Článek
Kdo by nesledoval probíhající děje pozorně, myslím v obecném měřítku i konkrétně v domácích „vodách“, mohl by mít dojem, že po svátcích si stačí jen sednout, založit ruce a natáhnout nohy. Je hotovo, spokojenost, člověk si může oddáchnout. Jenže skutečnost by mohla být a občas bývá jiná. Podívejme se proto na pár výjevů a souvislostí.
Mnohé ženy původně začínají úklidem. Nebo také nákupem potřebných surovin. Stejný nebo skoro podobný proces na ně čeká v závěru svátků. Nebo krátce po nich. Od leckterých bychom se dozvěděli, že jsou rády, když návštěvy konečně zvednou kotvy. Rády je viděly, popovídaly si a probraly, co bylo potřebné. A leccos navíc. Pokud ovšem dokázaly zvládnout své pečovatelské zvyky a až choutky. Jak víme, řada žen obchází okolo, bedlivě pozoruje stav zásob a vytrvale hosty pobízí, aby si brali. Možná by bylo přirozenější a správnější, aby si brali méně a tím více zůstalo domácím. Nebo ne?
Z jistého úhlu pohledu se může jevit, že příchozím přeje více. Ano, vystupují pro ni jako zajímavější, hodnotnější, lákavější, neboť je vídá docela zřídka. Více si jich váží, a proto jim podstrojuje. Místní se mohou cítit odsunuti na pověstnou vedlejší kolej. Leckdy se tak děje doopravdy. Ba znám případy, kdy se chtějí pustit do hodování „jako rovný s rovným“, avšak stihne je přísný pohled hospodyňky, který jim poměrně jasně signalizuje - „mírni se, tohle není pro tebe“. Dává se najevo, že návštěva je důležitější položkou než oni. Bez ohledu na fakt zásluh v přípravném období. Kdo by se divil, že muži jeho předchozí úsilí přijde líto a radost mít nebude? Leckterý si vzpomene - kdo přiložil platební kartu na terminálech, když spolu s ženou objížděl místa nakupování? Jistěže šlo o něj! A ke všemu se má tvářit spokojeně a souhlasit s ženiným kladným hodnocením?
Možná bychom mohli přes uvedené elementy pobízející ženy pochválit. Co jestli se dívají více dopředu? A co v bližší či ve větší časové vzdálenosti vidí? Například že budou mít méně starostí se zbývajícími potravinami. Jejich zkušenost jim napovídá, že program v podobě čtyř, pěti a dokonce více svačin s vejci jim jejich děti brzo odmítnou. Snad jste sami doma zaslechli stesk - „pořád vejce“. Jako kdyby si vzaly příklad ze scény z kultovního filmu seriálu „Slunce, seno…“, kde se rodince předkládali pečení, smažení a jinak upravení králíci. Také může platit, že hojným hoštěním si žena vytváří předpolí, až bude ona nebo celá rodina o něco zanedlouho žádat. Kupříkladu něco sehnat, přepravit, ohoblovat prkénka, opravit, svařit plechy, kdesi se přimluvit… příležitostí bývá dost. Nezřídka proces vyústí pozitivně, kdy muž - dříve k jeho nelibosti zvenčí uskromňovaný - se nakonec vysloví - „no jo, naše maminka, to je hlavička, ta myslí na všechno“.
V neposlední řadě se má myslet na skladovací plochy. Leckomu z hostitelů pomohli v sousedství, kam návštěva neměla přijet, a tak se podařilo vyjednat dočasné využití jejich lednice a mrazáku, případně sklepa, kam se dalo víno a pivo. Za drobný naturální dárek. Současně proces přispěl k rozvíjení dobrých mezilidských vztahů. Jen ať si hosté vezmou a pochutnají si, posílí se naše vztahy, pochválí nás, vylepší se pověst a ještě poté nemusíme zatěžovat prostory mimo náš byt či dům. Jak prozíravé.
Ještě předložím pár praktických poznámek. Komu zůstane více vajíček, byť už víme, že jejich „obliba“ mezi koledníky výrazně poklesla, zaujme ho tip na vaječnou pomazánku. Třebas báječnou vaječnou. Lze ji nabídnout na večeři i na svačinu. Komu zbyde kousek mazance a již se mu ho přejedlo či mu vadí jeho suchost, jistě se objeví návrh na efektivní využití. Mě napadá zalít ho pudinkem - nebo dnes či až zítra bude žemlovka? Na závěr ke konzumaci mám tip od kolegyně - měla bych po svátcích začít hubnout- asi si dám kopřivový čaj. Kdo ví, že čistí organismus, což se po zimě hodí?
Dění po Velikonocích se netýká pouze potravin a jejich „likvidace“. Leckdy dá dost práce všechno uklidit, hlavně se pomýšlí na výzdobu. Skončí ve sběru? V popelnici? U kamen ve sklepě? Nebo ji pečlivě složíme, schováme a použijeme napřesrok? Rozhodnutí bývá někdy snadnější, jindy obtížnější. Občas se mezi výrobci najdou děti. Měli bychom jako dospělí respektovat jejich názory? Zřejmě ano. Ale dá se též spoléhat, že za pár dní na všechno zapomenou. Hlavně bychom měli být rádi, že se nám Velikonoce vydařily a i návštěvám se u nás líbilo.
