„Loni přibylo 600 vojáků z povolání, přes nové náborové středisko se přihlásilo 7 000 uchazečů, přesto musí armáda v rekrutaci přidat,“ řekl na nedávném velitelském shromáždění náčelník generálního štábu armády Karel Řehka.
Počet rekrutů nestačí, armáda potřebuje víc lidí, shodli se Řehka s Černochovou |
Armáda si přitom neklade nízké cíle. Podle její mluvčí, plukovnice Magdaleny Dvořákové, byl rekrutační cíl na minulý rok stanoven na 2 200 vojáků. Z toho chtěla armáda získat k vojenským útvarům 1700 vojáků a 500 studentů ke studiu na Univerzitě obrany (UNOB).
„V roce 2023 byl náborový cíl splněn na 85 % a to jak u vojáků z povolání, tak i u studentů UNOB,“ řekla Dvořáková a potvrdila tak čísla, která představil armádní šéf Řehka.
Loňské září v armádě sloužilo 27 982 profesionálních vojáků a téměř 4 300 vojáků aktivní zálohy. Část zrekrutovaných nastoupila například i k Vojenské policii či Hradní stráži.
„Na rok 2024 je opět stanoven rekrutační cíl v počtu 2 200 lidí. Z tohoto počtu je 1 700 ve prospěch vojenských útvarů a zařízení a 500 studentů ke studiu na UNOB,“ představila Dvořáková smělé rekrutační plány pro tento rok.
Armáda si hodně slibuje od spuštěného virtuálního náborového střediska. „Nově evidujeme navýšení počtu uchazečů od září 2023 v důsledku spuštění virtuálního náborového střediska a převedením administrace výběru do digitální podoby,“ dodává mluvčí armády. Mimo náborových cílů je třeba zohlednit i každoroční odchody.
Armádní virtuální nábor se prodražuje. Loni ale přilákal jen 600 nových vojáků |
Tisícovka odchází pryč
„V loňském roce armádu opustila tisícovka vojáků z povolání. Podobný úbytek jsme zaznamenali i v uplynulých letech. Agentura personální pracuje s tímto počtem i při definování rekrutačních cílů,“ objasnila Dvořáková odchody vojáků z povolání.
Ty jsou z různých důvodů, od neprodloužení závazků po atraktivnější nabídky v civilu či v jiných státních složkách, například u policie, po dosažení důchodového věku.
Vojenští náboráři bojují jak se zdravotním stavem a kondicí populace, ale také se na trhu práce musí o zájemce přetahovat s policií a soukromým sektorem. Například plat IT odborníků je v soukromé sféře i více než dvojnásobný oproti vojsku.
Vraníkem v armádě? Pokud budete psem výcvikového oddílu, žádný problém.
Důvody nepříjetí uchazeče o službu v armádě jsou podle Dvořákové nesplnění jakékoliv z podmínek výběru stanovených dle vyhlášky, výsledky uchazečů ve výběru, tedy i zdravotní stav, ale i nesouhlas se zařazením na nabídnutá služební místa, která odpovídají dosaženým kvalifikačním předpokladům, požadavkům a výsledkům ve výběru. O tom hovořil ostatně i nedávno uniklý dokument, který právě na vzdálenost bydliště od domovských útvarů poukazoval.
Služba v armádě neláká. Vadí dojíždění, ale i zastaralá technika |
„Jsem z vesnice u Olomouce. Když jsem se v době covidu přihlásil do armády po ztrátě zaměstnání a prošel výcvikem, bylo mi slíbeno, že budu sloužit u domova. Jenže v Jincích u dělostřelectva je a byl podstav. Sloužím zde a vidina na přesun je mizivá. Za rodinou, manželkou a malou dcerou jezdím v pátek, přijíždím večer a zpět se vracím v neděli. Měsíčně projedu skoro pět tisíc, bydlení stojí téměř deset tisíc,“ říká mladý voják. On i další proto uvažují o odchodu z armády a práci v civilu.
Na přemístění není zákonný důvod
S tím, že jsou vojáci od rodin odloučeni a je jim slíben přesun blíže bydlišti, ale Dvořáková nesouhlasí. „Rozhodně se distancujeme od tvrzení, že rekrutační střediska ‚slibují nereálné věci, jako přestupy.‘ Bezprostředně před povoláním do služebního poměru je uchazeč při pohovoru písemně seznámen podle zákona o vojácích z povolání se všemi náležitostmi služebního poměru vojáka z povolání, přičemž jeden výtisk tohoto seznámení je uchazeči předán oproti podpisu,“ uvádí mluvčí armády jinou praxi.
Dále však dodává, že na případné přemístění nemají vojáci nárok. „Každému uchazeči je při pohovoru zdůrazněno, že na přeložení do jiného místa výkonu služby na vlastní žádost není právní nárok a bude mu vyhověno pouze, pokud to bude v souladu se zájmy služby,“ říká.
