Frakování v Beskydech? Tady se už někdo definitivně zbláznil
Radek KubalaStátní podnik Diamo chce na Frenštátsku v podhůří Beskyd těžit plyn. Jednou ze zvažovaných metod je také hydraulické štěpení, které způsobuje ohromnou míru devastace. Místní občané jsou proti.
Jako jeden z mála lidí v České republice jsem měl to štěstí, že jsem vyrůstal s výhledem na Lysou horu. Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd uvozuje jedno krásné tuzemské pohoří, které jsem prošel křížem krážem a ke kterému tak mám výjimečný vztah. O to víc mě zasáhla zpráva, že v podhůří Beskyd zvažuje státní podnik Diamo těžit plyn velmi destruktivní metodou hydraulického štěpení neboli takzvaným frakováním.
Informaci o plánované těžbě plynu na Frenštátsku přinesl nově vzniklý lokálně zaměřený server Okraj. Podle informací zveřejněných v článku plánuje Diamo, které formálně spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, využít areál uzavřeného uhelného dolu Frenštát, ležící v Trojanovicích, k dolování plynu. V dole se uhlí nikdy netěžilo, zejména kvůli silnému odporu místních. Ten logicky vyvolává i případná těžba frakováním, která by měla probíhat také na území CHKO Beskydy.
Destruktivní technologie, která vzbuzuje odpor
Připomeňme si, že dolování metodou hydraulického štěpení patří k nejdestruktivnějším možným způsobům těžby fosilních paliv. V zásadě těžaři vhánějí do předem připraveného vrtu pod silným tlakem vodu smíchanou s pískem, čímž v hornině vytvářejí pukliny uvolňující plyn. Součástí roztoku jsou však také mnohé chemikálie zjednodušující celý proces. Těch je velké množství a většina z nich je rakovinotvorných a silně znečišťujících.
Příklady ze Spojených států a Kanady ukazují, že frakování způsobuje kontaminaci podzemních vod, lokální devastaci i zemětřesení. Navíc jde o metodu, která má ještě zintenzivnit těžbu fosilních paliv, která už dnes způsobují klimatickou krizi. Právě s ohledem na negativní dopady se frakování neprovozuje v žádné evropské zemi. Zakázaná je tato metoda například ve Francii, Německu, Velké Británii či Bulharsku.
Česká republika v roce 2012 schválila moratorium, které zakazuje průzkum i těžbu hydraulickým štěpením. Stalo se tak na základě debaty o těžbě břidlicového plynu na Trutnovsku a Broumovsku, která měla probíhat právě metodou hydraulického štěpení a proti které ostře vystoupila koalice Stop HF. Pokud by Diamo skutečně chtělo prosadit frakování na Frenštátsku, muselo by kromě zlomení odporu místních prosadit také zrušení zmiňovaného moratoria.
Již první reakce místních samospráv, které se o záměru dozvěděly v podstatě náhodou, ukazují, že i tentokrát budou zástupci měst jako Frenštát pod Radhoštěm, Trojanovice nebo Kunčice pod Ondřejníkem vystupovat proti těžbě. Místní jsou zvyklí si spíše užívat výletů na Radhošť a Pustevny než řešit zdevastované životní prostředí.
Opatrnou podporu záměru vyjádřil jen starosta Čeladné Pavol Lukša, člen TOP 09, který tím prokázal, že mezi členy proklamovaně ekologické a proevropské strany jsou i takoví, kteří podporují nejhorší možné způsoby těžby.
Frakování jako zadní vrátka pro jiný způsob těžby
Osobně si myslím, že Diamo nebude na Frenštátsku frakovat. Panují pochyby o množství skutečných zásob plynu, ekonomické nákladnosti a rizikovosti pro životní prostředí. Navíc by státní podnik, jak už bylo řečeno, musel překonat několik legislativních překážek a ještě k tomu odpor místních, který už jednou dokázal zastavit těžbu uhlí.
Nadto bychom byli v Evropě raritou. To se samozřejmě může změnit, protože fosilní korporace začaly po zahájení ruské invaze na Ukrajinu tlačit na evropské zákonodárce, aby svůj názor na devastující metodu těžby změnily. Zatím však bez valného úspěchu. Že si Diamo prosadí těžbu plynu jinou — konvenční — metodou však už představitelné je.
Jak upozornil ve svém komentáři bývalý ředitel Transparency International David Ondračka, vše se odehrává za oponou bez dohledu veřejnosti a bez tolik potřebné veřejné diskuze. Mediální ticho kolem znepokojujícího zjištění serveru Okraj lze přičíst také tomu, že celý projekt má probíhat na periferii republiky a ne v centru Prahy, kde sídlí takřka všechny redakce velkých médií.
Způsob, jakým celá debata probíhá, ukazuje zabetonované myšlení usazené v hlavách zástupců Diamo a Ministerstva průmyslu a obchodu. Namísto přemýšlení o budoucnosti chce státní podnik přivézt do regionu již tak těžce zkoušeného dekádami těžby uhlí další těžební projekt, který patří do minulého století. Je načase odmítnout tyto zpátečnické vize a připravit Moravskoslezský kraj na cestu spravedlivé transformace a budoucnosti bez fosilních paliv.