté znevýhodňování pro svůj původ – bral nižší plat než ostatní a dostával náročnější pracovní úkoly. Po práci se Vrba ještě po nocích tajně doma sám vzdělával, rozšiřoval zejména své znalosti cizích jazyků. Na jaře roku 1942, to mu bylo sedmnáct let, se pokusil ze Slovenska utéct do Anglie, kde se hodlal začlenit do československé odbojové armády. Na útěku ho však zadrželi na hranicích s Maďarskem. Poté putoval po několika koncentračních táborech, až nakonec v červnu 1942 skončil v Osvětimi. Stejně jako Wetzler, také Vrba zde ihned přišel do kontaktu se smrtí: měl spalovat mrtvoly a kopat pro ně hroby. Poté pracoval ve skladu nebo vykonával stavební práce.
V roce 1943 se oba muži v koncentračním táboře setkali. Znali se ovšem již z dřívějška. Wetzler i Vrba se tehdy zapojili do jedné z odbojových skupin vznikajících v táboře a začali plánovat útěk z hrůzného místa. Jejich cílem nebylo pouze dostat se na svobodu, ale také o zvěrstvech odehrávajících se v nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborech informovat veřejnost a tím ji vyburcovat k masivním zásahům proti nacistickému režimu a k osvobození nevinných vězňů.
Nakonec se jim skutečně utéct podařilo, a to počátkem dubna 1944. Několik týdnů pak opatrně přebíhali Polskem, až na konci měsíce došli do Žiliny. Zde se dostavili k místní židovské radě, které vypověděli o hrůzách prožitých a spatřených ve vyhlazovacím táboře. Jejich výpověď byla zaznamenána na několik desítek stran jako „Zpráva Vrby a Wetzlera o německých vyhlazovacích táborech Osvětim a Březinka“, a později se stala jedním z nejvýznamnějších pramenů dokládajících situaci v koncentračních táborech.
Zpráva se brzy dostala i ke spojencům na západě, kteří se díky ní poprvé podrobně seznámili s hrůzami v nacistických táborech. Uprchlí vězni v ní popisovali vyhlazovací tábor v Osvětimi jako skutečnou továrnu na smrt, kde umíraly tisíce nevinných lidí. Dále podali informace o podobě i fungování tábora nebo o počtu vězněných či zemřelých. Zpráva byla (v upravené verzi a bez uvedení jmen) uveřejněna v médiích v létě a na podzim roku 1944. Skutečně pobídla západní mocnosti nebo třeba papeže k veřejným odporům proti dalším deportacích do koncentračních táborů, a tak se zachránily tisíce životů.
Alfréd Wetzler se po skončení války živil jako redaktor nebo dělník v Bratislavě, později se uplatnil v obchodním odvětví. Ke konci života se potýkal s řadou zdravotních potíží, které jistě pramenily i v letech strávených v koncentračním táboře. Zemřel dne 8. února 1988 ve věku nedožitých 70 let.
Rudolf Vrba po válce začal znovu studovat a později působil jako profesor farmakologie na univerzitě v Kanadě. V roce 1958 totiž odešel z Československa kvůli dalšímu totalitnímu režimu, tomu komunistickému. Pracoval v Kanadě ve výzkumných týmech zabývajících se léčbou diabetu nebo rakoviny. Zemřel v kanadském Vancouveru na konci března roku 2006, bylo mu 81 let.
1. května 2024 13:10
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Související
Skandál v Osvětimi. Muzeum se ohradilo proti knize, jejíž autor se vžívá do Mengeleho
Nejmladšímu chlapci při transportu Romů do Osvětimi bylo sedm dní
Osvětim , Koncentrační tábory , nacisté , historie , II. světová válka
Aktuálně se děje
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
včera
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
včera
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
včera
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
včera
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
včera
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
Podle vysokého představitele obrany USA vstoupil ruský vojenský personál na leteckou základnu v Nigeru, kde jsou umístěny americké jednotky. Tento krok následuje po rozhodnutí nigerské junty zbavit se americké síly.
Zdroj: Julie Jarošová