Písně jsou jednodušší, osobnější a naštvanější než před padesáti lety, popsali ve studii rakouští vědci
„Časy se mění,“ zpíval Bob Dylan, laureát Nobelovy ceny za literaturu. A mění se také texty písniček. Dnes jsou jednodušší a naštvanější než před padesáti lety. Tvrdí to rakouští vědci, kteří – i s pomocí umělé inteligence – analyzovali texty písní z pěti nejoblíbenějších hudebních žánrů. Studie vyšla v časopise Scientific Reports.
Počítačoví vědci z Univerzity v Innsbrucku se zaměřili na texty anglojazyčných skladeb z pěti nejpopulárnějších žánrů – rapu, popu, country, rocku a R&B.
Umělá inteligence ničí lidskou kreativitu, tvrdí petice. Podepsaly ji i Billie Eilish a Katy Perry
Číst článek
Cílem bylo zjistit, jak se vyvíjí obsah, stavba a sdělení textů. Nejdřív měli přes půl milionu skladeb, pak to zúžili na víc než 300 tisíc. Z nich pak umělá inteligence vybrala jakýsi reprezentativní vzorek textů za půlstoletí – od roku 1970 do 2020, a těch bylo 12 tisíc.
Texty jsou jednodušší a naštvanější a také emotivnější a osobnější, častěji v 1. osobě a obsahují pasáže, které se častěji opakují, písničky mají častěji zařazený refrén.
Velkou míru negativních emocí vědci – hypoteticky – spojují jak s obecnou náladou ve společnosti, tak proměnami, „konzumu“ hudby. Dnes hlavně z různých aplikací a streamovacích platforem. Vědci ale zdůrazňují, že to je jen pokus o obecnou charakteristiku, protože hudba je pochopitelně subjektivní záležitost.
Hvězda, kterou posloucháte a neznáte její jméno. Švéd skládá pod 650 pseudonymy a má miliardy přehrání
Číst článek
Charakteristika platí pro všechny studované hudební žánry. Největší nárůst negativních emocí a opakování veršů vědci zaznamenali u rapu, kde má text nejdůležitější roli, jak píšou.
Texty rapových skladeb si posluchači vyhledávají nejčastěji. Po nich následuje R&B. Pak se také dočteme, že posluchači country se zajímají spíš o texty nových skladeb, kdežto fanoušci rocku naopak těch starších.
V záplavě skladeb
Aplikace a streamy dnes často nabízejí záplavu nejrůznějších skladeb. A když má člověk k dispozici tak širokou nabídku, dá přednost spíše jednodušším skladbám, tvrdí americký psycholog Michael Varnum z Arizonské státní univerzity, který se ale na studii rakouských vědců nepodílel.
S tím souvisí cíl mnoha zpěváků, zpěvaček a kapel: zaujmout posluchače co nejdřív. Podle vedoucí rakouské studie, profesorky počítačových věd Evy Zangerleové, rozhoduje prvních 10 až 15 sekund skladby. Když za tuhle dobu písnička nezaujme, téměř polovina posluchačů skladbu přeskočí a jde na další. A skoro čtvrtina nevydrží ani 5 sekund, ukázala analýza hudební platformy Echo Nest, která patří společnosti Spotify.
