Inspirace

Jaká je typická koupelna na Islandu?

Od   | 

Přemýšlel jsem o tvé otázce a asi nejvýstižnější odpověď je ‚malá‘,“ říká Ingibergur Thor Ólafarson. Jak mě napadlo psát o koupelnách na Islandu, kdo je Ingi a kde jsem k němu přišla? Za všechno může sopka, vážení. A ačkoliv se se tentokrát jedná o historku s příchutí spíš hořkosladkou, jako věčná optimistka doufám, že nakonec přinese i nějaké to dobro.

Část první – koupelny

Černé armatury a doplňky ovládají koupelnový segment napříč všemi zeměmi. Zdroj: I. T. Ólafarson

„Koupelny na Islandu jsou také teplé a útulné,“ dodává pak ještě po chvilce. Podotýkám, že takové fotky mi úplně neposlal, ale hned se dostaneme k tématu vytápění a vy pochopíte, že teplé prostě být musí v každém případě. Když jsem si totiž začala prohlížet zaslané materiály, hned na jedné z prvních fotografií jsem objevila nějaké vývody v prostoru sprchového koutu. Co už jsem nedomyslela, byla otázka, zda používají koupelnové radiátory na kombinované topení. V Grindavíku nic jako elektrické vytápění neexistuje – teplá voda se do domů přivádí z geotermální elektrárny severně od města. V Grindavíku se prý můžete sprchovat i 12 hodin v kuse. A o tom, jak moc Ingimu má otázka přišla hloupá, svědčí jeho dovětek: „Ale musíš si tu vodu samozřejmě smíchat se studenou, jinak se opaříš.“ „Teplá voda nestojí na Islandu nic oproti jiným zemím. A třeba nabíjení Tesly doma mne stojí okolo 7-8 dolarů, protože elektřinu získáváme z vodních zdrojů – řek a vodopádů. Všechno ostatní je tu ale drahé.“

Inkriminované vývody, které mne stály čest i hrdost – profesionální. Zdroj: Ingibergur Thor Ólafarson

Co se týká segmentu koupelen, zařizovací předměty typu Starck od Duravitu stojí plus mínus stejně jako u nás, protože malý průzkum jsem si samozřejmě udělala. Koupelny designové, které jsem viděla na instagramu, se od těch „našich“ příliš neliší. Viděla jsem armatury Vola nebo Gessi, výše zmiňovanou sanitu od designéra Philippa Starcka, kuchyňské ostrůvky obložené velkoformátovou keramikou od firem, které se běžně používají i tady. Nic z toho jsem sem ale dávat nechtěla. Protože jediné, co vám na těchto fotografiích koupelen bude známé, jsou ovládací destičky na WC (Grohe a Tece), a přišla mi škoda tu autenticitu s čímkoliv míchat. 

Ovládací tlačítko Grohe Arena Cosmopolitan Zdroj: I. T. Ólafarson

S čím obecně nakládají velice opatrně a s rozmyslem, je denní světlo, a pakliže je jen trochu možnost ho do koupelny vpustit, udělají to. Dále si povšimněte, že na jediné fotce nenajdete umyvadlo bez skříňky. A ve valné většině případů se jedná o umyvadla pultová, zasazená do desky.

Denního světla není nikdy dost – obzvláště na Islandu. Zdroj: I. T. Ólafarson

K umyvadlům v žádné z koupelen nechybí skříňky. Zdroj: I. T. Ólafarson

Až budete ale brouzdat na internetu, zkuste se podívat na italskou keramičku Terratinta Group – jedná se o ručně vyráběné obklady a dlažby a jsou jedním slovem nádherné. Tu jsem objevila právě díky tomuto textu, protože designéři na Islandu už tuhle keramičku objevili dávno. A slibuji vám, že do roka a do dne vám přinesu článek nový, mnohem obsáhlejší a detailnější, protože se tam na ty koupelny pojedu podívat osobně. A proč jsem o více informací nepožádala Ingiho? Protože….

 

Jaký koupelnový radiátor vybrat a proč?

 

Část druhá – kdo je Ingi?

Ingibergur Thor Ólafarson je fotograf z Grindavíku, rybářského města na poloostrově Reykjanes, které muselo být v prosinci loňského roku evakuováno z důvodu erupce sopky Svartsengi, a fotí mimo jiné nemovitosti. Jednoho dne tak slovo dalo slovo a nápad byl na světě. A ano, žádná z cest není tolik dlážděna dobrými skutky jako ta do pekel.

Síla přírody – krásná a děsivá zároveň. Zdroj: I. T. Ólafarson

Čím déle jsem totiž osudy obyvatel tohoto městečka sledovala, tím větším utrpením se pro mne tenhle text stával. Jak mnozí víte, mám jazyk (v tomto případě klávesnici) často rychlejší než myšlenku, a tak můj původní úmysl přivést ho na jiné myšlenky mne ihned vytrestal. Průrva, která se v Grindavíku utvořila, končí jen pár desítek metrů od jeho domu. Poslední erupce se chová zcela jinak než ty předchozí, a i když pomalu slábne, stále ještě nekončí. Grindavík je nyní osiřelé město, kam se lidé hned tak nevrátí.

