- Video se připravuje ...
28 let. Tak dlouho podnikatel Ludvík Karl vládl fotbalovému Liberci. A udělal z něj historicky třetí nejlepší tým samostatného Česka. Přestože pravidelně prodával nejlepší hráče a ke klubu se choval pragmaticky, získal tři ligové tituly (2002, 2006, 2012), dva poháry (2000, 2015) a zažil několik postupů do základních skupin Evropské ligy. Novým majitelem Slovanu se teď stal Ondřej Kania, připomeňte si, jaká byla Karlova éra.
OSUDOVÝ ROK 1996
Zásluhou vzniku samostatné České republiky a reorganizace soutěží se Liberec dostal do nejvyšší soutěže v roce 1993, do té doby působil v nižších patrech československého fotbalu. A dost možná by se záhy poroučel zpátky nebýt jednoho okamžiku v létě 1996. Tehdejší prezident Slovanu Petr Forman sháněl do krachujícího klubu investora. A přetáhl ze sousedního Jablonce právě Ludvíka Karla. Jablonecký boss Pelta totiž chtěl, aby Preciosa přispívala vyšší částkou než jeho další sponzor Swarowski. Nehledě na to, že šlo o přímé podnikatelské konkurenty, Karl se naštval a z Jablonce vycouval. Původně se předpokládalo, že v Liberci dlouho nezůstane a že klub brzy se ziskem přeprodá.
Opak byl pravdou. Veřejnosti se vyhýbal, jeho mediální výstupy jsou jen dva. Z roku 2004 v rámci off-line rozhovoru pro fanoušky na klubových stránkách a v Libereckém deníku o osm let později. Tam také prozradil, proč do libereckého fotbalu vstoupil. „Když jsme o těchto věcech před léty rozhodovali, fandila většina z nás fotbalu a ne například basketbalu. V takovém případě by byl v Liberci pravděpodobně špičkový basketbal. Ale neomezujeme se zdaleka jen na sport. To, že Preciosa je ze všech svých veřejně prospěšných aktivit spojována nejvíce s fotbalem, je dáno pravděpodobně tím, že fotbal je zkrátka pro média a většinu veřejnosti atraktivnější než třeba to, že jsme zaplatili titulkovací zařízení pro liberecké divadlo.“
PŘIJEL LIVERPOOL
První úspěch přišel poměrně brzy. Už v roce 2000 Slovan uspěl v domácím poháru, když ve finále zdolal druholigové Ratíškovice. Díky triumfu se Slovan poprvé kvalifikoval do pohárové Evropy. Na podzim přijel na stadion U Nisy švédský Nörkkoping a po něm anglický Liverpool s hvězdnými jmény jako Robbie Fowler, Jamie Carragher, Emile Heskey, Michael Owen nebo Steven Gerrard. Byly z toho dvě těsné porážky 0:1 a 2:3.
EVROPSKÉ JÍZDY
Na další evropské jízdy se nemuselo čekat dlouho. Liberec coby český mistr v létě 2002 deptal v posledním předkole Ligy mistrů AC Milán a uštědřil mu jedinou jeho porážku v celé pohárové sezoně. Do klubové kroniky se zapsalo tažení až do čtvrtfinále Poháru UEFA přes Celtu Vigo, Mallorcu a Olympique Lyon. Stopku vystavil až Dortmund s Rosickým a Kollerem v sestavě. Základní skupina Poháru UEFA se hrála na severu Čech i třeba v roce 2007, když dorazila Sevilla či Braga. Klub procházel do závěrečných kol Intertoto Cupu a několikrát hrál proti Schalke. Pohlavek přišel v létě 2009, když v play off Evropské ligy doma ztratili tříbrankový náskok s Dinamem Bukurešť. Naopak před deseti lety Slovan prošel až do jarní fáze této soutěže, dvakrát základní skupinu pod Ještědem koučoval Jindřich Trpišovský. Naposledy se poháry hrály v Liberci před čtyřmi lety. Vinou covidové pandemie ovšem bez diváků.
TŘI TITULY ZA 10 LET
Tři tituly během deseti let. Slovy Jiřího Paroubka – kdo z vás to má? Ten první v roce 2002 byl nesmírně dramatický, hrálo se do posledního kola, do boje o trofej do poslední chvíle promlouvala Viktoria Žižkov. O čtyři roky později byl liberecký titul jasnější, Slovan slavil s předstihem a nakonec o pět bodů před druhou Mladou Boleslaví. A to se Severočechům říkalo „FC Výprodej“, protože před sezonou klub prodal několik klíčových hráčů. V roce 2012 měl Liberec naopak vskutku vytuněný kádr. V bráně David Bičík, v obraně Jiří Fleišman, po této sezoně šel do bundesligy Theo Gebre Selassie. Členem chorvatského nároďáku byl Renato Kelič, nejen zásluhou extravagantních účesů zářil Lukáš Vácha, zkušenosti s Ligou mistrů měl Emil Rilke, v záloze se Slovan opíral o šikovnou dvojici Miloše Bosančiče a Michala Breznaníka. V útoku pálili Jan Nezmar s talentovaným Josefem Šuralem a kápem v kabině byl Jiří Štajner.
A přece jen pohár vystřílel ten, od koho byste to čekali nejméně. Tehdy dvacetiletý Vojtěch Hadaščok v posledních čtyřech kolech třikrát skóroval a hlavně dvěma zásahy rozhodl derby s Jabloncem v předposledním kole, což Liberec udrželo v čele tabulky. Pak přišla ubráněná bezbranková remíza s Plzní a na stadionu U Nisy se slavilo.
TŘI POKUSY O LIGU MISTRŮ
Karl věděl, že fotbal v Česku není výnosný byznys. Hráče prodával, co to šlo, což fanoušky drásalo, bylo složité se identifikovat co půl roku s balíkem nových hráčů, a když jste si na někoho zvykli, brzy byl pryč. Na druhou stranu Slovan nekupil finanční ztráty a byl zdravým klubem. A k tomu hned třikrát sahal po Lize mistrů. Proti AC Milán stačil k postupu jediný gól, Italy zachránila jedna vstřelená branka na hřišti soupeře, která se počítala dvakrát (0:1, 2:1).
Jedna trefa chyběla i v roce 2007 proti Spartaku Moskva. Po domácí bezbrankové remíze držel Liberec v Rusku až do 78. minuty postupový stav 1:1. Sen zničil až rozhodujícím zásahem Pavljučenko.
Do třetice byly v osudí nejhratelnější soupeři. V roce 2012 nejprve Liberec vyřadil kazašskou Karagandu, ve 3. předkole LM už ale nestačil po porážkách 0:1 a 1:2 na rumunskou Kluž. Sesunul se do play off Evropské ligy, ani tam proti Dněpropetrovsku neuspěl.
Související články
