Praha - Česko má pro paralympijské hry v Paříži zatím jistých devatenáct míst. Čtrnáct sportovců už si zajistilo kvótu na jméno, zbytek je zatím na stát. Kvalifikace v některých sportech pokračují až do července. Cílem Českého paralympijského výboru (ČPV) je mít na vrcholné akci zhruba tři desítky sportovců. Na dnešním setkání s novináři to řekl generální sekretář ČPV Miroslav Šperk. Sám bojuje o účast v kanoistice.
Paralympiáda se uskuteční od 28. srpna do 9. září. Češi budou navazovat na osm medailí, které získali před třemi lety v Tokiu. "Velká očekávání máme od plavců, mezi favority bude patřit nevidomý David Kratochvíl, loňský mistr světa. Počítat se musí i s Arnoštem Petráčkem. Silní budou lukostřelci. David Drahonínský obhajuje zlato, Šárka Pultar Musilová stříbro. Bronz by určitě rád vylepšil koulař Aleš Kisý, o medaili se popere stolní tenista Jiří Suchánek," přiblížila největší naděje sportovní manažerka ČPV Jana Kulířová, která bude šéfkou mise.
Generální sekretář Šperk upozornil, že od her v Sydney 2000 počet českých handicapovaných sportovců pod pěti kruhy klesá. Zatímco před 24 lety jich bylo 57, v Tokiu už jen 28. "Je to trend, který bychom chtěli zastavit. Nevím, jestli se to podaří už v letošním roce. Ale chtěli bychom se přiblížit číslu třicet," řekl.
Na vlastní kůži zažívá, jak je náročné se kvalifikovat. "Mám zkušenost z kanoistiky, kde jede nejlepších deset lidí na světě. Máme dva nominační závody. Jeden proběhl loni na mistrovství světa a jeden mě čeká ještě v květnu v Maďarsku," uvedl devětatřicetiletý sportovec, který v atletice závodil na paralympijských hrách 2004 a 2008. Z Atén 2004 má stříbro v hodu diskem.
Tentokrát by rád reprezentoval na vodě. "Dostal jsem se do pozice, že to není nereálné, za což jsem rád. Loni jsem byl na mistrovství světa čtrnáctý a nejlepších deset jede, takže je potřeba předjet ještě pár soupeřů a dopadne to," pousmál se. Ke kanoistice se dostal od paddleboardu po setkání s dvojnásobným olympijským vítězem z Atlanty 1996 Martinem Doktorem, současným sportovním ředitelem Českého olympijského výboru. "Ten mě seznámil s mým trenérem Petrem Náprstkem na Dukle. Slovo dalo slovo a začal jsem trénovat. Strašně mě to baví, je to v přírodě," liboval si Šperk.
Hlavní problém českých parasportovců vidí v nedostatku času na přípravu. "Naši sportovci musejí v drtivé většině kombinovat práci a trénink, často i rodinu. Ale to neubírá na jejich profesionalitě v přístupu ke sportu. Věnují se tréninku s o to větší profesionalitou," řekl.
Jen několik reprezentantů ve sportu handicapovaných má alespoň poloprofesionální zajištění, většinou s úvazkem v centru Victoria. Daří se to zejména v parahokeji. "Strašně mu pomohlo mistrovství světa tady v Ostravě v roce 2019. Hokej nám vystřelil, máme ho pravidelně na paralympijských hrách," ocenil Šperk.
Obecně by mohla podle něj pomoci větší popularita, kvalitnější výsledky nebo širší členská základna. Rozmach parasportu přináší také jeho začleňování do běžných sportovních federací. Například v rychlostní kanoistice parasportovci závodí na MS společně se zdravými účastníky. "Dělá to z toho jednu z kategorií běžného sportu. I ten silný svaz je důležitý. Když mám za sebou silný kanoistický svaz, pomůžou mi s tréninkem, nákupem materiálu," dodal Šperk.