K 28.03. 2024 se 546 majitelů domů z Grindavíku obrátilo na Porkatla, speciálně vytvořenou realitní společnost (financovanou vládou, fondem pro katastrofy a úvěrovými institucemi), aby od nich odkoupila jejich nemovitost. Domů způsobilých k prodeji je celkem 960. Že se domy nevykupují za jejich tržní hodnotu asi dodávat netřeba.

Problémem v Grindavíku není to, co vidět je, ale to, co se po erupci stalo pod zemí. Erupce způsobila obrovské zemní deformace a během několika hodin se vytvořily trhliny, dutiny a dokonce i kompletní jeskynní systémy. Zdroj: I. T. Ólafarson

A věc, která mne opravdu hodně zarazila, byla reakce zbytku světa. Že jste žádnou nezaznamenali? Velmi správně, žádná reakce se totiž nekonala. Kdyby se tohle stalo kdekoliv jinde v zemích třetího světa, byla by nepochybně vyhlášena přírodní katastrofa a následovala pomoc, ať už v jakékoliv formě. Obzvláště my, Češi, na sebe můžeme být v tomto směru hrdí, protože pomáháme opravdu soustavně a všem. A jistě by spousta z nás pomohla i obyvatelům Grindavíku, kdyby se jejich přírodní katastrofou někdo začal zabývat. Ale nezačal. A znáte-li někdo odpověď na tuhle (nevyřčenou) otázku, budu ráda za odpověď. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že když je někdy nejhůř, tak se člověk opravdu hodně nasměje. Ano, čtete dobře. Ingiho celý příběh si můžete přečíst na jeho instagramovém profilu ve výběrech nebo na odkazu, který přikládám na konci.

Sopka, úplněk a polární záře. Zdroj: I. T. Ólafarson

Část třetí – je bezpečné cestovat na Island?

Rozhodně ano. Nerušte své plány, nerušte své cesty. Není se čeho bát. Ubezpečují o tom denně nejen islandští novináři a fotografové, ale také Dr. Matthew Roberts, výkonný ředitel islandského meteorologického úřadu. Více informací naleznete jak na jejich stránkách, tak na stránkách VisiteIceland.com. Jen, prosím, nejezděte do Grindavíku – město je uzavřené, dostanete se tam jen se speciálním povolením pro novináře, průvodcem a plynovou maskou. Krom toho, že vám ušetřím zbytečnou cestu, vím jistě, že je to velice nepříjemné i pro obyvatele Grindavíku samotné. Nikdo si nechce připadat jako atrakce, obzvláště když se vám právě rozpadl život pod rukama.

Zdroj: I. T. Ólafarson

Jen hrstka nejbližších ví, že v životě jsem vždycky chtěla vidět dvě věci – sopku a tornádo. Tou sopkou už si ale nejsem tak jistá. Na druhou stranu pohled na sopku, polární záři a Měsíc v úplňku je něco, o co bych vás rozhodně ochudit neměla. A především nechtěla. A na konec by mělo přijít to slibované dobro. A na konec přijde, jsem o tom pevně přesvědčená. Až bude konec.

Některé výjevy jsou až surrealistické. Zdroj: I. T. Ólafarson

Poděkování

Ingimu – za fotografie, za laskavost a za to, že se se mnou podělil o svůj příběh, i když to muselo být těžké. Slibuji, že si nikdy nezapomenu míchat horkou vodu se studenou!
Kontakt: https://www.instagram.com/ingib.thor/?igsh=MTd3NzZoNmYzOXlsdQ%3D%3D

Mé kamarádce Míše. Michaela Zeissová pro mne tenhle text přeložila do angličtiny a je to nejen skvělá učitelka tohoto jazyka, ale také soudní tlumočnice a překladatelka. Neváhejte se na ni kdykoliv obrátit.
Kontakt: michaela.zeissova@seznam.cz

Jeroen Van Nieuwenhove – Belgičan žijící na Islandu, milovník sopek a fotograf, díky jehož kanálu Volcanic Activity in Iceland na instagramu jsem byla (a stále jsem) perfektně v obraze a opravdu smekám před jeho vysoce profesionální prací. A samozřejmě i jeho doporučuji sledovat nebo se třeba přihlásit do jeho kurzu focení dronem.
Kontakt: https://www.instagram.com/jvn.photo/?igsh=MWJpMHptM2UwYWN5dA%3D%3D

A Kubíkovi!

PS – Je-li Ingi typickým představitelem mužské populace na Islandu, je čas začít přemýšlet o životě na ostrově, dámy….

Zdroj: Ingibergur Thor Ólafarson

Fotogalerie:

 

 

You must be logged in to post a comment Login