Cyklista Vacek jede ikonické Paříž-Roubaix. ‚Je to extrémně nevyzpytatelné, ale výkonnost mám,‘ říká
Paříž-Roubaix je jedním z nejslavnějších, ale i nejtěžších jednodenních závodů světa. Ne nadarmo se mu přezdívá peklo severu. V neděli ho podruhé v kariéře pojede také český cyklista Mathias Vacek. Jednadvacetiletý úřadující český mistr v silničním závodě bude k ruce kolegům z týmu Lidl-Trek Madsi Pedersenovi a Jonathanovi Milanovi.
„Pojedu v pozici pomocníka, ale zrovna na Paříž-Roubaix je strašně složité dopředu predikovat, jak se závod vyvine. Budu se snažit naskočit do úniku, případně zachytit úniky, abychom jako tým neměli v závěru problémy a hlavně pomáhat Madsovi a Jonathanovi,“ říká o své pozici v týmu Vacek.
Hvězdní cyklisté Vingegaard, Evenepoel a Roglić spadli na závodě Kolem Baskicka. Vacek získal třetí místo
Číst článek
Jednadvacetiletý cyklista bude moct v téměř 260 kilometrovém závodě těžit ze zkušeností z minulého roku. „Vím, že se už v prvních úsecích se může začít dělit balík, protože lidi začínají odpadat i kvůli defektu nebo jiným technickým problémům,“ komentuje Vacek.
„Člověk si může myslet, že je poslední, ale dost možná je hodně vpředu a ani to neví, protože je nemožné vědět, co se děje před ním a za ním. Je to extrémně nevyzpytatelné a jde o to se nevzdat mentálně a protrpět nesmírně těžký závod. Člověk musí na sto procent věřit sobě, týmu a materiálu,“ pokračuje.
Příprava na kostky
Klíčové jsou tradičně úseky na kostkách, kterých bude letos v závodě 29. „Na kostky se dá připravit, protože před Paříž-Roubaix je dost závodů na kostkách, kde si člověk může vyzkoušet formu a vidí, jak je na tom konkurence. Nejdůležitější je se připravit mentálně, protože je to strašně dlouhý závod. Prostě jet, i když na tom člověk není dobře, protože dojet do cíle je úspěch,“ vysvětluje jeden ze dvou Čechů na startu závodu. Tím druhým bude Pavel Bittner v trikotu týmu DSM.
Vzhledem k nástrahám na trati, nevyzpytatelnému počasí a častým pádům, které Paříž-Roubaix doprovází, si Vacek uvědomuje, že bez zkušeností a štěstí nelze uspět.
„Chci do toho dát všechno a co nejvíce pomoc týmovým kolegům, ale moc dobře vím, že musíme mít i štěstí. Výkonnost mám, takže snad půjde všechno podle plánu, nicméně na klasice se může stát cokoliv a předem stanovená taktika se může rázem úplně změnit,“ uzavírá Mathias Vacek.
