Brusel - Členské země NATO se shodly na další podpoře Ukrajiny, která se už déle než dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Nyní budou řešit, jak zajistit, aby aliance hrála větší roli v koordinaci pomoci Kyjevu. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí to uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Ukrajinci podle šéfa NATO neustále prokazují svou statečnost. "Ukrajincům nedochází odvaha, ale munice," řekl Stoltenberg na tiskové konferenci. Všichni přítomní na dnešním jednání se podle něj v tento kritický moment shodli na podpoře Ukrajiny. Shodli se rovněž i na tom, že je potřeba pokročit v plánování toho, aby pomoc Kyjevu byla ještě robustnější a více předvídatelná.
Až dosud se koordinací pomoci pro Kyjev zabývala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu, kterou vedou Spojené státy a která sdružuje asi pět desítek zemí podporujících Kyjev zbraněmi a municí. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované diplomaty uvedla, že Stoltenberg přichystal návrh, který hovoří o vzniku takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur na pět let. Jeho vznik by měl zabránit tomu, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, jestliže by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump. Panují totiž obavy, že Trump nebude Ukrajinu podporovat.
Šéf NATO nechtěl ohledně svého plánu prozrazovat žádné detaily s tím, že vše se nyní teprve diskutuje. Důležité podle něj je, aby pomoc Ukrajině byla "méně závislá na dobrovolných příspěvcích a více na závazcích NATO".
Proti Stoltenbergovu plánu už má výhrady Maďarsko, generální tajemník aliance však dnes dával najevo, že se obavy Budapešti podaří překonat. "Ministr zahraničí Péter Szijjártó dal jasně najevo, že nepodpoří žádný návrh NATO, který by zatáhl alianci více do války nebo by znamenal její změnu z obranné na útočnou koalici," uvedl již dopoledne na sociální síti X vládní mluvčí Zoltán Kovacs.
"NATO je a zůstane defenzivní aliancí," zdůraznil na odpolední tiskové konferenci Stoltenberg. Spojenci jako přátelé Ukrajiny Kyjev v jeho právu bránit se podporují, to ale z NATO "nedělá stranu konfliktu", poznamenal generální tajemník. Nyní je podle něj celý návrh teprve ve fázi plánování. "Jsem si jistý, že se nám podaří reagovat na obavy, které zmínilo Maďarsko, a najít způsob, jak dosáhnout konsensu," dodal.
"Spojenci jsou zajedno v tom, že musí nastat větší role NATO při podpoře Ukrajiny," řekl novinářům po jednání český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Nyní se podle něj řeší detaily iniciativy, včetně třeba názvu, všichni se ale shodují na tom, že Severoatlantická aliance je v ideální pozici, aby zajistila koordinaci, případně i logistiku pomoci pro Ukrajinu. "Jediné, co zbývá, je dát tomu jasnou podobu a vyřešit financování," dodal český velvyslanec.
V reakci na maďarské výhrady vůči plánu Landovský uvedl, že pozice Maďarska na dnešním jednání už byla "určitě lepší" než jejich dřívější vyjádření. "V alianci se pořád hledá shoda. Je potřeba postupovat citlivě," dodal.
Na washingtonském summitu NATO v červenci už musí být podle něj o návrhu rozhodnuto. Do té doby proběhnou ještě dvě důležité ministeriády, kde se budou řešit detaily - neformální setkání ministrů zahraničí NATO na konci května v Praze a jednání aliančních ministrů obrany v Bruselu, jehož datum konání ještě nebylo upřesněno.
"Já se domnívám, že se začalo včas. Mezitím je třeba, aby pokračovaly iniciativy jako česká muniční iniciativa, či jako je pomoc v rámci Ramsteinského formátu, které udrží situaci na bojišti stabilní," řekl český velvyslanec při NATO. Ramsteinský formát je jiným názvem pro kontaktní skupinu pro Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny varoval, že pokud jeho země brzy neobdrží slíbenou americkou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou muset ukrajinské síly začít ustupovat.
Americká vláda od začátku ruské invaze posílá na Ukrajinu vojenské vybavení ze svých zásob, které pak doplňuje za peníze uvolněné Kongresem. Na konci loňského roku však vyčerpala poslední prostředky, které zákonodárci na tento účel uvolnili, a americká vojenská pomoc je od té doby ochromená. Návrh, který by vládě poskytl dodatečných 60 miliard dolarů na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny, už prošel Senátem, republikánské vedení Sněmovny reprezentantů ho však zatím blokuje.
