Praha - Samotné snižování personálních výdajů nemůže vyřešit problém vysokých schodků státního rozpočtu. Vláda se musí zaměřit na redukci agend, modernizaci státní správy a způsob rozdělování peněz, řekl dnes novinářům při příchodu na jednání kabinetu předseda Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. NKÚ v úterý ve výroční zprávě upozornil, že loňský nárůst příjmů státního rozpočtu dostatečně nepomohl snížit tempo zadlužování.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulosti opakovaně uvedl, že chce hledat další úspory mimo jiné i v personálních výdajích státu. Podle něj to může znamenat buď snížení počtu úředníků, nebo snížení jejich mezd.
Kala podotkl, že loňské rozpočtové příjmy rostly natolik, že kdyby se podařilo zachovat výdaje na předloňské úrovni, byl by deficit nulový. "Není to problematika úspor na straně úředníků a na straně personálních výdajů. Myslím, že ten problém je mnohem hlubší. Pokud se nebudou redukovat agendy a pokud se nebude měnit to, jakým způsobem stát distribuuje finanční prostředky, tak k těm úsporám nemůže dojít," řekl.
Podle něj se stát musí zaměřit na rozdělování dotací a na modernizaci a digitalizaci státní správy. U digitalizace přitom Kala nevidí výrazné pokroky, podle něj se Česku nedaří dohánět země, které jsou v tomto směru rozvinutější.
Předseda NKÚ také nesouhlasí s argumentací, že Česko loni procházelo obtížným obdobím. "Který rok nebyl složitý? I před covidem byly povodně, byla řada dalších věcí," řekl. Podle ně stát musí být na krize připraven.
NKÚ v úterý ve výroční správě uvedl, že nárůst příjmů loni nepomohl zpomalit zadlužování státu. Státní rozpočet skončil se schodkem 288,5 miliardy korun, státní dluh loni meziročně vzrostl o 216 miliard korun a na konci roku činil 3,111 bilionu korun. Ministerstvo financí v reakci na zprávu NKÚ uvedlo, že její závěry respektuje a že konsolidaci veřejných financí pokládá za nezbytnou.
Vláda se snaží růst dluhu zpomalit. Loni v Parlamentu prosadila konsolidační balíček, který má letos a v příštím roce uspořit celkově asi 150 miliard korun. Firmám například zvyšuje daně, jednotlivcům ruší některé daňové výjimky.
