RECENZE: Kateřina Surmanová, Zvedá se vítr

Hodonínská rodačka, novinářka a spisovatelka, toho času žijící v matičce stověžaté, loni čtenáře uhranula svým velmi povedeným románem oscilujícím mezi hororem a thrillerem a s hrůzu nahánějícím názvem Šepot z lesa. Ten jsem si nechala ujít, ale po přečtení autorčina druhého počinu jsem zjistila, že si nutně potřebuju doplnit vzdělání, protože Surmanová se stala mou novou oblíbenou českou spisovatelkou.

Zvedá se vítr. S bouří přichází smrt. Tak zní celý název tajuplného hororu z našich luhů a hájů. Děj se odehrává v místech, které autorka velmi dobře zná, v jejím rodném Hodoníně, a na textu jde zatraceně dobře vidět nejen lokální znalosti Surmanové, ale i mentalita jeho obyvatel. City, vážící se k tolik známému městu, tu nejsou jen láskyplné, ale odráží celou paletu emocí. A právě s emocemi umí autorka velmi dobře pracovat.

Ale zpět k ději, ten je základem každého dobrého příběhu. Román Zvedá se vítr v sobě umně mísí až mystický horor s lehkým fantastickým prvkem a detektivní pátrání pojaté tak trochu v kingovském stylu. Mistru děsivého pera a jeho kultovního románu To se blíží hlavně díky čtveřici kamarádů, jež v Hodoníně nalezne mrtvolu dívky. Krásné dívky, jíž dají přízvisko Sněhurka. Rozjíždí se pátrání, v němž však netradičně hraje prim Filip, jeden z chlapců z dětské party, který má zvláštní nadání. Dokáže totiž mluvit s duchy a rozpoznávat blížící se znamení příchodu něčeho zlého. Záhy policie zatkne viníka. Vše se zdá na správné cestě a město si vydechne ze sevření hrůzy. Něco se však blíží… Autorka první linii vypravování zasadila do roku 1997, kdy Moravu pustošily katastrofální povodně. S další přírodní pohromou je spjata druhá linie vypravování, odehrávající se na stejném místě o více než dvacet let později, kdy se na jih Moravy řítí nemilosrdné tornádo.

Obě dvě časové roviny se navzájem prolínají, což může nedbalého čtenáře zpočátku zmást. Mně se však střípkovitost popsaných událostí líbila, udržovala mě ve střehu a napětí. Spolu s tornádem se totiž na Hodonín řítí staré křivdy, traumata a bolesti, přicházejí příběhy dávno odvanuté a touží být dořečené. Autorce se na 276 stranách podařilo vytvořit konzistentní příběh pracující nejen se dvěma hlavními liniemi vypravování, ale i se spletí drobných mikropříběhů, jež se v závěrečném, takřka až fatalistickém konci spojí dohromady.
Dávné události, neuzavřené vztahy, staré bolestné šrámy a prohrané bitvy tu tvoří působivou mozaiku k vyšetřování závažného zločinu, který však i přes přiznání zdánlivého viníka zůstal nepotrestán. To vše se děje na pozadí řádících živlů, ať už se jedná o zuřící vodu, či běsnící vichr. Surmanová výborně zachází s detaily, umí velice zdařile imitovat mentalitu obyvatel kraje svého dětství, ale její největší síla tkví v popisech a v práci s jazykem.
Ten je až nebývale zdobný, obtěžkaný nečekanými spojeními a metaforami, až mi mnohdy styl vyprávění přišel jako báseň v próze. Jazyková vytříbenost a práce s imaginací, znalost zdejších obyvatel a místopisu spolu s napínavou detektivní linkou dělají ze Zvedá se vítr opravdu jedinečný román. Román psaný bohatým jazykem, jež však v intencích daného příběhu působí zcela přirozeně a plyne jako voda.

Jediné, co mi v jedné linii vypravování trochu drhlo, bylo až přespříliš nucené chování otce jedné z hlavních postav, jež pod vlivem mnoha dezinformací působilo až parodicky. Tady by dle mého čistě subjektivního dojmu stačilo jen trochu ubrat a vedlejší figurka by působila více uvěřitelným dojmem. Ale možná to tak skutečně bylo a možná někde u Hodonína žije mustr, podle něhož autorka danou osobu napsala. A ještě jedna drobnost mě iritovala. Byly to situace, v nichž si dospělý přikleká ke dvanáctiletému dítěti, aby mu viděl do očí. Mám jedno dvanáctileté dítě a když k němu přikleknu, do očí mu rozhodně nekoukám. Toto je ovšem drobnost, nad níž jen lehce nazdvihnu obočí, která však nenarušuje příběh samotný.

Nezbývá, než říci na závěr, že se těším, až si přečtu autorčin debut, protože Zvedá se vítr mě uhranul. Pokud máte rádi velkolepé příběhy, detektivní linku vyprávění, bohatou imaginaci a nevadí vám barvitá a místy až básnická práce s jazykem, určitě nebudete zklamaní.

Zvedá se vítr
Autorka: Kateřina Surmanová
Nakladatelství:  Kalibr
1. vydání originálu: 2023
Počet stran: 280
Jazyk vydání: český
Vazba knihy: měkká / brožovaná
Formát: kniha
ISBN: 978-80-242-9234-2